#519 alexis: Nemám problém s tím, dávat Sherlocka do kompromitujících poloh vyzývající jeho charakter. Mám ale problém s tím, když se tohle téma zneužívá k bezzubejm vtípkům a faktu, že se tu, jak už dobře podotkl iHyi, Sherlock mění v Sheldona.
Taky si čekám že třetí díl bude už o typičtějším Sherlockovi. 3 série byla zatím spíš o tom že Sherlock byl 2 roky pryč a jak bylo naznačeno v prvním díle, čekal že vše zůstane stejné. Jenže ouha všechno se mění. A hlavně lidé. Jeho přátelé se naučily žít bez něj, jejich život se nezastavil. Jak naznačil rozhovor s Mycroftem, přátelé pro něj mají cenu. Řekla bych že svým polidštěním se jim snažil přiblížit, očekával že mu to pomůže vrátit život do starých kolejí, ale na konci 2 dílu mu došlo že ať se bude chovat jakkoliv lidsky je v podstatě pozorovatel který stojí opodál a nepatří nikam, kam ostatní. (hodilo by se na to Mycroftovo přirovnání z 1 dílu že lidé okolo něj jsou zlaté rybky )
#509 Hurley: Fanfiction to určitě ovlivněný je, o tom v podstatě celý první díl. Já tenhle díl beru, že Sherlock je v situaci, která je pro něj naprosto cizí. Nikdy s nikým neměl žádný vztah, ani přátelský, když nepočítám jeho bratra. Jenže to nebyl vztah, ale spíš souboj. Proto jsem ochotná prominout některé úlety mimo zajetý formát. Ale že Moffat začítná trotlovatět, o tom není pochyb – viz jiné jeho seriály.
Tak nevím, možná po několika shlédnutích změním názor, ale zatím je pro mě 3.série docela zklamání…zejména při včerejším sledování druhé epizody jsem měla skoro chuť přepnout. Nějak moc se autoři matlají v citečkách a hláškách, svatba ve mě zanechala pachuť trapnosti, mohlo se to odbýt krátkým vtipným svatebním skečem a zbytek epizody naplnit detektivkou. Scénář jim k tomu patrně napsala některá „tvůrčí“ internetová sherlocked blogerka, které hormony rozpuštěný mozek vytekl ušima. Doufám, že poslední epizoda téhle série se vrátí do starých kolejí detektivního příběhu především a nebudeme svědky Sherlocka šišlajícího na mimino.
Kdyřž to by zase hrozila ztráta kvality :D ale při vzpomínce, že hodinu lovím na netu torrent, potom ještě titulky a pak to louskám do půl třetí do rána z angličtiny…ještě že je to teď při zkouškovým, jinak bych nevstala do školy..:D#514 tap:
Celá serie je absolutně jiná, ale změně se nešlo vyhnout! Proto se podle mě tvůrcům povedlo perfektně vypořádat s faktem, že Sherlock není už u Johna tak docela na prvním místě a plně jim věřím co se týká pokračování :) (Eweeleen: moje slova ;)
Podle mě to byl též super díl. Bylo to takové odlehčené a ukázalo to nějaký vývoj Sherlocka…nikdo přece nemůže být celej život stejnej. Různé okolnosti ho mění a fingování smrti a následná Watsnova reakce bylo pro Sherlocka velké překvapení, když zjistil, že některým lidem na něm opravdu záleží…Akorát to moc rychle ubíhá…měly by ty díly dávat aspoň s měsíčním odstupem :D
Mně ta epizoda přišla, jako kdyby Moffat s Gatissem jednou z nudy pročítali sherlockovský fanfiction, aby nakonec naznali, že to přece sami zvládnou líp a postavili na tom třetí řadu. Jasně. Vím, že tuhle epizodu napsal Steve Thompson, ale silně cítím, že on jen dával na papír to, co vymýšleli ti dva. Z toho dílu naprosto čiší to nejsilnější Moffatovo zmrdství a nejhorší Gatissovy úchylnosti. A zase se prostě stalo, že Moffat vymyslel něco naprosto geniálního, ale postupným opotřebováním si to totálně zkurvil. Sherlock ve třetí řadě je pro mě mrtvej. A je mi úplně jedno, jak strašně boží může bejt třetí díl. Sem ale ochotnej dát tomu příležitost zase za rok. Nebo respektive za dva.
