Predator - Vznik

Predator - Vznik

14.2.2005 0:00


S nápadem mimozemšťana, který si přijel na Zemi zalovit, přišli bratři Thomasové, jejichž scénář se dostal ve správnou dobu na správné místo a doputoval přes Joela Silvera až k rukám Arnolda Schwarzeneggera. Poté, co nastoupil na palubu John McTiernan, šel film do výroby.

Bez inspirace?

Vznik Predátora se datuje někdy do doby, kdy bylo bratrům Thomasovým, Jimovi a Johnovi, jen pár let a doma hltali příběhy o tajemných démonech, nadpřirozených bytostech vládnoucí lidem. Původně dětské povídačky jim během let zráli v hlavě a když dospěli do věku, kdy se člověk rozhoduje, co bude v životě dělat, rozhodli se svojí myšlenku realizovat ve scénář. Inspirací kromě dětství měli několik, na počátku všeho stál Vetřelec. Gotický horor ukázal, kterak hrozivý a působivý může být mimozemský tvor, do té doby byly tvorové z vesmíru spíše neurčití a strojoví a občas také nesmyslně naivní. Organická bytost schopna logického myšlení, zároveň ovšem naplněná instinkty a zákony, to je už něco jiného a Vetřelec jí dokázal v mnohém zužitkovat.

Motiv dravce, který si přijel na Zemi zalovit byl ovšem už poprvé výrazněji zpracován v dnes zapomenutém snímku Bez varování (Without Warning). Laciný horor nabídl mimozemšťana, který sice nebyl tak hrozivý jako pozdější Predátor, ale zelené monstrum už tehdy využívalo efektní nástroje (hvězdice) a sbíralo trofeje. Film kritici sestřelil a zajímavý nápad zapadl prachem, oprášil ho až spisovatel …. V knize nazvané prostě a jednoduše Lovec se odehrával souboj mimozemšťana, který na sebe bere různé podoby zvířat v džungli (opice, pták), jen díky duši na sebe podobu člověka brát nemůže.

Bratři Thomasové se námětu chytli a rozhodli se dát filmu mnohem údernější motiv. Nebezpečného lovce poštvali proti nejnebezpečnějším lidem – členům speciálního armádního komanda. Opustili také ideu přeměny v různé živočichy, není divu, počítačový morfing byl v té době jen fantazii těch největších odvážlivců (třeba George Lucase, který si ho vyzkoušel ve Willowovi) a vybavili mimozemšťana speciálním maskovacím systémem.

Scénář dopsali koncem roku 1983 a ke svému překvapení se ho podařilo velice bleskově prodat do 20th Century Fox, kde našel dobré uplatnění. Není divu, stejná společnost si nakapsovala na Vetřelci a do výroby se pomalu, ale jistě dával druhý díl. Ve správný čas na správném místě, teď už zbývalo najít jen ty správné lidi. Tématu se ujala producentská trojka Lawrence Gordon, John Davis a Joel Silver, především ten třetí přitáhl (a i odtáhl) mnoho důležitých kontaktů.

Zrodila se hvězda

Scénář skrze pracky Joela Silvera doplul až k Arnoldu Schwarzeneggerovi, který pro něj aktuálně natočil akční pecku Komando a hodlal dál úspěšně budovat svojí kariéru nadpozemského svalovce započatou Terminátorem. Angažováním populární hvězdy získali producenti eso v rukávu a nějaké ty dolary v rozpočtu navíc, paradoxně si však díky mohutnému Arnoldovi upletli na sebe bič. Sehnat odpovídající bouchače do Arnoldova týmu nebylo zrovna jednoduché, ani v té době neexistovalo mnoho lidí, kteří by s Arnoldem mohli poměřit biceps.

Z Komanda přitáhl Joel Silver svého oblíbence Billa Dukeho (Mac), největší hvězdou vedle Arnolda byla ale Carl Weathers (Dillon), který právě neslavně skončil coby souputník Sylvestra Stallonea v boxerské sérii Rocky. Černošskou dvojici po dlouhém hledání doplnili dva skuteční vojáci a veteráni vietnamské války. Zatímco Richard Chavez (Poncho) se do té doby pohyboval jen v televizních vodách, Jessie Ventura (Blains) byl nastupující wrestlingová hvězda. A Sonny Landham (Billy)? Dříve se zcela seriózně živil jako pornoherec, na začátku osmdesátých let ale otočil o stoosmdesát stupňů a svoje široká ramena a hluboký hlas začal prosazovat v klasickém filmu. Zároveň s ním musel štáb angažovat několik urostlých bodyguardů. Ne aby chránili Sonnyho před ostatními, ale ostatní před Sonnym.

