Máme za sebou první den filmového festivalu v Cannes, který započal dojemným zahajovacím ceremoniálem a francouzským snímkem Druhé dějství.
Jak jsme zmiňovali v předchozím článku, kolem sedmé hodině ranní jsme se postavili do fronty, nebo jí respektive započali, na zahajovací ceremoniál, který v Grand Auditoriu započal v 19:15. Během dlouhého, téměř třináctihodinového čekání jsme narazili na francouzského producenta Youcef Mahmoudi ze společnosti HYPÉRIA FILMS, který do Cannes každoročně jezdí bez mála dvacet let a je připraven stát frontu vždy jako první. Dále jsme potkali australskou producentku Dilek Saticieli. Oba si za akreditaci zaplatili kolem 500 euro, přičemž oproti nám, kteří máme akreditaci zadarmo, si mohou vytvářet rezervace o dvě hodiny dříve, a to i na soutěžní filmy, na které se my dostaneme pouze po vystání fronty.
(Fronta na zahajovací ceremoniál se táhla desítky metrů)
Během čekání jsme potkali i studenty filmu z Paříže, mihnul se kolem nás režisér Hirokazu Kore'eda a přímo vedle nás dělal reportáž Jan Šmíd, se kterým jsme následně natočili rozhovor pro Českou televizi, která jeho velmi skromnou část odvysílala. Frontu jsme čekali dalších několik hodin, během kterých se mnoho lidí pokoušelo dostat před nás. Snaží se vám dát lístek na jinou projekci nebo si k vám stoupnou a rozpovídají se o různých tipech a trikách, týkající se festivalu. Věřte, že jsou však lidi, kteří si své místo poctivě drží a nenechají nikoho jim ho sebrat.
(Chvilka před kobercem)
Kolem 17 hodině večer se začali sjíždět celebrity, které se procházeli po červeném koberci až do hlavního sálu. Napjatě jsme očekávali, kdy nás vpustí a zda zbyde místo, což záviselo na nevyzvednutých rezervacích. Frontu jsme čekali až do 18:00, kdy nás začali pomalu vpouštět přes zábrany. Díky tomu, že nás bylo v partě sedm nebylo problém se ve frontě střídat. Do areálu se dostalo mezi 50 až 100 lidmi, ale upřímně nevíme, zda se všichni z nich nakonec dostali i do sálu. Po ukázání akreditace a absolvování kontroly (dovnitř byly povolené jen nezbytně nutné předměty: mobil, peněženka, klíče, deštník) jsme pokračovali k zábranám, které nás ještě pár metrů od červeného koberce dělily. Mezitím se na něm procházela Eva Green, Omar Sy, Daria Kashcheeva a v úplném závěru Meryl Streep. Ihned poté jsme byli na koberec vpuštěni my, ale jen na jeho okraj, abychom nebránili novinářům a kamerám ve výhledu na poslední celebrity.
(Grand Auditorium Louis Lumière)
S nadšením jsme si po více jak dvanácti hodinách sedli do pohodlných sedaček do sálu s kapacitou kolem 2400 lidí a zahajovací ceremoniál mohl začít. Vzhledem k tomu, že je uváděn ve francouzštině jste u vstupu, pokud jste chtěli, obdrželi sluchátka s tlumočnicí. Následně jsme byli svědky dojemného ceremoniálu, představení poroty, ocenění Meryl Streep čestnou Zlatou palmou a posléze premiéry francouzského filmu Druhé dějství, který působí jako jakási kritika na dnešní společnost. Tím se náš první den završil a my jsme si šli odpočinout na další frontu.