John Hlavin mluví o seriálu a druhé řadě

John Hlavin mluví o seriálu a druhé řadě

2.7.2017 10:55


Premiéra druhé řady seriálu Shooter se nezadržitelně blíží. Showrunner celého seriálu John Hlavin promluvil v jednom z rozhovorů o tom, jaké to je převést známou knihu a film na televizní obrazovky, a poodhalil také, na co se můžeme těšit ve druhé řadě.


Kdy jste poprvé natrefil na knihy Stephena Huntera?

Point of Interest jsem četl v devadesátých letech a od té doby jsem je přelouskal všechny. Přečetl jsem také hodně knih Toma Clancyho a James Pattersona, celou řadu vojenských thrillerů. V Clancyho knihách se dočtete spoustu detailů o lodích a technologii, ale s Bobem Lee se dozvíte detaily toho, jaké to je střílet z dlouhé zbraně, jsou vám sděleny všechny faktory, které ho vedou k tomu zmáčknout spoušť. Do té doby jsem měl zkušenost hlavně s vojenskými seriály a filmy, kde na vás sniper prostě zamíří a vystřelí. Při čtení Point of Interest jsem se dozvěděl, že je k tomu zapotřebí mnohem více intelektu a technických znalostí a to vše ztělesňovala postava, kterou jsem byl fascinován. Byl to osamělý střelec, který žil úplně sám. Veterán z Vietnamu, který odsloužil službu své zemi, podával mimořádné výkony a chtěl jen odejít na odpočinek. Nápad použít jeho patriotismus proti němu a obelstít ho mi přišel fascinující. Je to skvělá kniha, akční a velmi napínavá. Platí to pro každou knihu s Bobem.

Seriálový představitel Boba Lee Swaggera Ryan Phillippe; FOTO: USA NETWORK

Máte s Bobem Lee nějaké společné vlastnosti?

Mám ambici být jako on. Zachovávat si svou integritu jako on, smysl pro povinnost, být stejně jako on schopen udělat správnou věc, být aktivní, chránit svou rodinu. Pojmenoval jsem jeho dceru po té své, protože jsem chtěl cítit to spojení s rodinou, abych si zapamatoval, že to je ta nejdůležitější věc v celém jeho životě a doufám, že to samé platí pro všechny otce po celém světě. Vždy byste měli myslet především na svou ženu a děti, od nich totiž pochází vaše síla.

Co bylo vaším hlavním záměrem při vytváření seriálu?

Mým hlavním cílem bylo určitě psát o autentickém hrdinovi, nechtěl jsem z něj udělat antihrdinu. Chtěl jsem to vzít přes tu postavu, zachovat ten intelektuální pohled na střelbu, zachovat jeho intelekt. Opřel jsem se o jeho mužnost a chtěl jsem v něm probudit tu postavu. Bob rozhodně není nudný, ale není jako ostatní postavy, které mají různé problémy, tak třeba House. Je to génius, ale zároveň je závislý na vicodinu a chová se hrozně k lidem, to jsem tentokrát dělat nechtěl. Chtěl jsem z něj udělat co nejvíc autentického hrdinu, jak jen to v dramatickém seriálu jde.

Bob Lee se svou rodinou

Pro jaké změny v Bobově příběhu jste se rozhodl?

Vynechali jsme ten koncept osamělého střelce, protože máme rok 2017 a tohle mi přišlo tak nějak zastaralé. Dále jsem udělal další dvě velké změny. Tou první bylo, že jsem z Nicka Memphise udělal Nadine Memphisovou, stejně jako předtím mi přišlo, že v roce 2017 nedává smysl, aby všechny postavy byly mužského pohlaví, když ženy ušly v tomhle ohledu tak velkou cestu. Považoval jsem za důležité mít tam ženskou postavu, která do Boba nebude zamilovaná, ale přesto bude posouvat děj dopředu a vytvoří si s Bobem jakési partnerství. Druhou změnu jsem provedl u Isaaca Johnsona. V knize se jeho postava jmenuje plukovník Shreck, ale já si říkal, že jeho podraz bude o to zajímavější a osobnější, když z něj udělám Bobova kapitána u mariňáků. Díky tomu jsem navíc měl s jeho postavou mnohem víc možností. Mohl jsem vyprávět příběh toho, jak se z hrdinného mariňáka Isaaca stal někdo, kdo je schopen zradit našeho hlavního hrdinu.

Co pro vás při tvorbě seriálu bylo největší výzvou?

