Držitel Medaile cti, Purpurového srdce a Kříže amerického námořnictva byl jedním z klíčových vojáků První námořní divize. Statečně bojoval v Bitvě o Guadalcanal a stejně dobře si počínal i první den bitvy o Iwo Jimu. Na jeho konci se však stal cílem japonského granátu, který jej namístě zabil.
John Basilone se narodil 4. listopadu 1916 v Buffalu v americkém státě New York. Jeho rodiče byli italští imigranti a John po nich zdědil jejich temperament i nadšení pro vše nové. Předtím, než narukoval do armády, Basilone pracoval jako nosič holí v jednom golfovém klubu v Buffalu.
Tři roky sloužil na Filipinách, kde se stal v turnaji mezi vojáky šampionem v boxu. Po ukončení výcviku se vrátil do Ameriky, kde dělal řidiče náklaďáku. V roce 1940 se však znovu vrátil do armády – stal se členem Námořnictva USA. Po krátkém výcviku na Kubě a na Šalamounových ostrovech byl oficiálně přidělen k První námořní divizi.
Guadalcanal
Dne 24. října 1942 začal frontální útok japonských vojsk na americké pozice. John Basilone byl společně se svými muži obklíčen několinásobnou přesilou a situace se zdála být beznadějná.
Navíc docházelo střelivo a američané nevěděli, kdy přijde pomoc. John Basilone se odhodlal k hrdinskému činu. Sám se vydal na několik kilometrů dlouhou cestu napříč nepřátelským územím k stanovišti, odkuď přinesl munici pro své muže.
Náboje už vojáci měli, ale pomoc stále nepřicházela. Nakonec byli schopni boje jen Basilone a poslední dva z jeho mužů. Samotný Basilone si vykopal kulemetné hnízdo, odkuď neustále pálil na japonské pozice. Dělo se tak tři dny. Tři dny bez jediné minuty spánku nebo odpočinku, tři dny bez jídla. Tak dlouho John Basilone odolával soustavnému útoku japonských jednotek. Po třech dnech konečně přišla pomoc. Teprve později se zjistilo, že Basilone se svými muži rozdrtil takřka celou japonskou rotu. Za tyto činy byl John Basilone odměněn nejvyšší americkým oceněním za odvahu – Medailí cti.
Amerika
Po bitvě o Guadalcanal byl John Basilone poslán zpět do Ameriky. Jeho příjezd byl oslavován s velkým nadšením. Basilone se stal národním hrdinou. Z Basilona se stal odborný poradce a stratég. Tato práce jej však nenaplňovala, a proto požádal, aby se mohl vrátit do Pacifiku. Žádost byla zamítnutá s vysvětlením, že je ho více potřeba na domácí frontě. John Basilone uspěl až se svou druhou žádostí.
Basilone byl poslán do výcvikového tábora Pendleton v Kalifornii. Zde mezi vojačkami z Rezervní ženské námořní pěchoty potkal svou budoucí ženu Mae Riggi. Oddáni byli 10. července 1944. Po krátké společné dovolené se John znovu vydal na frontu.
Iwo Jima
John Basilone se zúčastnil vylodění na Red Beach II. Bylo takřka nemožné se přes pláž dostat, protože ji Japonci neustále odstřelovali z těžce obrněných bunkrů. Basilone osobně vedl útok na jeden z nich a díky jeho brilantním velícím schopnostem a ohromné odvaze se mu podařilo bunkr dobýt. Poté se ještě zapojil do útoku na Letiště č. 1, aby pak následně pomáhal vyprosťovat jeden z tanků, který uvízl v bažině. Poté velel úspěšné evakuaci těžkých vozidel a tanků z nepřítelem bombardované oblasti. Ještě téhož dne však Johna Basilona zasáhl minometný granát, který ho okamžitě zabil…
Posmrtně bylo Johnu Basilonovi uděleno hned několik vojenských ocenění a medailí včetně Kříže amerického námořnictva. Je pochován na vojenské hřbitově v Arlingtonu ve Virginii. Jeho hrob lze najít jako 384. ve dvanácté řadě.
Video o Johnu Basilonovi