Ohlédnutí za epizodou The Battle Joined

Po dlouhém, nekonečném a vyprahlém čekání jsme v pondělí dostali první porci své obnovené dávky emocí. Snad jen málokdo úvodní díl ještě neviděl, tak si pojďme shrnout, co se na začátku Mořeplavce událo.

Bitva u Cullodenu

Jamie se probouzí na bitevním poli ležící pod tělem anglického vojáka. Je po bitvě. „Konec. Jsem mrtvý?“ Kuk, překvápko! Není. James Fraser přežil a my si teď spolu s ním prožijeme bitvu u Cullodenu. Od chvíle, kdy mu Claire zmizela přes kameny a Jamie jde do bitvy odhodlaný zemřít, až po moment, kdy se znovu a tentokrát naposledy střetává tváří v tvář s Black Jackem Randallem, se kterým má sakra nevyřízené účty. Je jasné, že oba jsou v tuto chvíli odhodláni jeden druhého zabít.

Jamie několikrát upadá do bezvědomí, v jednu chvíli ho ze sna probouzí Claire. Tak bohužel, oprava, není to Claire, je to Rupert, který přes nedávné neshody nehodlá nechat svého příbuzného zemřít jen tak v blátě a odnáší zraněného Jamieho do úkrytu. Úkryt to však není, za několik málo hodin přicházejí Angličané, aby dokončili, co začali. Pokud bitva samotná nebyla peklo, tohle je co? Všichni Skoti budou popraveni za vlastizradu. Ušetřeni nebudou ani mladí chlapci, ani zranění. Mají ovšem právo si vybrat, kdy půjdou na řadu. Když jsem tyto události četla v knize, měla jsem srdce až v krku. Už po prvních stránkách mě napadlo jediné: Diana měla nechat Jamieho zemřít, protože tohle není život. A to je teprve začátek.

Po dojemném usmíření a rozloučení s Rupertem je na řadě Jamie. Bohužel, nic nejde tak, jak plánoval. Aristokraté mají svůj vlastní kodex cti a žádná poprava se rozhodně konat nebude. Jamie totiž kdysi ušetřil život jednomu nevycválanému mladíkovi a velitel této akce je jako na potvoru bratr onoho mladíka. A nyní důsledně trvá na tom, že Jamiemu bratrův dluh splatí. A tak se Jamie ocitá v rozhrkaném voze vstříc třídenní mučivé cestě domů, na Lallybroch (zatímco aristokrat doufá, že Jamie po cestě vypustí duši, a myje si nad tím ruce). To nejtěžší je ale stále před ním. Vyléčit se z vážného zranění, nenechat se chytit a hlavně se naučit žít bez milované ženy.

Boston 1948

Celou epizodou se prolínají přechody mezi 18. a 20. stoletím, takže když Jamie upadá na Cullodenském poli do bezvědomí, my se ocitáme v roce 1948 v Bostonu.

Frank s Claire přesídlili do Spojených států, kupují byt a začínají se zabydlovat. Vše vypadá idylicky. A když selže moderní zařízení, vždy pohotová Claire si poradí po svém. Večeři dneska uvaří v krbu. Z Claiřiných odpovědí na sousedčiny zvídavé otázky, zda něco takového manžel ocení, však divák získává dojem, že ten moderní manžel s otevřenou myslí nejspíš není Frank. Že by snad jiný manžel? Dočasná idylka pak dostává na frak v okamžiku, kdy začínáme chápat, že Claire svůj nucený návrat do starého života ještě úplně nezvládla. Nenechá na sebe sáhnout a navíc chce zažádat o americké občanství, což jí Frank okamžitě zatrhne. První hádka na sebe nenechá dlouho čekat a my záhy zjistíme, že je Claire poměrně dobrá i v házení popelníkem (a že má Frank obstojné reflexy).

Claire hodně trpěla postavením žen v 18. století. Co je to ale proti čtyřicátým letům 20. století? Štěstí, že pan děkan z univerzity alespoň nemůže na Claire ukázat prstem a zakřičet „čarodějnice“! Naštěstí je tu osvícený Frank. Jenže je to tu znovu. Tentokrát v porodnici, kde ošetřující lékař vybízí rodičku, aby si nenamáhala svou hezkou hlavinku a poslouchala, co se jí řekne. Dotazy ohledně těhotenství a porodu pak pro jistotu směřuje Frankovi, který, ejhle, tak nějak neví, že Claire už jednou o dítě přišla. Tento fakt poté rozhodne, že je nutno přistoupit k císařskému řezu. V knize Claire také hrozilo, že ji k porodu uspí, ale doslova si přirozený porod vydupala. V seriálu se jim zřejmě hodil přístup lékaře k dokreslení situace a dopadlo to, jak to dopadlo.

Konec dobrý, všechno dobré?

Déjà vu, Claire se probouzí z narkózy a propadá panice, když opět nemá miminko u sebe. „Kde je mé dítě?„ Tentokrát však není důvod panikařit, novorozenou holčičku už přináší pyšný tatínek. Oba rodiče naměkko si slibují, že začnou znovu. Novopečenému tatínkovi však tento okamžik štěstí krutě naruší všetečná sestřička, která by ráda věděla, kde vzala holčička "ty zrzavé vlásky“. Po kompak je asi má?

Jsem dost ovlivněná knihami a tak nejsem schopna Franka politovat, byť Tobias svou roli hraje na jedničku s hvězdičkou. Co vy? Je vám Franka líto? Myslíte, že by se Claire mohla více snažit o soužití s ním? A co podle vás znamenal zajíc na bitevním poli a ptáček za oknem Claiřina bytu?