Posledním v partě byl Shane Black (Hawkins), který právě dopsal pro Silvera Smrtonosnou zbraň a jeho nový chlebodárce chtěl, aby byl k dispozici pro případné úpravy díla zatím neznámé bratrské dvojice. Scénář mnohokrát upravovali jiní, aby se nakonec filmovala původní verze. Black však nakonec na scénář vůbec nešáhl a všechny oplzlé hlášky, které jako Hawkins vyslovuj sice mohou připomínat jeho pozdější práci (Poslední skaut, Dlouhý polibek na dobrou noc), ale jsou stoprocentním dílem Jima a Johna Thomasových.

Ústřední sedmička nastoupila několik týdnů před natáčením na náročnou fyzickou přípravu. Zatímco většina měla za úkol nabrat svaly a váhu, Arnold měl opačný problém – musel shodit více než dvanáct kilo, aby získal sice nabušený, ale zároveň pružný vzhled. Pod vedením odborníku také herci prošli základním vojenským výcvikem (střelba, pohyb, komunikace), jediný, kdo se odmítl zúčastnit byl Jessie Ventura, který s upřímností sobě vlastní prohlásil, že po tolika letech v Navy Seals žádné podobné blbinky nepotřebuje.

Vítejte v džungli

Štáb by kompletní poté, co se režie ujmul John McTiernan, tehdy ještě neobjevený začátečník s jedním ucházejícím akčním filmem na krku (Nomádi). Natáčení probíhalo v Mexiku, kde se průměrná teplota pohybovala vysoko nad běžným kalifornským standardem a vlhkost vzduchu se blížila ke stoprocentnímu maximu. Herci dostávali pořádný záhul, v brzkých ranních hodinách naběhli do posilovny, aby si dali pořádně do těla, pak rychle do maskérny, převléci se a dvanáct hodin běhat, padat, kutálet se, uhýbat před výbuchy v zarostlé džungli. S láskou dnes na to všichni vzpomínají.

Ani John McTiernan na Predátora v dobrém moc nevzpomíná. Odmítl v Mexiku z obavy z infekce jíst cokoliv místního a protože dodávka z rodné domoviny byla dost omezená, zhubl během celého natáčení více než deset kilo. Hned na počátku si také zlomil kůstky v zápěstí a celé natáčení chodil s bandáží na ruce. Není divu, většina záběrů vznikla na těžce zarostlém svahu, kde bylo těžké se udržet, natož filmovat. Oděrky, modřiny, boule, to vše patřilo k součástí natáčení. Plus samozřejmě úporné vedro.

Naopak výtečně se bavili kaskadéři a tvůrci pyrotechnických efektů. Joel Silver má pro tyhle hochy slabost a v každém svém filmu jim dá mimořádnou šanci vyniknout. Spektaktulání scéna útoku na vesnici tak představovala pro většinu štábu v podstatě vrchol natáčení. Několik desítek kilogramů výbušnin, všude dýmovnice, desítky zbraní. Pomocný režisér Craig R.Baxley, vzpomíná na to, jako si musel dávat hodně velký pozor, aby mu zůstali všechny nohy a ruce vcelku, tak se hoši od výbušnin snažili. Výsledek ovšem stojí za to.

Miláčkem štábu se potom stala „Bezbolestná“, rotační kulomet, kterým čistil džungli Jesse Ventura. Původně zbraň určená pro helikoptéry (!) prošla pro potřeby filmu zásadním odhlečením, přesto i pořízek Ventura měl plné ruce práce, aby jí udržel. Nemluvě o 25 kilogramech ostrého střeliva, které ovšem dokázalo zmizet na okolních stromech během pouhých dvaceti sekund natáčení. Traduje se, jak většina štábu při první zkoušce nevěřila vlastním očím. O nasazení do skutečné armády se neuvažovalo, přeci jen podobný macek není příliš praktický pro boj v terénu, ve filmu ovšem působí zbraň impozantně. Natáčení jinak probíhalo v uvolněném tempu, o zábavu se staral především Arnold a jeho nevyčerpatelná zásoba sprostých vtipů a kubánských doutníků. Chudák Carl Weathers málem přišel o plíce, když zkusil jeden takový macek přátelsky prohnat rty. S Jesse Venturou se zase Arnold špičkoval, kdo z nich má větší objem paže. Jesse namlsán zprávami z kostymérny o velikosti Arnoldova oblečení se vsadil s bývalým Mr.Olympia o bednu šampaňského. Netušil, že si na něj Arnold políčil a kostymérky úmyslně zmátl. Bedna byla jeho.

