Jak mohl vypadat Superman od Tima Burtona?

Jedním z nejslavnějších filmů, který nikdy nevznikl, je Superman, plánovaný v devadesátých letech minulého století. Za kamerou měl stát Tim Burton, který jen pár let předtím nakopl Batmana, hlavní roli si měl střihnout Nicolas Cage, scénář psal Kevin Smith. Proč nakonec film nevznikl? O tom vypráví čerstvý dokument The Death of „Superman Lives“: What Happened?.

Minulý týden jsme vám nabídli ochutnávku, tento týden přinášíme kompletní recenzi dokumentu.

Jak poznáte pravého filmového fajnšmekra? Kromě existujících filmů má v rukávu na povídání do hospody i historky o tom, které slavné filmy nikdy nevznikly. Třeba Crusade, středověký akčňák s Arnoldem v režii Ridleyho Scotta. Nebo Spider-Man v režii Jamese Camerona. Jedním z těch nejznámějších “co kdyby” filmů je potom i Superman Lives.

V polovině devadesátých let měl navázat na Batmanem nedávno odstartovanou komiksovou vlnu. Proč nikdy nevznikl? Jeho osud se snažil zmapovat komiksový fanoušek John Schnepp, který o něm natočil skoro dvouhodinový dokument, pro který nejenže získal většinu tehdejších tvůrců, ale i spoustu návrhů od výtvarných až po ty kostýmní. Ostatně fotka Nicolase Cage v supermanovském obleku je to, co jste možná v poslední době díky propagaci dokumentu zahlédli. To je ovšem jen špička ledovce.

Kromě této fotografie byla dlouho jedinou vzpomínkou na tento plánovaný film historka, kterou Kevin Smith vypráví v následujícím videu. V dokumentu ji víceméně zopakuje, tentokrát se ovšem na její příběh můžeme podívat i z druhé strany. Ke slovu se totiž dostane muž, který Supermana na filmové plátno přivedl. Tím je Jon Peters, producent, který začínal coby kadeřník Barbary Streisand, ale dotáhl to až k produkování hollywoodských filmů a koncem osmdesátých let spolu s Peterem Gruberem udělali superúspěšného Batmana.

Peters získal práva na Supermana poté, co po příšerném čtvrtém díle zapadala prachem někde na dně archivu studia Warner Brothers a nikdo nezjistil, že se mezitím vrátila zpět původním majitelům. Peters neváhal, lacino je odkoupil a pak se snažil je prodat Warnerům zpět. Ti kupodivu souhlasili a dali mu předběžnou zelenou na to, aby připravil supermanovský film. Měl pro něj už připravenu základní kostru příběhu i název – Superman Reborn.

Kevin Smith se k tomuto scénáři i Petersovi dostal náhodou, ale když šanci dostal, jako pravý fanoušek komiksů ucítil šanci a do scénáře se pořádně obul. Přejmenoval ho na Superman Lives, vyškrtal spoustu komiksových nesmyslů a ano, musel se s Petersem utkat ohledně dnes už legendárních tří podmínek. Peters stanovil, že a) Superman nesmí létat, b) Superman nesmí nosit svůj oblek, c) Superman musí na konci bojovat s obřím pavoukem. První dvě pravidla v novém pohledu Peters zuřivě dementuje, třetí potvrzuje. Superman bude bojovat s obří pavoučí příšerou.

V té době už padala první jména režisérů a Peters měl jasnou volbu – Tim Burton. Pro Peterse byl tím, kdo nastartoval Batmana a pro Supermana měl mít stejnou úlohu. Burtonovi se původně do dalšího komiksu moc nechtělo, během prvního Batmana si jako nováček se studiem vytrpěl své a druhého Batmana natočil jen proto, že mu studio dovolilo ho pojmout více po svém. Větší autorskou svobodu mu nasliboval i Peters u Supermana, podle něj se měl vykašlat na čistokrevný supehrdinský profil a natočit příběh o odcizeném mimozemšťanovi, co náhodou zachraňuje na Zemi životy. Prostě takový Střihoruký Edward.

