O Sherlockovi lze s klidem prohlásit, že nepatří a s největší pravděpodobností ani nikdy nebude patřit k seriálům fungujícím na principu „pravidelné dávky emocí“. Jeho druhá řada nejen že opět čítá pouhé tři epizody, ale navíc jsme na ni od finále řady první museli čekat rok a půl. Po aktuálním úvodním dílu druhé série s názvem A Scandal in Belgravia však zároveň nelze říct, že by to za to čekání nestálo.
Je velmi zajímavé, že po jeho loňské šesté řadě seriálu Doctor Who, která přes svou vysokou sledovanost stihla vyvolat nemálo kontroverzních ohlasů, se letos televizní scénárista a producent Steven Moffat vrátil se svým druhým projektem, seriálem Sherlock, a uvedl ho vpravdě naprosto dokonalou epizodou. A přestože je „dokonalost“ velmi rezolutním a nebezpečným pojmem, kterému jsem se za dobu svého psaní o seriálech a filmech naučil vyhýbat, tak tentokrát si opravdu musím stát za tím, že epizodě A Scandal in Belgravia nemám opravdu vůbec co vytknout.
Moffatova nejnovější epizoda seriálu Sherlock už se totiž dle mého názoru pohybuje na takové kvalitativní úrovni, že bych si na ni (a věřím, že nejen já) klidně zašel i jako na celovečerní film do kina. Nesnaží se sice vycházet z onoho klasického a především mainstreamově nejosvědčenějšího hollywoodského schématu vyprávění (o což se některé seriály občas pokoušejí, ale v rámci televizní produkce to prostě nefunguje), ale právě naopak se jí daří být epickou a výpravnou svým vlastním způsobem. Ať už díky hudbě, originálním stylizačním prostocvikům nebo samozřejmě výbornému příběhu.
Vedle toho je epizoda A Scandal in Belgravia navíc i velkým krokem vpřed pro postavení a chápání samotného seriálu. Přestože totiž Steven Moffat (velmi podobně, jako v předloňské úvodní epizodě A Study in Pink) zhruba celou první třetinu stopáže poměrně silně vychází z konkrétní literární předlohy a často na ni odkazuje velmi přesným ztvárněním některých jejích scén, právě od této jeho nejnovější epizody už přestává být základní otázkou seriálového Sherlocka, „jak různě lze experimentovat s možnými variacemi na původní příběhy o Sherlocku Holmesovi?“ a naopak se přesunuje k otázkám mnohem sebevědomějším: „Jak bude na dané situace reagovat ne televizní přepis knižního Sherlocka Holmese, ale konkrétně naše postava, kterou jsme definovali v předchozích třech epizodách?“ „Jak se bude dál vyvíjet vtah našeho Sherlocka Holmese a naší Irene Adler poté, co odvyprávíme jejich původní konflikt z předlohy (což se stalo už ve chvíli, kdy Irene Sherlocka ve svém domě omámila a uprchla)?“
Jinými slovy; seriál Sherlock se touto epizodou definitivně vymanil z mantinelů „něčeho, co je adaptací něčeho jiného“ a začal žít svým vlastním životem. A to naprosto úžasným a strhujícím životem. A pokud seriál už něco takového dokáže a pokud si to zároveň i dokáže udržet, tak co se alespoň mě týče, Sherlock tu s námi klidně může být i deset let (což by dohromady pořád dávalo jen 30 epizod!) a jako záminku si přitom „adaptovat“ všechny Doyleovy původní příběhy.
Musím se přiznat,že jsem se docela bála.Jsem vždycky zvyklá,že nová řada nějakýho seriálu je horrší.Je vidět,že Sherlock je toho výjimkou. Prostě krása. :) :)
ad John: stydím se ;-) Poprvé :-D Nevím, byl jsem asi úplně mimo ;-) Belgravia – moje chyba, uznávám – spekulace zvítězily nad (ne)znalostí reálií – stupidně jsem měl za to, že jde o nějaký pseudovymyšlený stát, aby se nikdo náhodou neurazil a seriál nevyvolal reálný skandál ;-) Takže se kaji, s tím problém nemám ;-D
Profese Irene Adler – jako já si vyloženě neztěžoval, to byla spíš taková úvaha, že má-li se dnes dostávat nějaká extra mrcha k extra informacím, holt se musí živit uspokojováním těch nejnižších pudů, namísto těch pudů duchovních a uměleckých ;-) A máš pravdu, operní pěvkyně mají dnes jiný statut. Přijít však nahá hollywoodská hvězda (kam bych ten posun očekával, protože je odpovídající statusu těch operních div), hned to vypadá přijatelněji než s tou pěvkyní, ale té bychom zase nevěřili intelekt, že :-D Každopádně mně, spolu s Mycroftem, přišlo trochu líto, jak snadno se ten Sherlock nechá vyvést z rovnováhy a jak málo k tomu stačí… ;-)
Tvoje dva argumenty ale teda každopádně nechápu. Irenino povolání je tu klíčový. Jednak proto, že Gatiss s Moffatem jsou hovada, a jednak proto, jak krásně to pak ladí s tou možností vydírat vysoko postavené činitele, a především, dát tam tu rovinu studu a ženské kontroly. Být to operní pěvkyně, ta nahá scéna se tam vůbec nehodí, a ta tam byla klíčová. Nemluvě o tom, že by po nějaké slavné osobnosti šla CIA, ona se začala skrývat atd. atd.