Titulní hvězda?

Všichni ve štábu sice rádi vyhazovali do vzduchu cokoliv, ale přesto největšímu očekávaní se těšil samotný Predátor. Původní koncept počítal se standardně vysokou obludou s ptačím obličejem a pružnými, rychlými pohyby. Výroba kostýmu pro kaskadéra se neustále prodlužovala a John McTiernan tak musel jeho přítomnost ve filmu potlačovat do poslední chvíle (vzpomínáte na Čelisti nebo Vetřelce?). Vznikaly tedy jen záběry s červeným pracovním kostýmem, který posloužil později tvůrcům speciálních efektů k vytvoření efektu „díra v džungli“, tedy když Predátor používá ochranné maskování.

Když vyrobený ostrý kostým poprvé dorazil na plac, bylo to fiasko. Úbor působil trapně až směšně, navíc kaskadér si stěžoval na špatnou viditelnost a nulovou pohyblivost. Nebylo to jediné, na co si stěžoval, nelíbilo se mu také, že by neměl být uveden v titulcích a zůstat v anonymitě. John McTiernan kostým odmítl a kaskadéra vyhodil. Jeho jméno díky jiným filmům krátce poté vstoupilo do filmové historie – byl to Jean-Claude Van Damme.

Štáb tak přišel o titulní hvězdu a vše muselo začít znova. Arnold Schwarzenegger doporučil McTiernanovi člověka, se kterým spolupracoval na Terminátorovi a který má svědomí světoznámý ocelový skelet. Stan Winston neváhal ani chvíli a na lákavou nabídku kývl. Během pár týdnů dal dohromady nový, impozantní návrh, mohutného lovce s výraznou helmou a dredy. Když si kreslil cestou v letadle skici, jeho kamarád, režisér James Cameron, mu poradil ať na jeho obličej ještě nakreslí krabí klepeta. A zbytek je historie.

Teď už zbývalo jen najít vhodného herce. Winston věděl o jednom ideálním kandidátovi. Právě pracoval na filmu Harry a Hendersonovi, kde se setkal s bývalým basketbalistou, 220 cm vysokým Kevinem Peterem Hallem. Slovo dalo slovo a smlouva smlouvu a než se Hall nadál, brouzdal džunglí v gumovém obleku a kovové helmě. Štáb si podmanil svým skromným a soustředěným výkonem, John McTiernan mu za odměnu dal malou roličku v závěru filmu – pilota vrtulníku, který přilétá pro Arnolda.

Predátor

Osmnáct miliónů tak v rozpočtu zmizelo docela rychle, pozastavení kvůli chybějící titulní hvězdě se protáhlo na minimum. Producenti nemuseli litovat, rozpočet se vrátil během prvních deseti dnů a celkové tržby dosáhly velice slušných 60 miliónů. Kritiky byly více než slušné, film si ale našel s postupem doby velice vlivnou a oddanou skupinku fanoušků, takže druhý díl byl jen otázkou času.

Už ale bez Arnolda Schwarzeneggera, který se přehoupl definitivně do herecké extratřídy. Ani ostatní nemusí litovat, díky vlivu Joela Silvera bylo pro každého přichystáno něco. O Shane Blackovi už řeč byla, představovat další spolupráci Silvera a John McTiernan jménem Smrtonosná past je snad úplně zbytečné a ani takový Carl Weathers nebo pomocný režisér Craig R.Baxley si nemusí stěžovat (natočili spolu film Action Jackson). Jediný, kdo se ve dvojce vrátil byl nakonec hrdina titulní – Kevin Peter Hall.



Chceš taky něco napsat? Ale k tomu se musíš registrovat nebo se přihlásit!

Zatím žádné komentáře