Připravili jsme si pro vás rozhovor s autorem příběhu Mr. Mercedes. Stephen King si ve svém chaotickém rozvrhu našel čas, aby časopisu Variety řekl, co ho nejvíce děsí, co nesmí chybět v dobré adaptaci, a kam směřuje jeho herecká kariéra.
Slyšeli jsme, že jste zamýšlel, aby herec Brendan Gleeson ztvárnil detektiva Billa Hodgese.
Počítal jsem s ním. Přesně takhle jsem si totiž při psaní Billa představoval. Požádal jsem ho, aby v seriálu používal svůj irský přízvuk. Navrhoval jsem, že Bill před dovršením dospělosti emigroval, a proto využívá svůj přízvuk, aby se mohl snadněji usadit a najít si slečnu.
Za produkcí a režií stojí Jack Bender, se kterým jste spolupracoval na seriálu Under the Dome. Jak tato spolupráce vznikla? Žádal vás o pomoc?
Nevím, jestli jsem za ním byl já, nebo on za mnou, ale každopádně se mi jeho práce líbí. Na Jackovi mě nejvíce ohromilo, že produkoval několik epizod ze seriálu Lost. Nepřišlo mi, že se s tím vytahoval. Doufal jsem, že ho zapojím do projektu a nechám ho řídit většinu epizod. Později se přidali scenáristé David E. Kelley a Dennis Lehane. Měl jsem pocit, že Mr. Mercedes je v dobrých rukou a nemýlil jsem se.
Stephen King si s Jackem Benderem prochází scénář k seriálu Mr. Mercedes.
Do příběhu se také zapojila úžasná Holland Taylor, která hraje Idu, Billovu sousedku.
Je skvělá. Nemůžu si vzpomenout, jestli to se mnou probírali, ale když jsem četl scénář k první epizodě, řekl jsem si: „No, tahle postava není v knize, ale je geniální a upřímná. A způsobem, jakým mluví, je odporná. Tohle by mohla být Kingova postava.“ Líbí se mi to, protože chvilky s ní odreagují Billa a diváky. Scenáristé si vždy sednou a polemizují, čím by mohli diváky oslnit. Ona je jednou z těchto věcí.
Vizualizace vašich textů se nadále nezastavuje. Co podle vás nesmí v dobré adaptaci chybět?
Pokud se rozhodnete adaptovat mé dílo, rozhodně se držte předlohy, jak nejvíc to jde. Sám pracuji z domova a vážím si lidí, kteří se tváří jako workoholici. Když už mě někdo osloví, musím zjistit, jestli je ten člověk kreativní. Zda tvrdě pracuje, využívá svůj umělecký pocit a k práci má profesionální postoj.
Projekt se někdy nemusí povést, a proto jen řeknu: „Bože, stůj při nich.“ Většinou mám na starost psaní a chci trávit čas se svou rodinou. Psaní je prostě mou vášní. Pokud se mi projekt zalíbí a starají se o něj lidi, které znám, neváhám se zapojit. Případně chci být součástí řešení, ne problému. Několikrát jsem byl na natáčení seriálu Mr. Mercedes, protože si myslím, že se jim projekt opravdu vyvedl. Jack za mnou přišel a řekl mi: „Nechceš si zahrát v jedné epizodě?“ Tak seriál pořádně sledujte.
Zrovna jsme plánovali se na vaši malou roli zeptat. Co nám k ní můžete prozradit?
Není to důležitá role. Víc vám neřeknu. Těžko mě přehlédnete.
Poznali jste Stephena Kinga v seriálu Sons of Anarchy?
Líbí se vám hraní? Někteří fanoušci říkají, že vaše role v Creepshow byla nezapomenutelná.
Radši bych mluvil o roli v Sons of Anarchy. Hrál jsem tam šíleného chlápka, který uklízel těla. Byla to sranda. Mám hraní rád. Na vysoké jsem chodil do dramaťáku. Ale byl jsem dobrý? Podívejte se radši na výkon Brendana Gleesona, protože odpověď je ne. Radši budu psát.
Stephen King je talent od přírody, když se mluví o psaní, jako herce ho radši neobsadíte. Proto se redaktorka ptala na roli v Creepshow, kde si King zahrál hloupého farmáře, na jehož pozemek dopadl meteorit a on si ho samozřejmě šel hezky z blízka prohlédnout.
Dopracoval jste se k titulu Král hororu, děsí vás však něco?
Rozhodně. Nenávidím létání, protože cítím, že jsem bezmocný. Radši se držím při zemi, protože mi letos bude 70. Nenávidím brouky, netopýry a potvory, které se plazí. Bojím se lidí, kteří jsou jako Brady Hartsfield. Snažím se takové věci překonávat každým dnem, ale tohle je prostě život.
Foto: Audience Network, FX; Zdroj článku: Variety