Já teda vývojem Sherlockovy postavy nadšená nebyla, ale ty vtipy a hlášky mě opravdu rozesmívaly. Nicméně od svatebního dílu se snad ani moc čekat nedalo, nebo ano? I v kánonu byla tahle doba taková blah a chvíli trvalo, než se to zvedlo či se to maskovalo starými případy.
Díl složený z mozaiek případů, proložené děním na svatbě. Sherlockova promluva byl podle očekávání velmi … no osobitá :D Ale byly zde (nejen) emotivní momenty, které mě vážně dostaly. Tak samozřejmě Sherlockovo pití. Alkohol utlumil jeho geniální mysl a polidštil ho. Hádání osobností tomu už jen nasadilo korunu :D Pak Johnovo vyznání (protože netuším, jak jinak to nazvat), že je Sherlock jeho nejlepší přítel a následná Sherlockova reakce, kdy málem vypil oko :D A pak také Sherlockovo přiznání, že si nikdy nemyslel, že by mohl mít nejlepšího přítele. No a nakonec Sherlockův odchod, kdy si uvědomil, že je jeho údělem být sám. Btw. Mycroftovy břišáky mě také nenechaly chladnou a potěšila mě krátká chvilka s Irene :)
No, musím říct, že to bylo celkově velmi veselé. Je fascinující, jak je vlastně každý díl úplně jiný, ale zároveň otvírá nové pohledy na všechny skvělé postavy, které tady jsou. Přijde mi, že se v té třetí sérii Sherlock opravdu trochu polidštil. Jak se bavil s tou družičkou, jakoby toho Sherlock z počátku sérií nebyl schopen… Ale co můžeme vědět. Je to muž skrytých schopností a talentů (tanec :D). Obávám se ale, že to byla jen taková uklidňující oddychovka před tím, co přijde příště – to bude asi velký drama s dalším děsivě otevřeným koncem…
Moje problémy s druhou epizodou: Ze Sherlocka Holmese se stal Sheldon Cooper. Mycroftem na běžícím pásu totálně zničili mysteriózní auru jeho postavy. Jakoby z dvou bratrů chtěli udělat dva obyčejný pitomečky nebo co. No a pak prostě to, že tu epizodu snad točili jenom kvůli tomu, aby z ní vznikaly gify na tumblru. Převážná většina epizody se mi nelíbila, pár (vážně jen pár) světlých chvil tam bylo, ale… nějak nevím, kdy se ze zábavného kriminálního seriálu stala masová komedie. Jsem asi něco zaspal.
A to se mi ten první díl tak líbil. Achjo. Ještě že je tam ten Martin Freeman, na toho se člověk může spolehnout.
#495 barahir: Ty jsi nečetl celý kánon a máš ODVAHU to přiznat? To je jako když někdo prohlásí, že nezkouknul starého Doctora WHO a dívá se jen na nové díly. No FUJ!
Ale ne, teď vážně. Sherlockovi i v původní verzi pomáhal Mycroft, který ho zásoboval v době jeho „smrti“ jídlem, penězmi a politickou podporou. Mycroft sice není v Doylových povídkách šéf tajné služby, nicméně stojí někde dost vysoko v úřednickém aparátu britské vlády. Na detaily si už nevpomínám, ale myslím, že v době, kdy Holmes kontaktoval Watsona, už to věděli někteří policisté.
Ovšem se smrtí jako takovou mu nikdo nepomáhal. Sherlock jen využil šťastnou náhodu, že byl považován za mrtvého. U Reichenbašských vodopádů ve Švýcarsku byl sám s Moriartym, a rozhodl se předstírat, že zemřel v souboji s ním. Doyle samozřejmě v době, kdy tu povídku psal, nijak neplánoval, že Holmes přežije, měla to být definitivní smrt.
#519 alexis: Nemám problém s tím, dávat Sherlocka do kompromitujících poloh vyzývající jeho charakter. Mám ale problém s tím, když se tohle téma zneužívá k bezzubejm vtípkům a faktu, že se tu, jak už dobře podotkl iHyi, Sherlock mění v Sheldona.