Díky skvělému obsazení seriálu jsem nikdy neměl žádný problém. Produkce šla taky skvěle. Máme štěstí, že natáčíme v Los Angeles, jsou tu skvělí umělci, řemeslníci a pro naše hvězdy (Ryana, Omara, Shantel, Cynthii) je z hlediska morálky v práci skvělé, že mohou jít každý večer domů, do práce tak přicházejí v ještě lepší náladě. Největší výzvou je zamíchat do děje všechnu tu akci a mít na to všechno peníze, udělat akční seriál s omezeným rozpočtem.

S Isaaca Johnsona a Nadine Memphisové se nakonec stanou spojenci

Jaké bylo natáčet finále?

Ve finále je 110 scén, což je na 42 minut jednoho dílu zcela nemožné množství. Finále je největší epizodou celé sezóny, a to jsme to ani neměli v úmyslu, prostě to tak dopadlo. Díkybohu nikdo nechyběl. Simon Cellan-Jones, který natočil pilot a několik epizod napříč sérií, se chopil i finále. Já napsal pilot i finále, dává dokonalý smysl skončit stejně jako jsme začali.

Jak moc se oproti vaším původním představám změnil konec?

Trochu, z logistických důvodů. Kniha nám dává docela pevnou linku, které bychom se měli držet, je tam ta zápletka. Neměl jsem úplně rozmyšleno, jaký vztah budou mezi sebou mít Isaac s Bobem a Bob Lee s Nadine, takže to byl pro mě takový proces bádání. Nevěděl jsem to až do samého závěru. V knize je ten konec víc thrillerový, je víc napínavý. Trochu jsme to pozměnili a nakonec jsme to udělali tak, že byly v ohrožení jeho žena a dcera.

Ve finále jsme se dočkali spousty akce

Jak to bude s Bobem Lee ve druhé řadě?

Ještě není nic jisté, ale druhá řada bude hodně o bratrství a také se víc podíváme na jeho účast ve válce v Afghánistánu a na události, které se tam udály a mají přímý dopad na jeho dnešní život a politiku. Je to velmi zajímavé. Když jsme ve čtvrté epizodě první řady Afghánistán navštívili, řekli jsme si, že bychom se tam chtěli vrátit. Ve druhé řadě máme příležitost věnovat se tomu detailněji. Seriál bude víc mezinárodní, strávíme více času v Evropě a také v celosvětové politice.

Jaký je váš nejoblíbenější úkol v pozici showrunnera a jaký naopak nejméně oblíbený?

Pro scenáristu je to ta nejlepší práce, protože se do určité míry zodpovídáte sám sobě, ale za seriál samozřejmě platí studio a vysílá ho televizní stanice, takže ty musíte potěšit taky. Ovšem v rámci toho, co vás těší jako kreativního člověka. Mým nejméně oblíbeným úkolem jsou schůzky, kterých jsou tisíce. Mým oblíbeným úkolem je spolupráce nejen s ostatními scenáristy, ale také s každým člověkem z produkce. Jsem přesvědčen, že lidé odvedou tu nejlepší práci, když jim k tomu dáte ty nejlepší podmínky. Nepotřebuji, aby se zuby nehty drželi nějakých standardů typu, kde na stole má stát láhev, nebo kde se kamera v té a té scéně zastaví, protože si myslím, že pracujeme s živým organismem. Když věcem necháte volný průběh, výsledek se dostaví sám. Ten výsledek není vždy perfektní, ale většinou to funguje. Dál mám rád pocit překvapení při střihu. Miluji, když jsem dívám na neupravený záběr, nebo nějaký střih a řeknu si: „Páni, tak to jsem nečekal,“ a to jsem byl u seriálu od počátku. To mě naučil Glenn Gordon Caron, když jsem u něj krátce pracoval. Říkal, že člověk by neměl udělat první čtyři věci, ale tu pátou. Ty první čtyři věci vidíte hodně, ale ta pátá je obecně něco, co jste nikdy předtím neviděli. Podívejte, já nikdy nebyl ve válce ani na útěku a ani mě nikdy z ničeho falešně neobvinili, člověk se nejdřív řídí filmy, které viděl, a knihami, co četl. Nakonec ale musíte něco vypustit a vymyslet něco nového, něco vlastního.

Druhá řada bude podle Hlavina víc mezinárodní

Co říkáte na změny oproti knize a filmu a co čekáte od druhé řady?

Zdroj: USA Network


Jít na Shooter | Jít na Edna


Chceš taky něco napsat? Ale k tomu se musíš registrovat nebo se přihlásit!

Zatím žádné komentáře