První věci, kterou Burton udělal, bylo, že zahodil Smithův scénář a vzal si na pomoc jiného scenáristu – Wesleyho Stricka. Z dokumentu nevyplývá, co Strick přesně udělal za zásadní změny, protože původní koncept zůstal nezměněný od začátku, tedy z tehdy aktuální komiksové linie Death of Superman. Ano, protivníky Supermana jsou Lex Luthor a Braniac. Ano, Superman umírá po souboji s Doomsdayem, ale nakonec přeci jen obživne. Nejpravděpodobnější je, že Smithův scénář byl sice pro komiksového fanouška splněným snem, ale běžný divák by se v něm ztratil a nudil. Úkolem Stricka bylo ho znormálnit.

Naopak po vizuální stránce měl být Superman Lives co nejvíce odlišný od toho, jak si představujeme Supermana. Na dokumentu jsou právě vizuální koncepty Kryptonu, Braniaca, Doomsdaye opravdu tím nejzajímavějším. Vizuální styl Burtona se tu potkává trochu s tím H. R. Gigera, do toho připočtěte Petersovu obsesi pavouky a máte Supermana, ze kterého by měly malé děti pořádné noční můry.

Největší prostor je věnován obleku, nikoliv ani tak klasickému obleku, jako tomu, který pomůže Supermanovi po jeho smrti obživnout (ano, čtete správně). Mělo se jednat o jistou formu mechanicko-organické konstrukce, jednu chvíli to měla být jiná forma Supermanova pomocníka z Kryptonu přezdívaná Kay, jindy to měl být inteligentní plášť, každopádně forma byla něco mezi Matrixem a Tronem.

Korunu tomu samozřejmě dává aranžmá obleku s jeho hercem. Dnes se nám může zdát obsazení Nicolase Cage jako totální magořina, ale připomeňme, že v polovině devadesátých let byl Cage na vrcholu slávy jak kriticky (čerstvý Oscar za Leaving Las Vegas), tak finančně (trháky Skála, Con Air). Burton navíc chtěl obsadit někoho proti stereotypu, někoho, kdo nemá širokou bradu a vlnku ve vlasech. Stejně si prosadil pro Batmana Micheala Keatona a že to byla kvalitní volba.

Každopádně vidět dnes Cage, jak s dlouhými vlasy, s jeho typickým pokřiveným úsměvem a v zářícím obleku předvádí Supermana, je opravdu mimořádný pohled. A ještě šílenější jsou kamerové testy, kde předvádí Clarka Kenta, který vypadá spíše jako ošuntělý Janek Kroupa než intelektuální ramenáč, jak ho známe teď. Dochovaná fotka, zmíněna v úvodu, se posléze stala zbraní Bryana Singera, když se po letech on dostal k režírování Superman se vrací. Pokaždé, když někdo argumentoval tím, že film, děj či oblek jsou “moc retro”, ukázal jim fotku Cage v experimentálním obleku a všichni hned zmlkli.

Když už jsem u obsazení, v kamerových testech figuruje pouze Cage, ale z dokumentu se dozvíme, kdo další byl na hereckém seznamu. Pro Lois Lane se nejvíc počítalo se Sandrou Bullock, Lex Luthor už měl být tenkrát Kevin Spacey, Braniac měl být Christopher Walken (oh, yeah). Odvážnou volbou měl být Jimmy Olsen v podání užvaněného černocha Chrise Rocka.

