Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii… Tak v roce 1977 započal fenomén, který navždy změnil svět filmu i celého science fiction žánru. Hvězdné války (dnes Star Wars: Nová naděje) jsou základním kamenem jedné z nejznámějších a nejúspěšnějších filmových sérií v historii, která však přitom započala… vlastně vcelku skromně.
Základní informace
Základní informace Originální název: Star Wars: Episode IV – A New Hope
Alternativní český název: Hvězdné války
Premiéra: 25. května 1977 (USA), 25. července 1991 (ČSR)
Režie a scénář: George Lucas
Hudba: John Williams
Hrají: Mark Hamill, Harrison Ford, Carrie Fisher, Peter Cushing, Alec Guinness, Anthony Daniels, Kenny Baker, Peter Mayhew, David Prowse, Phil Brown, Shelagh Fraser, Denis Lawson, James Earl Jones, Phil Brown, Shelagh Fraser, Garrick Hagon
Stopáž: 121 minut (speciální edice z roku 1997 125 minut)
Oficiální synopse
Rytíři Jedi byli vyhlazeni a Impérium vládne galaxii pevnou rukou. Malá skupina povstalců se odváží vzdorovat a ukradne plány k nejmocnější zbrani Impéria, Hvězdě smrti. Imperátorův nejvěrnější služebník, Darth Vader, musí najít plány a skrytou základnu povstalců. Zpráva o princezně Lei a vůdci povstalců se dostane až k obyčejnému farmáři Luku Skywalkerovi. Ten se řídí svým osudem, zachraňuje princeznu a pomáhá povstalcům svrhnout Impérium společně s takovými nezapomenutelnými spojenci jako Obi-Wan Kenobi, domýšlivý Han Solo, loajální Žvejkal a droidové R2-D2 a C3PO.
Vznik
Počátky filmu, který navždy změnil historie sci-fi žánru i světové kinematografie, se datují až k začátku 70. let, kdy tehdy ani ne třicetiletý George Lucas začal psát scénář k prvním Hvězdným válkám, k čemuž se nechal inspirovat původními příběhy s Flashem Gordonem ze 30. let nebo japonskou klasikou Tři zločinci ve skryté pevnosti Akiry Kurosawy z roku 1958. Úspěch Lucasova režijního debutu THX 1138 v roce 1971 (a Americké graffiti o dva roky později) pak mladého filmaře konečně přiměl se do realizace svého nového sci-fi projektu pořádně opřít.
Pro Lucase původně nebylo snadné najít pro film produkční záštitu. Sci-fi v polovině 70. let nebylo v kurzu a mnoho producentů mladému filmaři radili, ať se radši dál drží žánrů jako Americké grafitti. Lucase s Hvězdnými válkami odmítli například i ve Walt Disney Productions (které dnes celou Star Wars frančízu v hodnotě miliard dolarů vlastní), nakonec se ale uchytil u 20th Century Fox, od kterých získal vcelku skromný rozpočet 8 milionů dolarů (dnes zhruba 33 milionů).
(George Lucas instruuje Marka Hamilla během natáčení scén na Hvězdě smrti)
Natáčení začalo v roce 1975, kdy si Lucas zároveň založil svou vlastní společnost na vizuální efekty Industrial Light & Magic, když zjistil, že oddělení efektů 20th Century Fox bylo rozpuštěno. A byla to pak právě společnost ILM, jejíž nové postupy v tvorbě vizuálních efektů, a které se, spolu s Lucasovým příběhem a originálními návrhy různých výtvarníků a designerů, staly naprostou filmovou revolucí.
Natáčelo se převážně v londýnských a kalifornských ateliérech a pro potřeby scén pouštní planety Tatooine a džunglemi posetém Yavinu 4 i v Guatemale a Tunisku, konkrétně kde se štáb také setkával s mnoha nepříznivými podmínkami. To ale nebyl jediný problém během natáčení. Lucas musel o svou vizi často bojovat s hlavním kameramanem a dalšími členy štábu, byl s natáčením pozadu a po přesunu do Anglie se musel potýkat s nezájmem zdejšího štábu, který filmu předpovídal krach, s čímž souhlasilo i několik herců – včetně například Harrisona Forda. Když poté začaly vrcholit problémy se studiem, které nechtělo odklepnout větší rozpočet, Lucasovy frustrace a deprese zdánlivě dosáhly vrcholu, kdy mu dokonce byla diagnostikována hypertenze.
Problémy však bohužel pokračovaly i v postprodukci. Film měl původně vstoupit do kin na Vánoce 1976, avšak premiéra musela být kvůli přetaženému termínu posunuta. Lucas navíc musel vyměnit stříhače, který vůbec nevyhovoval jeho požadavkům a šel proti jeho vizi. Silný tlak byl vyvíjen i na pracovníky v ILM, kteří nejenže experimentovali s revolučními postupy příprav vizuálních efektů, ale museli tak činit v šibeničním termínu.
(Kenny Baker jako R2-D2 na svačině mezi natáčením)
V únoru roku 1977 Lucas promítl nedokončenou verzi snímku několika producentům 20th Century Fox, ještě bez některých zvláštních efektů a se scénami vesmírných bitev nahrazených záběry bojových letounů z druhé světové války. Producenti si Lucasův film naštěstí zamilovali a schválili mu další další tři miliony, čímž se celý rozpočet vyšplhal na 11 milionů dolarů. Tím se celá produkce sice trochu zjednodušila, i tak ale musel Lucas některé scény z finančních důvodů vynechat – jako například představení Jabby Hutta, který se tak ve filmu objevil digitálně až v rámci speciální edice v roce 1997.
Hvězdné války spatřily světlo světa velmi nenápadně. 25. května roku 1977 vstoupily do pouhých dvaatřiceti amerických kin, jejich počet ale začal brzy narůstat. Film zaznamenal obrovský úspěch. Mnohem větší, než mohl kdokoliv předvídat, a z Lucase se později stal v podstatě boháč ani ne tak kvůli velkým tržbám filmu, ze kterých dle smlouvy nic moc neměl, jako spíše ze svého podílu na tržbách z reklamních předmětů, jejichž takto enormní poptávku nikdo neočekával.
Před světovými kiny se stály zástupy fanoušků. Hračky, knihy, komiksy či třeba jen krabice cereálií s tematikou Star Wars se prodávaly v množství, jaké nemělo obdoby. V kinech film celosvětově vydělal přes 775 milionů dolarů a stal se tak finančně nejúspěšnějším snímkem v historii až do roku 1983, kdy ho předčil E.T. mimozemšťan Stevena Spielberga. Vedle toho se Hvězdné války staly základním kamenem řady navazujících filmů, knih, komiksů, her, seriálů a celého obsáhlého fikčního vesmíru. A zbytek? Inu, to už je dnes historie… Nebo spíše legenda?
FOTO: Lucasfilm, The Walt Disney Company
