Postava Jamese Delaneyho je v mnoha směrech sporná, je to vůbec postava kladná, nebo záporná? Odpověď je: Ani jedno. Delaney patří ke skupině postav dnes velmi časté a populární, je to totiž takzvaný antihrdina. Nedá se jasně určit, zda je postava kladná, či záporná. Jak to vnímá Tom Hardy?
„Navenek je velmi tichý, protože v jeho hlavě se pořád něco děje a jeho myšlenky zůstávají nedokončené, to ho svým způsobem vlastně děsí," uvedl Tom Hardy pro internetový magazín Indiewire. Sám zároveň přiznává, že něco podobného se občas děje i v jeho hlavě.
Postava Jamese Delaneyho je prý směsicí několika literárních a filmových postav. Hardy uvedl například Billa Sikese z Olivera Twista, Mallowa ze Srdce Temnoty nebo Hannibala Lectera. Hardy vnímá Delaneyho jako koncept muže složeného z mnoha mužů.
Je však Delaney blázen, nebo je obdařen zvláštními schopnostmi? Dokáže vidět do budoucnosti, nebo jsou jeho záchvaty příčinou nějaké posttraumatické poruchy? „Nejsem si jistý, jestli jsou Delaneyho záblesky darem, nebo šílenstvím," vyjádřil se Hardy.
Seriál samotný nám s odpovědí také moc nepomáhá. Taboo je seriál podivných okolností a zvláštních událostí a Delaney je jeho středem a protagonistou. Delaneyho sporná a záhadná postava se výrazně projevuje v průběhu celého dění seriálu svými velmi neočekávanými a často nepochopitelnými rozhodnutími. Mohou to být znaky určitého šílenství? Možná ano.
Na druhou stranu tyto nesmyslné činy často smysl mají a výsledky vidět můžeme. Například Delaneyho intimní spojení s jeho sestrou, nacházející se v jiné části města. Spolu s pomalovaným tělem na některých záběrech, nebo s tajemnými monology před krbovým ohněm, může být tato událost dalším důkazem pro teorii, že se z Delaneyho na cestách stal šaman.
Foto: BBC One
Seriál je ostatně plný všemožných tabu, od kanibalismu, přes čarodějnictví, až po incest, což ostatně napovídá i jeho název. Hardy přiznává, že hranice morálních pravidel ho zajímají, proto se rozhodl téma kinematograficky zpracovat. Delaney v průběhu seriálu porušuje hned několik společenských pravidel a zákonů civilizované země 19. století. Divák se tak může zamyslet nad paralelou se současností, kdy tato pravidla už nejsou tolik přísná.
„ V devatenáctém století neexistovalo něco jako mentální zdraví, když s vámi bylo něco špatně, byl jste prostě šílenec," konstatuje Tom Hardy.
Jak ale poznáme, že je Delaney kladnou postavou? V seriálu se často objevují postavy horší, než je sám Delaney, jako je například vůdce Východoindické společnost Sir Stuart Strange, nebo manžel Jamesovy sestry Thorne Geary. Mimoto Delaneyho úmysly jsou s největší pravděpodobností čisté a snaží se bojovat za dobrou věc, jak jsme mohli vidět třeba u kauzy s otroky, kdy James Delaney dobru jasně pomohl. Díky těmto okolnostem se často ztotožňujeme s postavami, které by v jiném prostředí kladnými nebyly. Tento úkaz můžeme pozorovat třeba u postavy zločince Atticuse. Těmto antihrdinům, pak často dokážeme odpustit téměř cokoli.
„Můžete soudit činy někoho, kdo už není tím, kým býval? Někoho, kdo neměl jinou možnost než udělat to, co udělal?" vyjádřil se Hardy pro Indiewire na téma Delaneyho hříchů.
James Delaney se v průběhu seriálu už několikrát dopustil vraždy, podle Hardyho Delaney boj částečně vyhledává. Proč tomu tak je, ale nemůžeme vědět, dokud se nedozvíme více o jeho minulosti a událostech jež seriálu předcházely.
„Delaney by se rád vrátil k přírodě, co nejdál od všeho ruchu, světa velkých společností, hamižnosti, bojů o moc a peníze. Snaží se dostat zpět k Zemi a k přírodě, dál od touhy něco vlastnit, od toho materialismu. Je figurkou v černém plášti a klobouku se skeptickými myšlenkami, figurkou, která ale doopravdy utéct nemůže. To je to „Tabu". Dává to smysl?" zamýšlí se Hardy nad postavou, kterou ztvárnil.
A dává to smysl? Dokážeme se s Hardyho myšlenkami ztotožnit? Myslím, že to už je na každém z nás…
On neutekl, právě naopak.
hmmm..hm.
Myslím, že hodně z nás se s ním ztotožní, pro bych řekl, je to tak poutavý, zmatek který v sobě cítí občas cítíme všichni a všichni bychom občas rádi řešily věci, tak jako on, každý by rád občas někam utekl.