V prvním dvojdíle se objevilo hned několik zajímavostí. Seznámili jsme e s novým seriálem a začali si i klást mnohé otázky. Některé z nich si nyní společně připomeneme ve formě postřehů.
1. Země na pokraji zkázy – Přemýšleli jste někdy, jak to bude na světě vypadat, až budou vaše vnoučata mít svá vnoučata? Rok 2149 není až tak daleko… Je to přesně za 138 let. To není tak dlouhá doba, když vezmete v potaz fakt, že nejdéle žijícím člověkem byla 122-letá Francouzska jménem Jeanne Calmentová. Všichni jsme někdy viděli ten známý pohled na Zemi z vesmíru. Země, která je modro-zelená. Když se však podíváte na Zemi za necelých sto čtyřicet let, uvidíte planetu, která by vám na první pohled nepřipadala jako vaše rodná planeta. Je celá vysušená, žádné stopy zelené… Co za tyto drastické změny přesně může? Vedlo snad ke zkáze globální oteplování, znečištění a další světové problémy? Při pohledu na Zemi, jak ji vyobrazili filmaři, si všimněte, že to vypadá, jako by na ní bylo více pevniny, než je ve skutečnosti. Záběr ukazuje Evropu a Afriku. Pro vaši lepší orientaci si všimněte napravo Arabského poloostrova (většinu území zaujímá Saúdská Arábie) a směrem na západ Rudé moře. Celkově geograficky vypadá Země poněkud odlišně. To ale za takovou krátkou dobu není možné…
2. Velkoměsto roku 2149 – Kam zmizely všechny ty mrakodrapy dnešní doby? Nyní vypadají města sice velmi podobně, jsou plná výškových budov, přesto jsou ale budovy ze záběrů jiné struktury než dnes. Jsou mohutnější a není tam tolik skla. Vzhledem k tomu, že má být svět přelidněný, je možné, že vyrostlo mnoho nových měst, tomu by odpovídala nová architektura. O které město se jedná, však nebylo řečeno.
3. Pozdvižení z pomeranče – V roce 2149 je země vyprahlá a neúrodná. Když Jim přinese domů pomeranč, všichni se na něj musí podívat, Elisabeth říká dokonce, že si ani nepamatuje, kdy nějaký naposledy viděla. Doby, kdy se za komunistů u nás stály fronty na pomeranče a banány, jsou již dávno pryč. Teď jsou doby jiné a horší. Pomeranče jsou opět nedostatkovým zbožím, ovšem daleko vzácnějším. Stava musí být bohatá na všechny důležité živiny včetně vitaminů a minerálů. Vitaminy je sice možné syntetizovat chemickou cestou, ale i pro to jsou nezbytné výchozí látky. Co lidé z budoucnosti jedli?
4. Pilník? Ne, laser. – Doby, kdy k útěku z vězení stačil pilník, minuly. Nyní má však svět kromě lépe zabezpečených vězení, také nové možnosti, které lze využít k tomu, jak se z nich dostat. Elisabeth při návštěvě svého manžela schová do dýchací masky malé zařízení, schopné vysílat laserový paprsek. Zda-li je možné takovou věc běžně v této době koupit, nebo ji získala díky svému postavení někde v nemocnici, zřejmé není. Jak ale velitel Taylor poznamenal, bez pomoci se z Goladu, kde byl Jim zavřený, dostat nedá. Pokud stačila taková malá hračička, tak to však asi takový obrovský problém není.
5. Dostat se někomu pod kůži – Uprchnout z vězení je jedna věc, ale zajistit, aby vězně znovu nechytili druhá. V budoucnosti je navíc vystopování vězňů pro policejní složky jednodušší v tom, že mají pod kůži implantovaný čip, který monitoruje jejich polohu. Podobné typy podkožních lokátorů se vyskytují v různých sci-fi seriálech, například v Hvězdné bráně: Atlantidě slouží pro zaměření osob pro asgardský transportní paprsek. Jim si svůj lokátor vyřízl, aby nebylo tak snadné ho najít.