Taky si čekám že třetí díl bude už o typičtějším Sherlockovi. 3 série byla zatím spíš o tom že Sherlock byl 2 roky pryč a jak bylo naznačeno v prvním díle, čekal že vše zůstane stejné. Jenže ouha všechno se mění. A hlavně lidé. Jeho přátelé se naučily žít bez něj, jejich život se nezastavil. Jak naznačil rozhovor s Mycroftem, přátelé pro něj mají cenu. Řekla bych že svým polidštěním se jim snažil přiblížit, očekával že mu to pomůže vrátit život do starých kolejí, ale na konci 2 dílu mu došlo že ať se bude chovat jakkoliv lidsky je v podstatě pozorovatel který stojí opodál a nepatří nikam, kam ostatní. (hodilo by se na to Mycroftovo přirovnání z 1 dílu že lidé okolo něj jsou zlaté rybky )
Boring!
#509 Hurley: Fanfiction to určitě ovlivněný je, o tom v podstatě celý první díl. Já tenhle díl beru, že Sherlock je v situaci, která je pro něj naprosto cizí. Nikdy s nikým neměl žádný vztah, ani přátelský, když nepočítám jeho bratra. Jenže to nebyl vztah, ale spíš souboj. Proto jsem ochotná prominout některé úlety mimo zajetý formát. Ale že Moffat začítná trotlovatět, o tom není pochyb – viz jiné jeho seriály.
#522 HurleyTak nevím, možná po několika shlédnutích změním názor, ale zatím je pro mě 3.série docela zklamání…zejména při včerejším sledování druhé epizody jsem měla skoro chuť přepnout. Nějak moc se autoři matlají v citečkách a hláškách, svatba ve mě zanechala pachuť trapnosti, mohlo se to odbýt krátkým vtipným svatebním skečem a zbytek epizody naplnit detektivkou. Scénář jim k tomu patrně napsala některá „tvůrčí“ internetová sherlocked blogerka, které hormony rozpuštěný mozek vytekl ušima. Doufám, že poslední epizoda téhle série se vrátí do starých kolejí detektivního příběhu především a nebudeme svědky Sherlocka šišlajícího na mimino.
#515 Terez2: ja si myslim, ze v dalsim dilu nam absenci vetsi dramaticnosti tvurci bohate vynahradi :)
Kdyřž to by zase hrozila ztráta kvality :D ale při vzpomínce, že hodinu lovím na netu torrent, potom ještě titulky a pak to louskám do půl třetí do rána z angličtiny…ještě že je to teď při zkouškovým, jinak bych nevstala do školy..:D#514 tap:
Celá serie je absolutně jiná, ale změně se nešlo vyhnout! Proto se podle mě tvůrcům povedlo perfektně vypořádat s faktem, že Sherlock není už u Johna tak docela na prvním místě a plně jim věřím co se týká pokračování :) (Eweeleen: moje slova ;)
#517 tap#513 eweeleen: ja ti dam mesicni odstup! :D meli by jich davat vic, to by bylo lepsi reseni :)
#516 eweeleenPodle mě to byl též super díl. Bylo to takové odlehčené a ukázalo to nějaký vývoj Sherlocka…nikdo přece nemůže být celej život stejnej. Různé okolnosti ho mění a fingování smrti a následná Watsnova reakce bylo pro Sherlocka velké překvapení, když zjistil, že některým lidem na něm opravdu záleží…Akorát to moc rychle ubíhá…měly by ty díly dávat aspoň s měsíčním odstupem :D
#514 tapdle meho vynikajici dil, Hurleyho komentar moc nechapu…
#510 matolas: Jenže to je ten problém. On je vždycky buďto strašně super, nebo strašná piča. A fakt těžko se to odhaduje, kdy to dopadne jak.
Ty by si asi mal prestať pozerať všetky Moffatove veci, zbytočne si zvyšuješ tlak.
#511 HurleyMně ta epizoda přišla, jako kdyby Moffat s Gatissem jednou z nudy pročítali sherlockovský fanfiction, aby nakonec naznali, že to přece sami zvládnou líp a postavili na tom třetí řadu. Jasně. Vím, že tuhle epizodu napsal Steve Thompson, ale silně cítím, že on jen dával na papír to, co vymýšleli ti dva. Z toho dílu naprosto čiší to nejsilnější Moffatovo zmrdství a nejhorší Gatissovy úchylnosti. A zase se prostě stalo, že Moffat vymyslel něco naprosto geniálního, ale postupným opotřebováním si to totálně zkurvil. Sherlock ve třetí řadě je pro mě mrtvej. A je mi úplně jedno, jak strašně boží může bejt třetí díl. Sem ale ochotnej dát tomu příležitost zase za rok. Nebo respektive za dva.
