Recenze páté série seriálu The 100

Recenze páté série seriálu The 100

17.8.2018 17:10


Máme za sebou pátou řadu seriálu The 100, která nezvykle skončila uprostřed letních prázdnin. Všichni si jistě již udělali čas a dohonili pár posledních epizod, tak se pojďme podívat, jak pátou řadu vnímáme my. Povedlo se seriálu vrátit na výsluní, nebo pokračuje v propadu kvality?


Čtvrtá řada se od předchozích sezón lišila v tom, že v ní prakticky nebyl žádný hlavní záporák, se kterým by naši hrdinové mohli soupeřit. Pouze v pozadí byla apokalypsa, která se každým dnem přibližovala. Bohužel dle našeho názoru ne vždy byla hrozba úplně hmatatelná, a proto se čtvrtá řada místy pořádně vlekla.

Pátá sezóna si z té předchozí bere ponaučení a představuje nám hned několik (konečně zajímavých) postav, které dostanou na obrazovkách patřičný prostor. Madi si lze snadno oblíbit hned v první epizodě, Paxton McCreary je zase takovou zlou postavou, jakou seriál přesně potřebuje, Charmaine Diyoza je nevyzpytatelná žena, u které nikdy nevíme, na jaké straně stojí.

To je největší pokrok od minulé řady. Tam jsme totiž poznali poměrně nudného Iliana, který minulý rok stejně zemřel, a na kterého si letos stejně ani nikdo nevzpomněl. Navíc i v řadách hrdinů se objevili noví protivníci (Octavia Blake), kteří prošli takovým vývojem, že ani u nich nevíme, co přesně od nich očekávat.

(Bellamy už nezlobil tolik jako v předchozích řadách. Foto: CW)

Dá se říci, že Jason Rothenberg se svými kumpány připravil solidní příběh, který nedělá seriálu ostudu. Dokázal si vkusně pohrát se třemi dějovými linkami naráz a připravit poutavý děj. Možná je trošku škoda, že jsme se nedočkali více flashbacků z bunkru, z vesmíru a z dob, kdy Clarke Griffin byla sama, protože právě flashbacky první polovinu řady značně oživovaly.

Samotný boj o Údolí byl povedený. Jen je trošku škoda, že tři čtyři epizody před koncem to vypadalo, že tvůrci neví, kam dál, a tak trochu uměle děj natáhli, ale předchozí epizody a v rámci možností povedené finále nás jistě všechny donutí na ty slabší díly úplně zapomenout. Přesto se ale nedokážeme zbavit pocitu, že prvních pět epizod mělo zcela ďábelský spád a bylo to to nejlepší, co letošní sezóna nabídla.

Co naopak seriálu vytknout? První až třetí série se vyznačovala naprostou nepředvídatelností děje. Rothenberg se nebál zabíjet v řadách hlavních postav. Kdo čekal, že v podzimním finále druhé řady přijde o život Finn Collins? Posléze jsme také překvapivě přišli o Lincolna, Lexu či Iliana, Roana a Lunu v jedné epizodě. To bylo opravdu něco.

Letos ale takový efekt překvapení nenastal. Například když se hrdinové ocitli v téměř bezvýchodné situaci, byli obklopeni desítkami nepřátel, vždy se nějak dokázali z problému hravě dostat, což nás nakonec ukonejšilo tak, že v závěru jsme se o hlavní hrdiny ani tolik nebáli. Seriál ztratil takový ten Game of Thrones efekt, kdy mohl opravdu každý přijít o život. A nikdo tehdy nic nečekal.

(Bez války by to nešlo. Foto: CW)

Troufáme si tvrdit, že kdyby se v předposlední epizodě Damocles – Part One obětovala Octavia za Gaiu, Indru a svého bratra Bellamyho, scéna by měla mnohem větší hloubku a sílu, než ta odvysílaná, kdy se tam zničehonic objeví hrdinové, aby svou bývalou kamarádku, kterou už i tak nepoznávají, zachránili. Navíc Octavia možná už ani nemá seriálu co nabídnout.

Stejný případ je kupříkladu s Abby Griffin a Marcusem Kanem. Obě jsou to zajímavé postavy, ale svůj podíl v seriálu již splnily. A nyní se již několik řad točí neustále v kruhu a je jen otázkou času, než to začne diváky nudit. Kdyby se Abby předávkovala a Marcuse zabil Vinson, nikdo by to nečekal a seriál by opět získal svou nepředvídatelnost.

Místo toho se tvůrci zbavili dvou postav (Monty Green a Harper McIntyre), které de facto nikdy nebyly hlavními postavami a již několik řad se ve větším měřítku v seriálu neobjevovaly a rozhodně se kolem nich netočily ty největší scény a dějové zvraty. Jejich scény byly sice dojemné, nicméně pro budoucí vývoj seriálu nezbytné. Tyto postavy by se v příští sezóně (opět) trápily stejně jako kdysi Jasper Jordan, který měl seriál opustit po třetí sezóně, jak se původně plánovalo.

Jak tedy pátou řadu zhodnotit? Jednalo se o velice vydařenou sérii s povedeným příběhem. Vyzdvihnout lze nové postavy a příběh okolo Údolí. Mínusem je rozhodně to, že seriál se tak trochu stává předvídatelným a již není tak plný překvapujících scén. Stále se ale jedná o nejlepší show, kterou stanice CW nabízí. Seriál vymačkává ze svého rozpočtu co se jen dá. A na to, že už máme za sebou pět řad, si seriál (kolísavě) udržuje svou kvalitu.

Hodnocení: 80%

P.S.: K posledním deseti minutám epizody Damocles – Part Two se moc nechceme vyjadřovat, protože mezigalaktické cestování prakticky popírá vše, co jsme doposud v seriálu viděli a museli bychom snížit hodnocení. Uvidíme, zda v příští sezóně Rothenberg přijde se zajímavou zápletkou a vysvětlením, jak je toto cestování nyní možné. Také se ovšem obáváme, že nová „Země“ a její obyvatelé budou vypadat stejně jako ta naše Země a místní občané, protože nízký rozpočet stanice zkrátka víc nedovolí. Ale uvidíme.


Jít na The 100 | Jít na Edna


Chceš taky něco napsat? Registruj se nebo se přihlaš!