Malá dávka heroinu

Dvacáté století je plné úžasných objevů a vynálezů, ale ne všechno, co člověk vymyslí, mu prospívá. Ačkoli byl původně určen k tomu, aby pomáhal, čemuž nasvědčuje i jeho jméno, heroin (z němčiny mocný, hrdinský) lidem spíše škodí. Dr. Thackery by mohl vyprávět.

Heroin je derivát alkaloidu morfinu, čili opiátové analgetikum či analgetické narkotikum. Protože je to droga syntetická, její historie je poměrně stručná.

Na konci 19. století se lékaři a lékárníci snaží najít všelék na bolesti, kašel, závislost na morfiu a jiné. Britský chemik Charles Romley Alder Wright zkoumal reakci morfinu s různými kyselinami, až se mu roku 1874 podařilo syntetizovat diacetylmorfin (což je heroin), a ten pak odeslal na analýzu do Manchesteru, kde jej testovali na psech a králících.

Avšak z Anglie putoval do Německa k farmaceutické firmě Bayer, která ho roku 1898 zaregistrovala právě pod jménem Heroin. Vyrobil jej Felix Hoffman 11 dní poté, co vynalezl aspirin. „Lék“ v lahvičkách se prodával jako nenávyková forma morfinu a dětské kapky proti kašli.

Roku 1910 firma Bayer zjistila, jak šeredně se spletla, ale už bylo pozdě. V roce 1914 byl heroin povolen pouze k lékařským účelům, ale mnozí si ho pokoušeli vařit doma. Od roku 1925 je sice výroba heroinu nezákonná, avšak úplný zákaz byl podepsán až roku 1961.

Výroba se přesunula do oblastí s dlouhou tradicí výroby opia, později do oblastí s nepřehlednou politickou situací a do nepřístupných oblastí. V 50. letech se heroinový byznys rozjel naplno v Americe, v 80. letech přesídlil do Evropy. