První recenze: Sebevražedný oddíl - sebevražda pro postavy i režiséra

První recenze: Sebevražedný oddíl - sebevražda pro postavy i režiséra

3.8.2016 6:01
TheDarkKnight


„Zbláznit se bez blockbusteru je k ničemu, nikdo se na to nedívá.“ Sebevražedný oddíl se změnil v sebevražednou misi i pro samotného Ayera, nedokázal totiž udržet věrnost svému stylu a místo novodobého Nelítostného souboje představil jen další apokalypsu.


Novinku Davida Ayera Sebevražedný oddíl lze charakterizovat parafrází ze Simpsonových: „- Pane, vy jste se z toho blockbusteru úplně pomátl. – Samozřejmě, zbláznit se bez blockbusteru je k ničemu, nikdo se na to nedívá.“ Proč by se měl Ayer zbláznit? Možná proto, že točí film s Jokerem nebo ho možná jen zradily požadavky studia. Tak či onak je jasné, že se odchýlil od toho, co umí a proč se odjakživa zdál jasnou volbou pro dirigování drsného snímku s partou zločinců.

David Ayer totiž patří mezi jedničky žánrového filmu na půdě Hollywoodu. Již od svého příchodu byl závanem návratu nové vlny. Jeho drsné gangsterky a thrillery se zdály jako novodobé navázání na Martina Scorseseho. Začalo to Drsnými časy, neslo se přes Krále ulice a zastavilo se až u historických Železných srdcí. V nich, stejně jako ve S.W.A.T.: Jednotka rychlého nasazení (což nicméně pouze psal), prokázal, že je schopen bez přehlcení a narušení pojmout v jednom filmu mnoho. Zahrnul zde hrdiny s temnou minulostí, záporáky s ještě temnější, uvrhl je do světa drsné gangsterky, která se stala vrcholem žánru. A to navíc s kupou nepřátel, kteří se musí stát přáteli.

(Foto: Warner Bros.)

A co víc si k drsné jednotce záporáků potulujících se v temném a „přízemním“ světě Batmana přát? Civilní tvůrce s drsnými snímky tyčícími se na vrcholu žánru byl podobnou sázkou na jistotu jako „hororový“ James Wan pro Aquamana nebo „feministická“ Patty Jenkins pro Wonder Woman. (Ostatně v osobitých režisérech vězí již od samého počátku naděje na úspěch DC filmů. Vyznačuje se tím i jejich odlišnost od těch z Marvelu, který razí přesně opačný přístup.)

Co se tedy stalo? Sebevražedný oddíl se změnil v sebevražednou misi i pro samotného Ayera. Na rozdíl od Christophera Nolana totiž nedokázal u takto velkého projektu udržet věrnost svému stylu. Buď chtěl nebo musel se podvolit současnému blockbusterovému trendu. Film se tak sice možná prodá v kinech, jistojistě jej ale pohřbí pro Ayerovy diváky.

Sebevražedný oddíl se změnil v sebevražednou misi i pro samotného Ayera.

Odklon od žánrových snímků je ve filmu o to smutnější, že přichází až po naději na drsné časy se S.W.A.T. týmem králů ulice a zločinu. Po písňovém soundtracku, představení postav ve stylu Guye Ritchieho a expozici příběhů hrdinů po vzoru Dennise Lehanea nebo Bena Afflecka (což je ve své podstatě skoro jedno a to samé). Po všech těchto nadějných záchvěvech přijde strašná rána ze světa megalománie. Na scénu se (doslova) ve velkém přiřítí hlavní záporáci a v každé své scéně s nimi člověk prožívá nepříjemné déjà vu z chvíle, kdy do kin přišla Apokalyps(a).

A nejen ta. Sebevražedný oddíl se v celé své druhé půlce drží mustru blockbusterového světa. A to přesto, že byl již od svého počátku prezentován jako jeho přesný opak. Diváci tak očekávali zlom v dočasné komiksovo-filmové produkci. Vypadá to však, že na civilní a syrově drsnou atmosféru se zlem mnohem „obyčejnějším“ si budeme muset ještě chvíli počkat. Stejně jako na přiznání sociálního kontextu v problematice přeměny postav ve zločince a vrahy. To vše neuvidíme ve filmu v rámci superhrdinské produkce nejspíše dříve, než se na plátnech objeví Affleckovo město s Batmanem.


Jít na Justice League | Jít na Edna


Chceš taky něco napsat? Registruj se nebo se přihlaš!