Chceme rozbít seriálovou oponu mezi východem a západem Evropy, říká ředitelka festivalu Serial Killer

Chceme rozbít seriálovou oponu mezi východem a západem Evropy, říká ředitelka festivalu Serial Killer

2.8.2019 17:34


Když si na webu norské národní televize NRK přečtete text Ikke tilgjengelig utenfor Norge, i bez znalosti jazyka rychle pochopíte, že tenhle seriál si tam z Česka legálně nepustíte. Naštěstí je tu festival Serial Killer, na který byste v září měli určitě vyrazit do Brna. Dřív než ostatní na něm uvidíte novinky ze středo- a východoevropské nejnovější tvorby, stejně jako televizní i webové klenoty z Norska, kterým se letošní ročník do hloubky věnuje.


Čtyřicet seriálových projekcí v divadlech a brněnských kinech. Letos od 24. do 29. září, tedy od úterý do neděle. Druhý ročník festivalu Serial Killer začíná za necelé dva měsíce. Loni poprvé oživil a do červené barvy oblékl centrum města, teď se o to snaží znovu, nikoliv už v květnovém, ale zářijovém termínu. „Zůstáváme s festivalem v centru města. Zahraniční hosté už se ptají, jestli by mohli přijet znovu. Po konci festivalu mluvili o Brně jako o malém Berlíně, o skvělé atmosféře a o tom, jak úžasný má Brno genius loci,“ vzpomíná radostně ředitelka festivalu středo- a východoevropské seriálové tvorby Kamila Zlatušková v rozhovoru pro Ednu. „Diváci uvidí v předstihu spoustu seriálů, uvedeme opět předpremiéry české i zahraniční, prostě chceme být trendsettery,“ dodává a naráží třeba na to, že loni to byli právě brněnští diváci, kteří půl roku před premiérou v České televizi viděli v kině první epizody opěvovaného Mostu!, ze kterého se později stalo neuvěřitelně populární televizní zjevení.

(Druhý ročník festivalu televizních a online Serial Killer. Reprotofo: serialkiller.tv)

Co byste z letošního programu Serial Killeru vypíchla?
Já bych hrozně ráda vypíchla to, že tady budeme hostit norské seriály. Podle mě ta norská tvorba patří mezi absolutní seriálovou špičku. A je velká škoda, že se k českým divákům tyto věci nedostávají ve větší míře. Podle mě tu v tomto směru pořád funguje jakási opona mezi východem a západem, a právě tu by chtěl náš festival rozbít. Rozhodně bych doporučila několik aktuálních norských titulů. Třeba seriál Lykkeland o tom, jak Norové objevili ropu a jak se z „Moldávie západu“ stala jedna z nejbohatších evropských zemí. Anebo úplně nový Exit o vrcholových manažerech, kteří naprosto brutálním způsobem jedou v různých závislostech.

Myslím si, že Norům se daří pojmenovávat dobrá témata. Ve všech těch zemích, které my sledujeme, a které mají laťku kvality vysoko, je naprosto zřejmé, že se odklání od čistě detektivních žánrů třeba k neskutečně černým komediím, až po dokudramata. Já hodně ráda dávám za příklad, že za poslední rok nic ze seriálů zejména v českých médiích nerezonovalo tak jako Most! a Černobyl. A to rozpětí mezi těmito dvěma seriály je právě ta dramaturgická linka, kterou budeme divákům předkládat.

Norská část bude nesoutěžní, podobně jako loni dánská nebo německá. Co uvedete v té soutěžní?
V soutěžní části budeme mít zřejmě dva české zástupce. Jména budeme odtajňovat koncem srpna. Obě dvě ty české věci, z nichž jedna je opravdu exkluzivní premiéra speciálně pro náš festival, budou patřit mezi ty nejočekávanější v nadcházející sezóně. A zároveň prošly naším docela tvrdým kritériem toho, co my považujeme za kvalitní a inspirativní. Jsou to seriály, co jsou schopné posouvat laťku kvality a zároveň získat pozornost západoevropských producentů. Protože naším cílem je, aby se naše seriály dostaly do západní Evropy.