6. Portál do minulosti – Vypadalo to, že lidská rasa spěje ke svému zániku. Proto byla celá společnost nadšená, když vědci objevili trhlinu v čase. Vyslali sondu, ale nikdy ji nenašli. Z toho usoudili, že vede sice do minulosti, ale do jiného časového toku. Ale vede opravdu tam, kam si myslí? Je to vůbec planeta Země? Jedná se opravdu o minulost? A jak je možné, že sem výpravy přicházejí postupně v reálném čase v rozmezí několika let a ne že by přišli vždy do stejné doby, tedy do doby, kdy sem vkročil první z nich – Nathaniel Taylor. Portál, kterým všichni přišli, nezapře podobnost s Hvězdnou bránou a červí dírou…
7. Dinosauři – Jedním z velkých „taháků“ k seriálu Terra Nova byl fakt, že se v něm objeví dinosauři. Kolik seriálů s dinosaury znáte? No moc jich není… Proto i očekávání ohledně zpracování těchto tvorů byla velká – jak se jim podaří aby byli věrohodní? V prvním díle jsme měli možnost vidět hned několik druhů dinosaurů – býložravé i ty masožravé. Plánujeme napsat článek, kde se právě dinosaurům budeme více věnovat a který budeme pravidelně doplňovat, takže více se budete moci dozvědět tam.
8. Šestkáči – Seznamujeme se s se skupinou rebelantů, kteří se odtrhli od života v kolonii, ukradli zbraně a snaží se znepříjemnit život Taylorovi a jeho přívržencům. Přišli jako členové šesté výpravy a už krátce po jejich příchodu bylo vidět, že jsou jiní. Někdo je možná poslal záměrně, mají skryté úmysly. Jaké jsou však jejich motivy a záměry není zatím jasné.
9. Záhadné malby na stěnách – Skye ukazuje Joshovi obrazce na skalách u vodopádů. Neví, kdo je nakreslil, ale nedávají jí moc smysl, nerozumí jim. V závěru dílu se od Miry dozvídáme, že by mohly mít něco společného s Taylorovým ztraceným synem a jsou velmi důležitým klíčem k minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Kdo je nakreslil, kdy a za jakým účelem?
10. Vzdalující se Měsíc – Není úplně jasné, jak vlastně Měsíc vznikl. Nejčastější teorie hovoří o tom, že vznikl srážkou cizího tělesa s formující se Zemí a tvoří ho tak materiál ze Země, který se časem shlukl do formy, v jaké ho známe teď. Druhá teorie tvrdí, že je to cizí objekt, který při cestě vesmírem zachytilo gravitační pole Země. V první teorii to pak znamená, že slapové síly Měsíce (ty, které na Zemi způsobují příliv a odliv) vytváří tzv. „slapové tření“ a díky tomu narůstá orbitální moment hybnosti Měsíce. Čili jeho rotace kolem Země funguje podobně, jako když točíte nad hlavou míčkem na gumě. A podle všeho tak jednou dojde k překonání gravitačního pole Země (přetržení gumy) a Měsíc nám jednoho krásného (a podle všeho i velice slunečného dne) odletí někam do temných hlubin vemíru. Podle druhé teorie však jeho pohyb musí fungovat přesně obráceně. Kinetická energie Měsíce postupem času při oběhu Země slábne a čím dál tím víc nad ním vítězí zemská gravitace (jako kdybyste hodili kuličku do trychtýře). Potom nás neodvratně čeká (Pyrrhovo) vítězství Země a nevyhnutelná srážka s naším jediným přírodím satelitem.
Maddy má vše načtené a umí cestovat časem, proto nám bez mrknutí oka sdělí, že se Měsíc od Země vzdaluje o půl centimetru za rok. Jiné údaje tvrdí, že je to o 3,82cm za rok.
Ale je to opravdu tak? Jsme to schopni s našemi technologiemi vůbec změřit? Opravdu se Měsíc vzdaluje a nepřibližuje? A jsme si jistí, že to, co vidí osadníci z Terra Novy nad svými hlavami, je opravdu náš Měsíc? Nebo nám tím tvůrci chtějí naznačit něco úplně jiného? 
Tak Pevnina přibýt může, oceány se prostě začali vypařovat, což je nejspíš způsobeny těmi písečnými mraky......Jinak tenhle seriál je nej :D
Když nevidí Měsíc z povrchu, těžko vidět a odhadovat něco takhle z vesmíru. Kontinenty se těžko mohou za tak krátkou dobu změnit. Spíš oceány téměř zmizely a najít nějaký souvislý známý kontinent přes ten odpad v atmosféře asi jen tak lehké nebude.
ty kontinenty by i šli, ovšem v tom připadě se asi zemská osa poněkud změnila a země pootočila – nějak mi totiž nesedí osvětlená a neosvětlená část země (den/noc), mohl by to být jenom divný úhel pohledu, no stejně to dle mého nesedí
Proč by ne? Někde je mrak písku silnější, někde slabší, někde jsou ještě oblaka jakž takž bíla. Kamera najížděla na mračno písku, pokračovala skrze něj a končila u města, nad nímž je poměrně mohutný(koneckonců zabírá desítky procent oblohy cele planety) mračno písku jasně vidět.
