Vzpomínáte na vločky krve vznášející se vzduchem v sedmé epizodě seriálu The Expanse? A na zázračné pastilky na zlepšení paměti? Tvůrci vám v následujícím článku vysvětlí, jaké mají vědecké pozadí.
Na všechny otázky opět odpovídali Daniel Abraham, Mark Fergus a Hawk Ostby, tvůrci a producenti seriálu (Daniel je také jednou polovinou autorského dua, které stojí za knižní předlohou). Co tedy divákům prozradili?
Na začátku sedmé epizody leží Bobbi na zemi a krvácí. Pokud by se to opravdu stalo, vážně by byla krev vysáta ven z těla?
Daniel Abraham: Ne, to by se nestalo. To, co v seriálu vidíte, jsou díry v jejím ochranném tlakovém obleku. Takže to není tak, že byste viděli vakuum, které vysává ven skutečně její krev.
Je tedy vůbec krev vysávána z žil?
Daniel Abraham: Možná trochu, ale jde hlavně o vnitřní prostředí obleku unikající ven. Pokud jde o dost malé objekty, které vyzáří teplo rychle, tak samozřejmě můžou zmrznout. A i jinak by to časem zamrzlo. Čím je objekt menší, tím rychleji vyzáří energii a zamrzne.
Vykrystalizovala by krev do podoby vločky?
Daniel Abraham: Tak to netuším.
Hawk Ostby: To nikdo neví. My jsme to tak udělali v seriálu? Jsme dobří!
Mark Ferguson: Nikdo to tak nikdy předtím neudělal.
Daniel Abraham: Nejsem si jistý, jestli by bylo možné získat na tuhle studii financování.
Ano, ale v krvi je přece hodně vody, ne?
Daniel Abraham: Jistě, ale taky spousta dalších látek.
Mark Ferguson: To je, takže by se to fakt stát mohlo.
To, co Cortazarovi provedli s mozkem, ho do základů změnilo. Šlo o neinvazivní zákrok. Je to vůbec možné?
Daniel Abraham: Tady jsme rozhodně čerpali z existujících materiálů. Jedna z věcí, se kterými se teď experimentuje, je efekt magnetického pole na mozek. A to včetně působení na tu část mozku, která je zodpovědná za řízení morálky a rozhodování. Vědcům se podařilo lokalizovat část mozku, která zodpovídá za naše usuzování, co je dobré a co špatné, a pak použili magnetické pole a trochu tuto část potlačili.
Mark Fergus: My jsme to jen dovedli do velkého extrému, takže vznikl jakýsi druh sociopatie, naprosté zmizení veškeré empatie. A to proto, že jsme našli místo v mozku, které je za ni zodpovědné, a doslova ho usmažili. Viděl jsem experiment, kde vzali vysokoenergetický magnetický pulz a díky němu naprosto „vypnuli“ řečové centrum. Když najdete v mozku to správné místo a narušíte ho, začnou se dít divné věci.
Hawk Ostby: Udělali jsme to Danovi!
Daniel Abraham: Jo. Ale u mě to nebyla velká změna.
Můžete nám říct něco víc o těch pastilkách. K čemu vlastně jsou?
Daniel Abraham: Je to nootropikum. Neurčili jsme přesně, o jakou látku jde, ale jejím účelem je zvýšit soustředění, odstřihnout cokoli, co by člověka mohlo rozptylovat, a dovolit mu intenzivně se soustředit na to, co zrovna dělá. Něco podobného děláme s Ritalinem.
Daniel Abraham: Spousta lidí již v současnosti díky prvotním verzím těchto drog prolézá vysokou. Myšlenka léku nebo drogy, které posílí funkci mozku, je docela běžná.
Hawk Ostby: To zní, jako kdyby měl být takový prášek vynalezený během pěti let.
Daniel Abraham: Na medicíně už na tom jedou.
Mark Ferguson: Nechtěli jsme, aby to bylo jako v každém druhém seriálu nebo filmu, kde je mlha a najednou se v ní otevře obrovské jasné okno. U Bobbi je to spíš tak, že prochází obrovským množstvím zbytečných vzpomínek a ta látka jí umožňuje najít důležitou linii a následovat ji, znovu si vzpomenout na to, co zapomněla. Nemůže si vzpomenout a najednou už ví. Pozorujete, jak v hlavě prochází vším, co si pamatuje, a jako kdyby tahala za nitku a postupně vše odhalovala, než aby všechno vyšlo najevo najednou, což je způsob, který ve filmech běžně vídáme. Podle mě tak totiž mysl nefunguje.