S tím, jak se přípravy protahovaly a začaly se pálit další dolary, se začali u Warnerů víc zajímat o scénář a rozpočet. Když si někdo z hlavounů přečetl druhou verzi scénáře, která film nákladově posunula někam k 200 miliónům (cca dvojnásobek tehdejších blockbusterů), začalo masivní škrtání. Na palubu dorazil třetí scenárista Dan Gilroy, jehož nejzajímavějším příspěvkem je, že podrobněji rozepsal Supermanovu smrt. Tu mimochodem psal v době, kdy právě umřela při autonehodě Lady Diana, slovy Petersa se scény s reakcemi světa na Supermanovu smrt opisovaly od toho, co právě viděli oba dva v televizi.

Proč tedy nakonec film nedostal zelenou, ačkoliv do začátku natáčení zbýval už jen měsíc a veškeré přípravy byly dle slov všech zúčastněných prakticky hotové? Dokument prezentuje tři hlavní důvody.

1. Warnerům se poslední rok finančně těžce nedařilo. Jakýkoliv film, který pustili do kina, finančně propadl. Největším mementem byl samozřejmě Batman a Robin, ale hrstku do mlýna přisypaly i filmy jako Koule nebo Pošťák.
2. Producenti stále nevěřili scénáři. Práce tří scenáristů není nic neobvyklého, ale pro ně byl scénář stále neuchopitelný a nečitelný.
3. Byla otázka, nakolik jsou Tim Burton a Nicolas Cage tou správnou volbou. Warneři nezpochybňovali Burtonův talent, ale viděli film spíše jako experiment, který bude mít obrovské náklady a výnosy s otazníkem.

Warneři byli díky bodu jedna pod obrovským tlakem a nebyl čas pro experimenty. Raději tedy odepsali již investovaných cca 10 až 12 miliónů dolarů ještě v přípravě, než odepsat za rok za dva třeba 100 miliónů. Jon Peters dělal, co mohl, aby film zachránil, vyhrožoval hlavounům ze studia, že je vyhodí oknem, pro něj to byl osobní boj a nemohl se smířit s tím, že prohrál. Ještě větší rána to byla pro Tima Burtona, který se prý na týden zavřel před úplně všemi a s nikým nemluvil. V dokumentu je vidět, že pro něj je to dodnes velká osobní prohra, ze které zřejmě nejvíc viní nikoli Peterse, ale Joela Schumachera. Ten nejenže pohřbil Batmana jako sérii, ale kvůli neúspěchu Batman a Robina vlastně i Supermana.

Ale život šel dál a všechno zlé je pro něco dobré. Většina štábu mohla odejít pracovat na jiném tehdy připravovaném filmu Jona Peterse, kterým byl Wild Wild West. Ano, přesně ta pointa, kterou Kevin Smith popisuje ve svém úvodním videu, se opravdu stala. To, že Wild Wild West, který měl cca rozpočet jako Superman Lives, pohořel, jak mohl, sice mohlo být pro Burtona a spol malou satisfakcí, ale projekt mu to nevrátilo.

Nad Supermanem a Batmanem se poté na pár let zavřela voda, ale nastupující komiksová vlna vrátila tyto dvě komiksové legendy nazpět. Dříve se otřepal Batman, který díky trilogii Christophera Nolana vystřelil ze dna na samotný vrchol. Supermanova cesta nahoru byla mnohem složitější. Superman Returns z roku 2006 byl až moc velkou sázkou na jistotu a snahou zavděčit se původním fanouškům, až se nelíbil vlastně nikomu. Třeba Kevin Smith ho v dokumentu otevřeně posílá kamsi. Teprve s rozjezdem druhé vlny komiksů a celých komiksových vesmírů se Superman vrátil. Nejdříve s Man of Steel a příští rok se dočkáme Batman v Superman: Dawn of Justice.

Ale zpátky k Superman Lives. Kdo se chce do vzniku filmu ještě více ponořit, může prostřednictvím dokumentu The Death of „Superman Lives“: What Happened?, který jeho tvůrci dali streamovat na speciální web. Zadarmo to není, ale přispějme na ně, ať mohou vznikat i další takové unikátní sondy do filmové historie.

Foto: Warner Brothers