Tak v tom případě, když by přes ten bordel, jak říkáš, nebylo nic vidět, tak ale zase ten pohled na planetu neodpovídá…
Dle mě je to vše jen písek. Voda jen tak nezmizí, s táním ledovců bude spíš přibývat. Pustte si znovu uvodni scenu jak kamera naletava jakosi nad město. Skrze ten písečnej mrak to trvá poměrně dlouho, a poté ještě záběr na město kde je i ten obrovskej tmavej mrak vidět ze spoda. Všechno je to jen písek, žádné přibývání pevniny. Rozhodně ne v globálním měřítku. Když si tu scénu pustiíte ještě jednou, musí být všem jasné že přes takovýhle bordel v atmosféře nemůže být vidět nic, natož pevnina.
No, nevím jak vy, ale já předpokládám, že uprostřed obrázku planety je Severní Amerika (jen Evropané si myslí, že základní pohled na planetu je s Evropou uprostřed). IMO je rozložení „kontinentů“ takovéto: http://dl.dropbox.com/…008-0955.jpg. Ale i já tam vidím, že je souš větší, než by měla být, s menšími moři, než by se dalo čekat. Že by se ztratilo tolik vody? Kam, že…
No kdybychom takto uvažovali o veškerém vědeckém pokroku a zjištění, ak bysme byli ještě v jeskyni. Pravda, nezbývá než věřit. Ale proč by zrovna v tomhle lhali. Lidé bez znalosti problému zkrátka a dobře nemají jinou možnost než věřit. Nějaký fyzik, astrofyzik nebo něco podobného by tě ale ubil argumenty, pevně tomu věřím.
Proč by ho nezanla, všichni se předpokládám znají. Všichni ze „sixers“ přeci byli v táboře. Než se zdekovali.
Pěkné!…:-) Jen by mě zajímalo, jak Skye znala toho zraněného chlápka v Roveru…Co když ona donáší?
„Celkově geograficky vypadá Země poněkud odlišně. To ale za takovou krátkou dobu není možné…“
-- Není to možné, a ani v sriálu tak není. To co se autorovi zdá jako „pevnina navíc“ je písek v atmosféře. Zřejmě důsledek eroze půdy. Viz náhledy na ten bordel ve vzduchu nad jednotlivými městy. Souviselo by to i s těmi mohutnějšími stavbami.
„A jak je možné, že sem výpravy přicházejí postupně v reálném čase v rozmezí několika let a ne že by přišli vždy do stejné doby, tedy do doby, kdy sem vkročil první z nich – Nathaniel Taylor.“
--vycházíš z toho, že trhlina v čase je fixní, ale proč by tomu tak mělo být? Proč by trhlina v roce 2149, kde existuje souměrně s časem měla vést jen do jednoho okamžiku? Proč by měla být fixní jen v minulosti když není fixní v budoucnosti. Zrovna v tomhle tématu je k dispozici tolik prostoru pro „hrani si“ Ve star treku např. existovali trhliny, které byly nalezeny v budoucnosti, ale vedli do minulosti, čímž ovlivnily budoucnost a např. nebyly znovu nalezeny. Což je také forma paradoxu. Zkrátka hrátky s časem jsou nad současne lidske chapani.
„Maddy má vše načtené a umí cestovat časem, proto nám bez mrknutí oka sdělí, že se Měsíc od Země vzdaluje o půl centimetru za rok. Jiné údaje tvrdí, že je to o 3,82cm za rok. Ale je to opravdu tak? Jsme to schopni s našemi technologiemi vůbec změřit?“
--Tímto autoři nic naznačit nechtěji, skutečně tomu tak je. A změřit vzdalování Měsíce od Země je pro odborníky maličkost. Naměřili už mnohem šílenější věci jako jsou vzdálenosti planet od jejich hvězdy v nějaké předaleké soustavě, Velikosti hvězd a podobně. Naše technologie je daleko za technologií oblíbených scifi, ale v tomto případě ji podceňuješ. Doporučuju začít sledovat Discovery, Viasat nebo Spectrum.