Úspěch Predátora chtěli jeho tvůrci co nejdříve zužitkovat. Producenty z 20th Century Fox přesvědčil ale až úspěch comicsu a po verbálním tlaku Joela Silvera dostal konečně mimozemský lovec zelenou. Bohužel se museli tvůrci obejít bez své ústřední hvězdy z jedničky.
Arnold Schwarzenegger totiž nebyl spokojen s velikostí postavy, kterou mu přisoudil scénář dvojky. Za tím opět stála bratrská dvojice Jim a John Thomasovi, jenž si přenesením děje do horké betonové džungle splnili svoje velké přání postavit Predátora proti značné lidské přesile. Arnoldova role jednoho ze dvou hlavních lidských hrdinů byla pro nastupující megahvězdu příliš malým soustem, na další dělení už nechtěl přistoupit. Raději dal přednost zcela jinému stylu a coby stavební dělník se rozhodl pronikat do svých vzpomínek a bojovat o svobodu Marsu ve sci-fi Total Recall. Tento film mimochodem vznikl částečně na základě scénáře napsaného už v 70.let jistým Danem O´Bannonem, který ho ale odložil poté co ho napadl zcela jiný námět – mimozemský tvor likvidující posádku vesmírné lodi. Kruh se uzavírá? Navíc za Arnoldem podupával jeho kamarád James Cameron, který pro něj připravoval velké sólo v Terminátorovi 2.
Štáb tak přišel pár měsíců před začátkem natáčení o hlavní hvězdu a tvůrci museli rychle shánět náhradu. Nebyla to žádná legrace, mnoho hvězd odmítlo z principu následovat Arnoldův příklad a zůstat jen jeho obyčejným nástupcem. Hodně dlouho byl favoritem Patrick Swayze, který se po taneční kreaci v Hříšném tanci orientoval hodně na akční filmy (Nejbližší příbuzenstvo, Hrozba smrti), ale zranění během natáčení právě Hrozby smrti mu znemožnilo účastnit se dalšího fyzicky náročného natáčení.
Naštěstí byl stále v týmu všehoschopný producent Joel Silver, který dotáhl ze svého předešlého hitu Smrtonosná zbraň hned dva herce z ústřední trojice. Pro Dannyho Glovera i Gary Buseyho to byla zásadní změna oproti jejich dosud největšímu úspěchu. Zatímco Glover ve Smrtonosné zbrani byl coby usedlý policajt na prahu důchodu a tady měl bojovat s monstrem, se který měl problémy i několikanásobný Mr.Olympia, Busey si zase mohl vyzkoušet kladnou roli, což je pozice na kterou se během své bohaté kariéry příliš nedostal.
Hlavní hvězdou s první místem v titulcích se ale stal sympaťák z prvního dílu – Kevin Peter Hall alias Predátor. Na vylepšení jeho postavy pracovali všichni, počínaje scénáristy, kteří mu přiřkli mnohem mystičtější podobu, tak tvůrci efektů, jenž přišli s novými druhy zbraní (kopí, vrhač sítí, vrhací kotouč). Bratři Thomasové měli dokonce připravený velice efektní výstup – původně se totiž film měl odehrávat v New Yorku a budova, na které měl Predátor pozóvat s bouří v zádech, byl původně Chryslerův mrakodrap. Rozpočet ale hrál proti nim a natáčení se muselo přesunout z finančních důvodů do bližšího Los Angeles.
Na několika změnách na poslední chvíli (místo natáčení, úprava role původně připravené pro Arnolda) už spolupracoval také režisér Stephen Hopkins. Druhý díl byl samozřejmě nejdříve nabídnut Johnu McTiernanovi, ale zřejmě kvůli neradostnému natáčení v džungli a Arnoldově neúčasti dal raději přednost Seanu Connery a natáčení pod vodou (Hon na ponorku). Šanci tak dostal režisér Stephen Hopkins, kterého si producent Joel Silver vyzkoušel v několika dílech Povídek ze záhrobí a mohl se pochlubit i dvěma napínavými celovečeráky (Nebezpečná hra, Noční můra v Elm Street 5). Jamajský původ režiséra také způsobil, že byla mnohem více rozvinuta linie s jamajským gangem inspirovaná skutečnými událostmi z New Yorku a Kansas City z osmdesátých let.
Natáčení probíhalo v několika skutečných oblastech Los Angeles, do studia se štáb vydal jen díky několika sekvencím, jako úvodní masakr v domě nebo závěrečný souboj v jatkách. Dokonce i tak nebezpečná scéna jako honička v jedoucím metru vznikala z větší částí v reálných kulisách, v tomto případě v podzemí Oaklandu. Na tuto scénu asi nebude mít nejlepší vzpomínky Bill Paxton, dovršil zde totiž impozantní sérii – ve svých filmech byl zabit terminátorem, vetřelcem a nyní i predátorem.
Ne zrovna nejlepší vzpomínky neměl ani herec Ruben Blades. Když během jednoho z natáčecích dnů poskytoval televizní interview a nereagoval na výzvu Hopkinse vrátit se na plac, vstoupil režisér přímo před kameru a velice hlasitě mu svůj rozkaz ještě jednou zopakoval. Interview se nikdy nedostalo ven, protože v následujících dnech vzniklo ještě jednou a to po jistém usmíření obou protagonistů.
Zatímco natáčení probíhalo ve slušném tempu a kromě potíže s respirátory během bitky v jatkách bez problémů, problémy nastaly až po prvním střihu. Původní verze totiž dostala od cenzurní organizace nově zavedené označení NC-17, což film prakticky předem odsuzovalo ke komerčnímu neúspěchu. Z filmu tak muselo zmizet více než 20 nejbrutálnějších scén především během scény v metru, kde to nepěkně schytá Bill Paxton. Na DVD můžete také spatřit ještě třeba rozpracovanou linii, kde je více popsáno těhotenství postavy v podání Marii Conchity Alonso.
Závěrečný vtípek s lebku vetřelce v predátorově sbírce vznikl u režiséra a protože vetřelec patřil též pod ochranná právní křídla 20th Century Fox, nebyl problém toho využít. Letmý záběr se nakonec stal odrazovým můstkem pro „vetřelec vs predátor“ comics a následně počítačový průmysl. Scénáristé se přitom domnívali, že mnohem inspirativnější bude záběr na pistoli z roku 1715, kterou ve finální konfrontaci podává Gloverovi jeden ze starších Predátorů, na souboj mimozemského lovce a moderními zbraněmi nevybavených lidí ale nedošlo. Prozatím.