(Kamila Zlatušková, ředitelka festivalu Serial Killer)

Takže ideálně vyměnit třeba norský seriál za český?
Taková výměna by byla absolutně skvělá. Samozřejmě snažíme se na tom s některými dalšími partnery pracovat. A hrozně mě potěšilo, že za posledních měsíců se nám ozvala velká část českých vysílatelů, která má zájem spolupracovat a uvádět ty tituly.

Loni jsme viděli seriály z Estonska, Polska a Chorvatska. Uvidíme je i letos?
Stále platí, že v soutěži uvádíme státy střední a východní Evropy. Tu definitivní selekci právě teď vybíráme. Myslím, že tam bude zastoupené i Rusko. Na druhou stranu těch kvalitních věcí pořád ještě není tolik, takže zůstáváme u šesti soutěžních titulů. Naši britští a skandinávští partneři ovšem pak chtějí tady tu naši šestku přejímat do svých dalších svých selekcí a tipů, na co by se měli západoevropští producenti decision-makeři a ředitelé televizí zaměřit. Nás tahle výběrová dramaturgie zároveň posouvá na velmi dobrou úroveň, že jsme schopní ty věci takzvaně prodávat dál.

Když říkáte Rusko, tak mě napadá, jestli pustíte ruský Černobyl, který teď vzniká v reakci na ten od HBO…
K tomuto tématu budeme mít diskuzi, na které chceme nějak pojmenovat ten fenomén. Černobyl tu ale pouštět nebudeme, ten už všichni viděli. Co se ale týká ruského Černobylu, tak u něj mě fascinuje, jak za neuvěřitelně krátkou dobu oznámili výrobu a snad už i dokončení prvního dílu. Nechci být škarohlíd, ale krom toho, že si myslím, že to bude absolutní propagandistický blábol, tak podle mě za tak krátkou dobu dobré věci nevznikají. Je to samozřejmě nadsázka. Ale tuhle studenou válku seriálů je pozoruhodné sledovat, protože je vidět, že je to platforma, která je mimořádně relevantní a lidí se mimořádně dotýká a že se o televizi a jejím obsahu musíme bavit čím dál víc, protože formuje světonázor obrovské spousty lidí.

(Brno loni oblečené do červené barvy.)

Programové sekce budou různé, pro běžné diváky i pro odborníky. Bude i nějaká víc specifická?
Myslím, že to budou letos kvalitní teenagerovské seriály. Pod tím si ale nepředstavujte třeba Beverly Hills, 90210 a jiné kultovní záležitosti. Kvalita těchto seriálů se neskutečným způsobem posunula. A v tom je shodou okolností opět spojitost s Norskem, respektive s jejich seriálem Skam. To byl prostě výbuch, to co se stalo po uvedení tohoto seriálu v Norsku. Byli nadšení jak teenageři, tak akademici i kritici, což je velmi vzácná kombinace. Ukázalo se, že je to skvělá cesta k obrovskému publiku. Udělalo se už několik verzí a tu poslední teď natočily myslím Spojené státy. Je to i cesta toho, jak se začít zamýšlet nad tím, jak oslovit naše středoevropské teenagery. Vnímám u nás totiž spíš jakousi rezignaci nad tím, že teenageři sledují jen youtubery a není důvod pro ně vyrábět speciální obsah. A v tomto ohledu bych teď zmínila třeba seriál Euforie, který mám rozkoukaný na HBO. No a je podivuhodné, že u nás nic takového neexistuje. Když už je nějaká nabídka, tak televize nad tím mají tendenci většinou mávnout rukou, že teenageři přece na televizi nekoukají. My si ale myslíme, že na dobrou televizi můžou koukat všichni.

A co webseriály?
Měli bychom mít v této soutěžní sekci dva skvělé české účastníky. Já mám taky radost, že v porotě budou úžasné osobnosti. Ve Francii se mi podařilo přemluvit do poroty skvělého experta na webseriály a tvůrce celosvětové sítě festivalů, které webové seriály uvádí. Je to Švýcar, který sám říká, že střední a východní Evropa – respektive Polsko a Česká republika – patří mezi webseriálové špičky. A to i proto, že struktura a finanční podpora je tu jiná, než v jiných zemích, kde si to v podstatě ti autoři financují sami.

