Gillian Flynn objasňuje šokující závěr seriálu

Pokud se vám stále nepodařilo dát si závěr seriálu dohromady, autorka knižní předlohy v následujícím rozhovoru hovoří o tom, jak se konec liší od knihy, a proč ji kniha i po dvanácti letech dokáže rozčílit.

Musíme začít u závěru. Poté, co se odhalí, že vrah je Amma, seriál náhle přeskočí do závěrečných titulků podkreslených hudbou od Led Zeppelin. Jak jste se shodli, že takhle chcete seriál zakončit?
To byla hlavně volba Jean-Marca (pozn. režisér Jean-Marc Vallée). To jeho napadlo, aby se ve chvíli, kdy se diváci podívají jeden na druhého a začnou přemýšlet, co se vlastně stalo, objevily rychlé záběry vražd, a úplně nakonec záběr na Ammu jako Ženu v bílém. Pokud se vydržíte dívat.

Já ano, ale v případě televize je to relativní novinka. Marvelovské filmy si vycvičily diváky, že titulky nekončí, ale kromě Westworldu se to v televizních seriálech moc nepoužívá. Nebáli jste se, že diváci vypnou televizi, aniž by si toho všimli?
Teď, když lidé sledují televizní pořady různými způsoby, je představa taková, že si je můžou přetočit zpátky. Pokud se z toho stane virální záležitost, jako skrytá slova v seriálu, která diváci zpětně hledají, máte možnost díl si přetočit a podívat se podruhé.

V knize mají Camille a čtenář více času vstřebat a přemýšlet nad Amminou rolí ve vraždách. Co jste vy jako autorka knihy říkala na to, že chce Jean-Marc hned po odhalení vraha pustit závěrečné titulky?
To bylo rozhodnutí nás všech. Jean-Marc si jenom zvolil písničku od Led Zeppelin. Knihy se od filmů liší, a to jsem musela respektovat. Se scenáristy jsme hodně diskutovali o tom, kolik času ještě necháme poté, co Amma přijde domů a zápletka se rozuzlí. Chtěli jsme věnovat dostatek času období, kdy spolu Camille a Amma žijí jako sestry, aby byl konečný okamžik o to víc šokující.

Kdo četl knihu, tak si pamatuje závěr, a kdo ne, tak si jej může lehce vygooglit. Přemýšleli jste nad tím, že byste závěr změnili, abyste všechny překvapili?
Ani jednou. Můj názor je ten, že když si přečtu knihu a pak se rozhodnu zhlédnout filmovou verzi, nechci, aby se závěr změnil jenom proto, že už jsem to četla. Kdybychom konec změnili, diváci by byli ve většině případů naštvaní. Lidé, kteří knížku četli, jsou vůči ní povětšinou velmi, velmi loajální – více než k jiným mým knihám. Kdybychom závěr změnili, povstali by a zdemolovali by mi dům. Nikdy bych to nedopustila jenom kvůli tomu, abych diváky překvapila. Takhle se dobré seriály netvoří.

Pro lidi, kteří knihu nečetli a mohou si odvodit pouze ze závěrečného sestřihu: Adora zabila Marian, protože měla syndrom Munchausen by proxy, a to samé dělala Natalii a Ann, ale zabila je Amma?
Adora Natalii a Ann nechtěla zabít kvůli svému syndromu – starala se o ně, a to Ammu rozčilovalo. Amma má pocit, že se obětovala; dovolila Adoře, aby ji trávila, a tudíž to bere tak, že když se Adora stará o ostatní dívky, jejich „dohodu“ tím porušuje. A já jí její dětskou logiku nevyčítám. To ji rozčílilo, a tak se jako psychopatka rozhodla, že ty dívky zabije.

Ke konci, když je z vražd podezřelá Adora, vyvstane otázka, jak by tak křehká žena jako ona dokázala vytrhat dívkám zuby. A ani Amma není zrovna Hulk. Pomáhaly jí kamarádky. V knize se to řeší víc. Nechci to moc rozebírat, ale konzultovala jsem to.

Kdyby chtěl někdo zhlédnout seriál znova a hledat vodítka, že vrah je Amma, co by mohl najít?
Nenechává za sebou drobky, jde spíš o její ostražitost. Nejsem si jistá, jestli jsme záměrně zanechávali vodítka. Dávali jsme stopy do způsobu jejího chování: když mluví u večeře o Persefoně, mluví o svém životě a o tom, co se jí honí hlavou.

Proč je Camillina účast ve vyvrcholení příběhu převážně pasivní? To, že v sedmém díle zavolala Currymu, jí zachránilo život, ale není schopná Adoru zastavit, ani zařídit, aby Amma sehnat pomoc.
Teď když byl Curry fyzicky blízko – přestěhovali jsme ji z různých logistických důvodů z Chicaga do St. Louis – nevěřili jsme, že by hned nenasedl do auta. Patří mezi mé nejoblíbenější vedlejší postavy. Vždycky se mi líbila představa, že se objeví ve Wind Gapu. Camille do sebe dostala co nejvíc důkazního materiálu a její nejlepší přítel ji přijel zachránit. Netrápí mě, že by byla příliš pasivní. Prokázala iniciativu, když za svou matkou vůbec přišla.

Mezi Alanem a policejním náčelníkem Vickerym je napětí a náznak, že Vickery a Adora spolu něco mají. Co více o tom víte?
To je jedna ze zvláštních věcí, která vznikla mezi scenáristy. Líbila se nám představa interakcí mezi těmito postavami. Když jsme nadnesli téma, jaké bylo Adořino dospívání v tomto městě, kde žila déle než Alan, přemýšleli jsme, jaké asi měla známosti a jaká byla. Nikdy jsme se na žádnou stranu nepostavili, ale osobně nevěřím, že by s Vickerym něco měla. V jejích očích by se tím ponížila. Každý nejspíš vyrůstal v jiné sociální třídě. Četla jsem teorii, že je Camillin otec. To můžu vyvrátit. Myslím ale, že ji bavilo s ním flirtovat.

Jednou z posledních ran pod pás bylo, když Alan pošle detektiva Willise pryč, ačkoli ví, v jakém stavu se Camille o patro výš nachází. Do té doby to vypadalo, že Alan radši nezjišťuje, co zbytek rodiny dělá, ale v té chvíli je komplic. Kolik toho nakonec věděl?
Opět, nechci říkat víc. Můžu říct, co si myslím, a líbí se mi představa, že je úplně jasné, že ví, co se děje. Jak by nemohl? To je další věc, která je v seriálu více zřejmá než v knize. Řešili jsme to: ‚Samozřejmě, že to ví. Žije ve stejném domě. Jak by to mohl nevědět? Uděláme to očividnější.‘ A jsem ráda, že jsme tak učinili. Dělá to z něj méně pasivního člověka. Po celou dobu je tak laxní a na konci se mi chce ječet: ‚Ale ne, ty hajzle. Bylo mi tě celou dobu líto. Já tě lituju, a ty takhle? Běž do háje!‘ Líbí se mi, že po dvanácti letech mě ta kniha stále dokáže rozhořčit.“

Foto: HBO
Zdroj: Rollingstone.com