Je tu druhá rubrika týkající se stroje, ve které budou postupně přibývat veškeré aktuality týkající se stroje Harolda Finche. Jako první tu je článek k pilotnímu dílu, protože zde naleznete veškeré informace, abyste se ve fungování stroje trochu vyznali a mohli tak lépe pochopit souvislosti v následujících epizodách a to hlavně v těch nových, je důležité začít od první epizody a to i kvůli tomu, že se v seriálu rozpoutává diskuze o novém stoji. Zanedlouho se tak možná budou moci porovnat oba výtvory. Zde je tedy shrnutí pilotní epizody:
V pilotní epizodě seriálu se dozvídáme o stroji, jeho fungování a komunikaci s Haroldem Finchem.
Shrnutí: Harold Finch má seznam lidí, kteří se ocitnou ve velmi špatné situaci. Tyto jména získává od stroje, který po pádu dvojčat (11. září 2001) začal budovat pro vládu. Stroj odposlouchává všechny telefony, čte veškeré emaily, sleduje a poslouchá všechny pomocí bezpečnostních kamer (toto je vládě umožněno zákonem Patriot Act) a vše tříbí na důležité a nedůležité informace. O důležitý seznam se stará vláda a nedůležitý se každou půlnoc vymaže. Harold Finch se však rozhodl pomoci „nedůležitým občanům“ a vytvořil si přístup k nedůležitému seznamu, aby však neztratil přístup, dostává pouze čísla sociálního zabezpečení – devět číslic, to je vše, co má. A to čísla nikdy nepřestanou přicházet.
Hned při příležitosti prvního setkání Harloda Finche a Johna Reese prozrazuje Finch několik informací:
„8 miliónů lidí. Víte, co mají společného? Nikdo z nich neví, jaká je budoucnost. Možná dobrá věc, ale pro mnohé až tak ne. V New Yorku je každých osmnáct hodin zavražděn jeden člověk. Je to tu jako škatule. Až dnešní den skončí, jeden z nich bude mrtvý.“ – Harold Finch
„Lidem se stávají špatné věci každý den. Nemůžete tomu zabránit.“ – John Reese
„Ale co kdybyste mohl? Ne těm zločinům, které se stávají pod tíhou okamžiku. Ale spoustu zločinů se plánuje dny, týdny dopředu. Co kdybyste mohl takovým zločinům zabránit?“ – Harold Finch
(…)
„Mám seznam lidí, kteří se ocitnou ve velmi špatné situaci. Vraždy. Únosy. (…) Lidé z mého seznamu nemají ponětí, že se jim něco stane, většina z nich jsou jen obyčejní lidé.“ – Harold Finch
(…)
Zásadní sdělení ohledně stroje přichází však až později:
„Když spadla dvojčata, byl jste v Mexiku. Já byl tady. Pracoval jsem. Až do večera jsem o útocích nevěděl. Víte, pane Rese, do toho dne jsem nejlepší část svého života strávil tím, že jsem ze sebe dělal velkého boháče. Najednou pro mě všechny ty peníze ale ztratily svou cenu. (…) Po útoku si vláda nárokovala číst každý email, odposlouchávat každý telefon, ale potřebovala něco, co by vše utříbilo, co by vybralo zločince z běžné populace dříve, než něco podniknou. Veřejnost chtěla být chráněna, akorát nechtěla vědět jak. Takže když vláda našla systém, který fungoval, udržela to v tajnosti.“ – Harold Finch
„A jak o tom víte vy?“ – John Reese
„Já ho postavil. (…) Ale byl tu problém s tím strojme. Postavil jsem ho, aby zabránil dalšímu 11. záři, ale on viděl všechny druhy zločinů. Takže jsem ho musel naučit věci třídit do dvou seznamů. Na důležitý a nedůležitý. To, co by mohlo mít za následek velikou újmu na životech, patřilo do důležitého seznamu a bylo to předáno NSA nebo FBI.“ – Harold Finch
„A ty nedůležité informace?“ – John Reese
„Každý den o půlnoci je stroj smaže. Teprve později jsem si uvědomil svou chybu. To je podstata Pandořiny skříňky – jak ji jednou otevřete, už ji nemůžete zavřít. Myšlenka na nedůležitý seznam mě zžírala za živa – lidé, kteří nevědí, co se chytá.“ – Harold Finch
„Kde je ten stroj teď?“ – John Reese
„Pevné disky? Kdo ví? V nějakém vládním zařízení Ale stroj? Ten je všude. Sleduje nás svýma desetitisíci očima, poslouchá miliony uší.“ – Harold Finch
„Ponechal jste si nějaký způsob, jak s ním komunikovat?“ – John Reese
„Budoval jsem vládě nástroj nepředstavitelné síly. Napadalo mě, že nějaký vypínač by se mohl hodit. Tak jsem si k němu udělal zadní vrátka.“ – Harold Finch
„Abyste měl přistup k nedůležitému seznamu.“ – John Reese
„Jen k číslům sociálního zabezpečení. Kdyby to kdokoliv zjistil, tak bych přístup ztratil… takže devět číslic, to je vše, co máme.“ – Harold Finch
(…)
Na závěr se dozvídáme ještě jednu důležitou informaci:
„Čísla nikdy nepřestanou přicházet“ – Harold Finch