U festivalů se často mluví o velkých hvězdách, které je navštíví. Které velké hvězdy televize budou v Brně?
Nejvíc se těším na Ivara Køhna, což je šéfproducent norské televize NRK. Ten po svém nástupu dělal jako jednu z prvních věcí Lilyhammer. On stojí za Skamem a de facto za vším, co budeme uvádět. On je to takový drobný neskutečný člověk, se kterým jsem se už jako televizní producentka potkávala na televizních soutěžích. Bude tu mluvit o případové studii, jak to oni tehdy v Norsku vzali za úplně jiný konec.

Když jsme si dělali rešerši, tak třeba 10 let zpátky nenajdete dobré norské seriály, tam fakt nic není. Ale tím Lilyhammerem to začíná. A Ivar Køhn bude mít naprosto fascinující přednášku, jak se tehdy prostě všichni lidi, co v Norsku dělají dramatiku, prostě sešli a rozhodli, že do deseti let získají Emmy. Tu cenu získali za osm let (za seriál Mammon, který např. v Česku přetočilo i HBO – Mamon, pozn. autora) a hrozně bych ráda, aby z té přednášky bylo zřejmé, v čem je ten rozdíl. V čem nás ta Skandinávie pořád přeskakuje. Jak se tam lidi chovají k placeným VoD (video on demand, služby jako Netflix apod., pozn. autora) platformám. Ale i to, že se Ivarovi naprosto bez problému daří dorovnávat obrovskou popularitu Netflixu, která v těch skandinávských zemí je. Tohle je prostě superstar, kterou tu budeme mít. S ním ale samozřejmě i další režiséry, herce a producenty k většině projekcí, které tu budeme uvádět. Pro nás je hrozně důležité, aby ti lidi poznávali Brno a abychom splnili slib divákům o přidané hodnotě. Nejen, že se na to koukáte v kině, ale můžete se i s tvůrci i setkat, což u nás nabízí jen filmové festivaly.

A možná přijde i David Lynch…
To bychom samozřejmě byli rádi… (smích)

(Loni diváci vytvořili český rekord ve štafetovém zírání na portrét Davida Lynche v luxusním apartmá hotelu Grandezza, který byl pro režiséra rezervován. Nepřijel.)

Budeme se na něj zase koukat v televizi?
Ne, to ne. Já jsem si říkala, že v tomto směru jenom chtít nestačí, a že si zkrátka ještě musím tak rok nebo dva počkat. Ale máme už skvělé hosty na rok 2020. A to bude myslím velká bomba. Já už jsem si psala desetiletý výhled, psala jsem si plán na rok 2028, a je to hodně divoký.

Takže velké plány.
No tak ne úplně velké plány, ale je potřeba mít nějaký vývoj a nějaký koncept. Velká jména jsou před námi a čím víc lidí bude mít chuť ten festival svou přítomností podpořit teď, tím větší událost se z toho může stát a pak si diváci budou moct říkat: „Byli jsme u toho.“

Co mi jen přijde stále škoda, že diváci uvidí v Brně dva díly skvělého seriálu ze zahraničí, ale pak se k němu už legálně a ani nelegálně nedostanou. Vy jste loni říkali, že byste chtěli vytvořit platformu na internetu, kde návštěvníci festivalu zbytek seriálů dokoukají. Pořád to chystáte?
Strašně o to usilujeme. Chtěli jsme to uvést už v červnu. Ale zaseklo se to, tak já jen doufám, že to bude příjemné překvapení, že snad budeme moct oznámit třeba do konce roku, že ta platforma vznikne.


Festival Serial Killer se v Brně koná od úterý do neděle 24. až 29. září 2019. Podrobnosti najdete na webu www.serialkiller.tv, program festivalu bude zveřejněný později. Cinepass na celý festival a jeho asi čtyřicet projekcí stojí 460 korun. Pro studenty (držitele ISIC) pak 310 korun, stejně jako pro seniory. Aktuality z příprav i průběhu festivalu se dočtete taky na facebookových stránkách či události Serial Killeru nebo u nás na Edně, kde také v předstihu poradíme a doporučíme, které seriály byste si neměli nechat ujít.



Chceš taky něco napsat? Ale k tomu se musíš registrovat nebo se přihlásit!

Zatím žádné komentáře