#519 alexis #607 Arthurka#490 mr.jarka: Ano, to sem nakonec opravil v korekcích.
Já teda vývojem Sherlockovy postavy nadšená nebyla, ale ty vtipy a hlášky mě opravdu rozesmívaly. Nicméně od svatebního dílu se snad ani moc čekat nedalo, nebo ano? I v kánonu byla tahle doba taková blah a chvíli trvalo, než se to zvedlo či se to maskovalo starými případy.
Díl složený z mozaiek případů, proložené děním na svatbě. Sherlockova promluva byl podle očekávání velmi … no osobitá :D Ale byly zde (nejen) emotivní momenty, které mě vážně dostaly. Tak samozřejmě Sherlockovo pití. Alkohol utlumil jeho geniální mysl a polidštil ho. Hádání osobností tomu už jen nasadilo korunu :D Pak Johnovo vyznání (protože netuším, jak jinak to nazvat), že je Sherlock jeho nejlepší přítel a následná Sherlockova reakce, kdy málem vypil oko :D A pak také Sherlockovo přiznání, že si nikdy nemyslel, že by mohl mít nejlepšího přítele. No a nakonec Sherlockův odchod, kdy si uvědomil, že je jeho údělem být sám. Btw. Mycroftovy břišáky mě také nenechaly chladnou a potěšila mě krátká chvilka s Irene :)
No, musím říct, že to bylo celkově velmi veselé. Je fascinující, jak je vlastně každý díl úplně jiný, ale zároveň otvírá nové pohledy na všechny skvělé postavy, které tady jsou. Přijde mi, že se v té třetí sérii Sherlock opravdu trochu polidštil. Jak se bavil s tou družičkou, jakoby toho Sherlock z počátku sérií nebyl schopen… Ale co můžeme vědět. Je to muž skrytých schopností a talentů (tanec :D). Obávám se ale, že to byla jen taková uklidňující oddychovka před tím, co přijde příště – to bude asi velký drama s dalším děsivě otevřeným koncem…
Moje problémy s druhou epizodou: Ze Sherlocka Holmese se stal Sheldon Cooper. Mycroftem na běžícím pásu totálně zničili mysteriózní auru jeho postavy. Jakoby z dvou bratrů chtěli udělat dva obyčejný pitomečky nebo co. No a pak prostě to, že tu epizodu snad točili jenom kvůli tomu, aby z ní vznikaly gify na tumblru. Převážná většina epizody se mi nelíbila, pár (vážně jen pár) světlých chvil tam bylo, ale… nějak nevím, kdy se ze zábavného kriminálního seriálu stala masová komedie. Jsem asi něco zaspal.
A to se mi ten první díl tak líbil. Achjo. Ještě že je tam ten Martin Freeman, na toho se člověk může spolehnout.
#495 barahir: Ty jsi nečetl celý kánon a máš ODVAHU to přiznat? To je jako když někdo prohlásí, že nezkouknul starého Doctora WHO a dívá se jen na nové díly. No FUJ!
Ale ne, teď vážně. Sherlockovi i v původní verzi pomáhal Mycroft, který ho zásoboval v době jeho „smrti“ jídlem, penězmi a politickou podporou. Mycroft sice není v Doylových povídkách šéf tajné služby, nicméně stojí někde dost vysoko v úřednickém aparátu britské vlády. Na detaily si už nevpomínám, ale myslím, že v době, kdy Holmes kontaktoval Watsona, už to věděli někteří policisté.
Ovšem se smrtí jako takovou mu nikdo nepomáhal. Sherlock jen využil šťastnou náhodu, že byl považován za mrtvého. U Reichenbašských vodopádů ve Švýcarsku byl sám s Moriartym, a rozhodl se předstírat, že zemřel v souboji s ním. Doyle samozřejmě v době, kdy tu povídku psal, nijak neplánoval, že Holmes přežije, měla to být definitivní smrt.