Pomalu se blížíme k finále seriálu a jsme čím dál blíž válce. Claire s Jamiem okusí život ve válečném táboře, dočkali se radostných shledání a pokusu o vraždu. Pojďte se s námi ohlédnout za epizodou Jsem připraven.
Vojenský život
Všichni jsme zase pohromadě (i s Fergusem, jupí!) ve válečném táboře. V takovém táboře se obvykle moc žen nevyskytuje.Mám za to, že v knize po cestě za Karlem byla Claire jediná žena široko daleko. Dokonce se nám tu objevují i staré známé tváře z klanu MacKenziů, bohužel včetně Dougala. Od začátku ho nemůžu vystát… Pokud si dobře pamatuju, v knize se Dougal objevil až úplně na konci před bitvou u Cullodenu, takže ho tu budeme muset snášet o něco déle.
Nikoho se nebojíme
Docela mě překvapilo, že Claire nedostala od Dougala za tyhle řečí pořádnou mlaskavou facku. Nedovedu si představit, že by si žena v 18. století mohla dovolit říct muži „naser si“ a pak si týden mohla sednout. Každopádně Dougalovo nadšené pobíhání sem a tam, natěšený jak gumový medvídek mi opravdu leze krkem.
Další PTSP
Už ve Francii jsme se setkali s takovou hezoučkou nemocí jménem posttraumatická stresová porucha. V současnosti jí trpí nejčastěji vojáci nebo oběti různých útoků. Nejdřív ji měl Jamie po hrátkách s Odporným Nechuťákem Black Jackem, teď navštívila Claire, která si kvůli pobytu v táboře čím dál víc vzpomíná na svůj předchozí život za druhé světové války. Pokud si dobře pamatuju, v knize nic takového nebylo a Claire pilně pracovala a starala se o život v táboře, aniž by ji nějaká PTSP rozptylovala.
Jamie – náš vůdce
V armádě musí panovat tvrdá ruka a to také Jamie dělá. Udílí rozkazy na všechny strany včetně Dougala, což jsem si já osobně vělmi užila, a trestá jejich neuposlechnutí. Moc pěkne se zachoval, když se sám nechal zmrskat za nedbalost, kvůli které se do tábora dostal nezvaný host. Ukázal jim tím, že není jen velitel, ale skutečně jeden z nich. A za takovým vůdcem potom muži půjdou i do pekel.
William Grey
Jamieho nečekaně přepadne stoupenec Britů! Naštěstí je to jen chlapec, kterého Jamie bez problémů přemůže. Snaží se z něho dostat informace o jeho jednotce, chlapec je ale statečný a mlčí. Claire to celé vidí a rozhodne se hrát dámu v nesnázích. Docela jsem se na to těšila, ale opět to trochu pokazili. V knize ji „napadne“ Jamie sám, není to její nápad, dokonce jí roztrhne šaty a Grey je vystaven pohledu na její ňadra. Claire se mu samozřejmě vzpírá, ale neprozradí ho. To nakonec udělá Jamie sám, když získá všechny informace, které potřeboval, a to Greye pořádně naštve. Nakonec se svými muži využije situace a sabotuje Greyovu jednotku, což je pro ně takové první malé vítězství.
@LadyAlex
Tenhle díl jsem celý protrpěla. Samá omáčka, skoro žádný děj. Nejdůležitější část, setkání s Greyem, zabralo jen okamžik, jinak jsem se jen nudila. Už abychom se dočkali pořádné akce! Za mě tentokrát palec dolů.
@hermionablack
Záplava skotského nacionalismu v pravé podobě přijela i do Outlanderu a skvělá byla i hudba (už se těším na soundtrack). Vyzdvihla bych skvělé ztvárnění přepadení tábora a následně návrat. A to nejhorší, co může žena slyšet od Jamieho? „Obleč se.“
@ScaryX
Epizoda převážně spíš zklamala. Claiřiny vzpomínky na válku zmizely stejně tak rychle jako se objevily. Bylo by třeba tu atmosféru budovat delší dobu, aby to bylo uvěřitelné. Největším nedostatkem pak byla scénka s mladým Greyem, která vyloženě nedávala smysl, pokud jste nečetli knižní verzi. Nebo ano, pokud dokážete odlišit britský a skotský dialekt a dojde vám, stejně jako panu Greyovi, že Claire má být anglická dáma a ne nějaká skotská fuchtle, kvůli které nemá cenu hnout prstem. Jenže ani mě to z počátku nedošlo a vysvětlení jsme se spíš nedostali. Ale rád bych viděl ten výraz Greyovy tváře, když zjistí, že je ona anglická dáma na straně Skotů.