Daniel Abraham: Bobbi jsme použili k tomu, abychom se dotkli téma traumatu a ztráty. A myslím, že to, co s ní dělali v té místnosti, je naprosto neetické. Prostě hrozné! Vůbec to není terapeutické. Vezmou jednu křehkou mysl a rozlousknou ji jako ústřici. To není správné.
Mark Fergus: Politika je politika.
Daniel Abraham: Politika je politika. Politika je hnusná.
Zdroj a foto: Syfy
Je ftipny jak pořád rozlišují autory seriálu a knižní předlohy… Vždyť Daniel Abraham je spoluautorem jak seriálu, tak knihy… Asi ví co dělá, ne? :D
Jak se jmenuje knižní předloha?
Skôr my vadí na seriáli to že sa tam málo používajú roboty, to že AI sa nepoužíva, to že skleníky nasvecujú orbitálnymi zrkadlami(veď stačí použiť žiarovky napájané fúzními reaktormi) a recyklácia vzduchu a vody, no čo k tomu dodať si robia srandu a to že bez umelej gravitácie nikdy nikto nebude osídľovať vesmír ani radšej nepíšem(iba ak budú ľudia žiť vo veľkých orbitalnich kolesách postavených robotmi) a to že tam funguje kapitalizmus ma ako komunistu odchovaného star trekom pohoršuje :D ale niekto sa môže kludne považovať za Ferenga :D
#4 Tony-Z: Je to síce klišé, ale zase to treba brať realisticky, povedala im že videla bubáka, oni jej neuverili, čo je podľa mňa logické, je po boji a dostala poriadne na prdel a tak môže mať z toho traumu, teraz už len záleží či sa dostanú k ďalším dôkazom a tým pádom sa bubák zhmotní, alebo aj nie ak nebudú žiadne ďalšie dôkazy a ak nebudú dôkazy a ona bude všade vykrikovať že ju napadol bubák tak skončí logicky v kazajke drogami zmenená na mrkvu
#3 oskarka: Ale to vůbec ne. Vždyť jsem něco podobnýho zmínil poprvý v druhý polovině druhý série. A že těch „nesrovnalostí“ by bylo. Ale tady jsem tu citaci uvedl proto, že podobný „zápletky“ nebo jak to nazvat, kdy okolí nevěří někomu, kdo viděl něco nenormálního, jsou tak strašně ohraný a pro mě i otravný, že jsem si jednoduše nemohl pomoct. Zvlášť v kontrastu, kdy se tomu autor předlohy spíš vysměje a autoři seriálu na tom postaví několik epizod.
#5 Batu_Khan#2 Tony-Z: Seriál prostě není kniha. Cožpak se díváte poprvé? To hodláte citovat pasáže z knihy pokaždé, když něco nebude „správně“? :-)
#4 Tony-ZOhledně toho jak si Bobbie vzpomína: Jak rád jsem v knize byl, když autor tuhle, za mě trapnou, pasáž prakticky přeskočil a na cca dvou stránkách se jim místo toho podařilo dostat kompletní záznamy z jejího obleku a ještě si kopnul do možnosti, že by záznam neobnovili.
Cituji: „Tohle je jako ve špatném hororu, pomyslela si. Hrdinka, která spatří netvora, ale nikdo jí nevěří. Představila si druhé dějství, v němž ji odsoudí válečný soud a je propuštěna bez poct, a zadostiučinění se jí dostane až v dějství třetím, když se monstrum znovu objeví a zabije každého, kdo nevěřil… „Počkat!“ vyhrkla. „Jakou dekompresi jste použili? Můj oblek je starší model. Kompresní program pro video je verze 5.1. Povězte to technikům, ať to zkusí ještě jednou.“ “
A tím bylo vyřešeno. Cca deset minut po probuzení, ještě před žádostí o steak. Ale to tvůrci seriálu né. Ti se z tohohle dna a klišé filmovýho/seriálovýho světa rozhodli vytěžit všechno bahno až do dna. Za mě si v tomto ohledu vedou cca stejně jako ten barg před týdnem v Telči…
#3 oskarkaDíky!