Co se týče toho konce, k tomu jsem se vyjádřil na fóru, tak se koukni. A pokud jde o název, Belgravia je velmi prominentní čtvrtí v Londýně, takže tím „skandálem v Belgravii“ měl téměř jednoznačně být ten původní případ, na který Mycroft Sherlocka povolal.
Postava Irene byla skvělá, o 150% lepší než ta filmová v podání Rachel McAdams. Konečně uvěřitelná mrcha, která dokáže přechcat i Sherlocka, nemá servítky a všechny má v hrsti. Začínám mít raději britského Sherlocka než americké filmy od Ritchieho.
John, ne James. Už podruhý. :)
Pokud jde o mne, rodilého šťourala, trochu mi uteklo proč se epizoda jmenuje jak se jmenuje – jasně, odkaz na původní příběh, ale v epizodě samotné jsem vlastně žádnou Belgravii nenašel. Vztah Sherlock – Irene: OK, musí to být výjimečná žena a operní divy už holt nejsou VÝJIMEČNÉ, jako v dobách Doylových – ale DOMINA? Živící se a bavící se spankingem vlastně všech, protože v nejvyšších vládních funkcích není nejspíš nikdo, kdo by nebažil po těchto praktikách? Podstatě operní divy by dnes možná odpovídaly spíš filmové hvězdy, nebo takové ty umělé celebrity. Ale celebrita – domina… to jsem se fakt narodil v pravěku a probudil do neznámého světa? Ptám se, zda tenhle posun nevypovídá víc něco o společnosti nebo o mně nebo o Stevenovi „Cool“ Moffatovi ;-) U závěrečné dvojité pointy si nejsem tak úplně jistý (kdy se Sherlock infiltroval mezi ony hnusáky – či to celé na Irene (a Mycrofta) narafičil? A že si toho, k čertu, Watson nevšiml, že mu Sherlock odjel do Karáčí (nebo Karachi? Podle mě spíš to Karáčí)? Tohle jsou asi mé tři výhrady – prostě u té profese Irene a u té pointy zatlačil Moffat zbytečně na pilu. (Heh, ale na druhou stranu – když Mycroft pověřil Watsona tou finální zprávou a požádal ho, aby neříkal Sherlockovi pravdu, musel přece vědět, že si „pravdu“ v Jamesovi Sherlock přečte jako v otevřené knize! Takže nešlo naopak o dvojí úskok? Jsem tak nějak přesvědčený, že Mycroft ví, co se s Irene stalo a tímto úskokem v úskoku se jen snažil přesvědčit Sherlocka, že uvěřil úskoku jeho ;-)
Pavlina: Upřímně, já už bych tam Irene nevracel, kazilo by to tu image. Jejich vztah se Sherlockem je podle mě uzavřenej dokonale. :)
„The episode, titled A Scandal In Belgravia, attracted an average audience of 8.75million, peaking at 9.5million.“
:)
Předně musím poděkovat za skvělý titulky, takhle náročnou práci s překladem i časováním jste zvládli rekordně rychle je vidět že jste profíci ;-) no a komentovat vlastní epizodu SH by bylo mlácením prázdné slámy takže se zmůžu pouze na GREAT JOB :)
Tak takhle mě už dlouho nic nechytlo. Čekání bylo dlouhé, až jsem trošku pozapoměl, jak je Sherlock skvělej. Na Nový rok, lehce unaven, jsem si pro osvěžení pusti A study in Pink, skoukl jsem (nechtěně) všechny tři díly naráz a teď konečně nový díl. A musím uznat, že je to neskutečná BOMBA!Námitky žádné, jen by mě zajímalo, jak by vypadal Škandál v Čechách. Děkuju za skvělé tiulky!
Naprosto souhlasim s Hurleym. Az do vcerejska jsem The Great Game povazovala za vrchol televizni krimi produkce, ale A Scandal in Belgravia me doslova srazil na kolena. Tomu dilu se proste neda vytknout ani prd! Zatracene, Sherlock je proste absolutni spicka, a opravdu se nechci dozit dne, kdy bude zrusen. Jen takova technicka: Vite nekdo, jak to vypada s Irene? Bude se objevovat i v dalsich dilech? Na imdb jsem ji nasla jen u te prvni epizody, ale doufam, ze ji jeste uvidime, protoze ta chemie mezi ni a Sherlockem je omamna :)
Vynikající díl, který mě vtáhl a nepustil. Neskutučně přesvědčivě natočené, promyšlené a místy (pro mě) až šokující. Osobně si myslím, že v první epizodě druhé série splnil Sherlock očekáváný plán ne na 100, ale na 120%! :)
Máš naprostou pravdu …ve všem s tebou souhlasím naprostá bomba tahle první epizoda…za toto čekání se to vyplatilo