Hvězda Superstore a představitel Jonaha, Ben Feldman, se poprvé v životě posadil do režisérského křesla, a to v epizodě The Lottery. V následujícím rozhovoru si můžete přečíst, kde se v něm zájem o režírování zrodil a jak se pro tuto roli připravoval. Článek obsahuje i zákulisní fotky.
Pro sedmatřicetiletého herce, který již třetí sezónu hraje nemotorného, ale milého prodavače Jonaha ve fiktivním supermarketu Cloud 9, byl přechod z hraní do režie snem, jenž se během druhé řady seriálu proměnil v realitu, když se se svou touhou svěřil.
„Během předchozí řady jsem vyjádřil zájem o režírování a producenti mi řekli: ‚To bys měl!‘. Nevím, jestli to mysleli vážně, nebo ne, ale vzal jsem je za slovo,“ řekl Feldman se smíchem ET při té vzpomínce. „Jakmile jsme měli třetí řadu v kapse, byla to první věc, co jsem s nimi diskutoval.“
Feldman si vybudoval herecké jméno nezapomenutelnými rolemi v Mad Men a Drop Dead Diva, s hollywoodskou filmovou tvorbou se seznámil ale už v dětství, kdy se vžil to role režiséra a improvizovaně své kamarády natáčel – včetně svého psa, Freda.
„Kradl jsem nevlastnímu tátovi kameru a režíroval kamarády ve směšných domácích videích – noir filmy, které jsem vyráběl jako čtrnáctiletý, ve kterých vždycky někdo ztratil psa, protože náš pes se pořád kolem motal a jako herec byl levný. Pamatuju si, jak jsem přinutil kamaráda Justina, aby si na Freda lehl a brečel, protože Fred měl být mrtvý. Kéž bych to video ještě měl. Já jsem během těchto natáčení nikdy před kamerou nebyl, takže je zvláštní, že jsem skončil jako herec, a až teď se dostal k režii,“ poznamenal Ben. „V této epizodě naštěstí žádní mrtví psi nebyli.“
V rámci přípravy na svůj režisérský debut sledoval několik týdnů seriálové režiséry a střihače při práci, zúčastnil se povinného režisérského kurzu pořádaného jeho kamarádem Fredem Savage a během letní přestávky dokonce zaletěl do Kanady, aby se učil od režiséra Superstore, Victora Nelliho, při natáčení seriálu The Bold Type.
Děj epizody se točí kolem loterijní mánie: Dina podněcuje zaměstnance, aby prodávali lístky, co jen to jde, a Amy vystopuje novou oblastní manažerku s žádostí o vyšší plat. To zní jako typická epizoda Superstore, že? Moc ne. Jak Feldman poznamenal, celý den se natáčely exteriéry na golfovém hřišti, noční záběry a kaskadérský kousek. „Každý, kdo náš seriál někdy viděl, ví, že jsme v podstatě pořád v obchodě, mluvíme mezi sebou a to je tak nějak vše. Zřídkakdy jsme venku, děláme něco divokého nebo prostě jiného. Dostal jsem mnohem větší volnost ve vlastní nápaditosti, než jsem čekal, a nejspíš i víc, než bych chtěl. Když jste nikdy nic nerežírovali, tak je to děsivé. Hodili mě do toho, ať se v tom plácám.“
Feldman přiznal, že měl strach, že jako režisér bude katastrofální, a když stál na počátku svého režisérského týdne, měl nervy v háji. „Noc před premiérou jsem skoro nespal,“ přiznal. „Když jste to nikdy předtím nedělali, máte před sebou rozmazaný obraz, a to vás stresuje. Nebo aspoň když jste já.“ Ale po úspěšném prvním dni byl výhled růžovější. „Není to ani tak díky mně, ale díky nejlepšímu štábu na světě. Skutečnost, že je to proveditelné, mě překvapila,“ culí se. „Myslím, že jsem byl vyděšený celou dobu.“
Z kraje třetí řady režírovala jednu z epizod America Ferrera. Feldman se z této zkušenosti nejvíce inspiroval klidným „vystupováním“, které si po celou dobu držela. „Jednoduše se z jednoho z nás proměnila v jednoho z nás a zároveň v člověka, který nás vedl. Bylo to nepatrné. Ani jednou jsem neměl pocit, že by změnila a najednou nám všem velela. Byla jako my ostatní. Pozoroval jsem ji a naučil se toho hodně, abych si pak připomněl, jak se mám na place chovat, a lidé mě poslouchali.“ Jako debutující režisér byl překvapen, jak podobné si byly jeho původní vize s výsledným produktem. „Hodně se to podobalo mé představě, což je bláznivé – na vteřinu si připadáte jako bůh a pak se z toho stane realita. Když jsem pak přišel večer domů k manželce, kterou to nijak nevzrušovalo, a křičícímu dítěti, připomněl jsem si, že žádný bůh nejsem.“ Co se režírování sebe samého týče, dělal si srandu, že se sám sobě líbí víc jako režisér. „Ale nevím, jestli i mojí ženě,“ dodal.
Režírování svých kolegů byla další výzva, ale ne z důvodu, který byste čekali. Feldman se svěřil, že dirigování svých kolegů Coltona Dunna, Marka McKinneyho, Nica Santose a Nichole Bloom ve scénách v denní místnosti – kterých je v této epizodě jen pár –bylo obzvlášť náročné, jelikož bylo těžké zadržet smích.
Foto: NBC
Zdroj: ET Online