Musím říct, že jak se uvádí v předchozích článcích, tak se knihy až tak moc nedrží. Nejlepší díl byl 1 až 7 a čekám na závěr. I když knihu Vážka v jantaru považuji obecně za slabší, tak seriál je ještě slabší. Rozhodně z mého pohledů mnohem slabší než jednička. Příběh o velké lásce se mi nějak ztrácí. Z jedná strany se těším na Mořeplavce, je to moje nejoblíbenější kniha, z druhé strany mám strach jak to natočí. Pokud nenatočí to emotivní setkání po dvaceti letech v tiskárně a pak to vášnivé milování po dvaceti letech v bordelu, tak to nebude až tak nic moc. Rovněž jsem zvědavá jak natočí to dramatické setkání na Lalybrochu. Claire, Jenny a Loghaire. Doufám, že to nebude jenom pluli a pluli po rozbouřeném moři do Amerik. Doufám, že tam dají setkání Greyem ve věznici a potom Jemieho život v Anglii. Dvacet let života Claire v Americe je velice fádní. Tak snad to nebudou moc rozehrávat.
No já jsem knihy nečetl, a i když s tim koketuji čímdál víc, tak právě kvuli seriálu ani nechci. Ale i bez tak jsem to všechno pochopil a nic mi nějak nemátlo :) Jináč epizoda taková nějaká vlažná a hrozně dlouhá.. To mělo snad 2 hodiny .. . :)
Díky moc za ohlédnutí, protože už tu máme novou epizodu, tentokrát byl týden nějak krátký :-D Mě teda tato epizoda nezklamala ani trochu, naopak, považuju ji za velice bohatou, emotivní a velice důležitou.
Poněkud mě zaskočila, ale nakonec i pobavila Murtaghova proměna v buzersvobodníka (nebo jak to nazvat) :-D Takovou dokonale vojenskou buzeraci včetně fyzických i slovních útoků na nebohé farmáře z klanu Fraserů, to jsem fakt od tohoto skromného, tichého a víceméně málomluvného pána nečekala :-D Oceňuju také jeho vtipný přínos k Fegusově výchově :-D
Líbilo se mi jak Jamie v této epizodě vyrostl v respektovaného velitele. Vedlo k tomu velké množství nenápadných příběhových nitek (nebudu vypisovat, už tak to bude dlouhý text), které nakonec vyústily v silné a pevné lano – v emotivně velmi silný závěr: spořádaný příchod jeho klanu do tábora jakobitů – krásná scéna podbarvená jakobitskou hymnou! A jedna závěrečná, zavazující a velkorysá velitelská kapka také pro Dougala – aby jako první mohl příchod posil Fraserova klanu oznámit Princi Karlovi (nemějme Dougalovi za zlé, že se chce také ohřát na výsluní Karlovy přízně, je to přece odjakživa ambiciózní a Skotsku oddaný muž, vojevůdce). I tohle byla jedna z nitek, které ukazují na Jamieho velitelskou velikost.
Hermionko, naprosto s tebou souhlasím ohledně scény s Williamem (hra na dámu v nesnázích! – vtipné pojmenování) :-D Myslím, že i pro ty, kteří nečetli knihu, by byl celý výjev snadněji uchopitelný, kdyby dáma v neznázích vyplynula přirozeně a pochopitelně z vývoje situace, jako tomu je v knize. Tenhle intrikářský vstup Claire na scénu se mi fakt moc nelíbil. Nebýt těch sem tam uceděných kapek emotivních scén odhalujících její duši (průchody kameny, ztráta Faith, válečné vzpomínky), fakt bych získala nezvratný dojem, že tahle seriálová Claire je ulhaná a poněkud hloupá husa zmítaná časem, ve kterém se ocitla. Sorry. Ale někdy mi to prosím fakt takto připadá. Přičemž v knize jsem k takovému dojmu nikdy nedospěla. Dále mě poněkud zaskočilo, že Jamie byl přepaden Williamem při močení, přičemž následně bezodkladně s Williamem do té moči mrskl. Takové situace mě poněkud iritují a vytrhávají z děje :-D
Líbilo se mi, jak se v této epizodě příběh odvíjí a směřuje k tomu, co se musí nevyhnutelně stát. A pro ty, co nečetli knihu: naprosto všechno, co se v této epizodě odehrálo, je nutné vnímat a pamatovat, protože nic se nestalo jen tak a všechno ovlivní budoucnost. Což mi připomnělo opět krásnou scénu s cinkajícími závlačkami v Jamieho ruce. Takže hurá k Prestonpans!
No, on to byl takový díl víc pro pány – příprava na válku, vojenský výcvik a tak. Ale knihu jsem si koupila a začínám ji číst-pak se podívám na seriál ještě jednou…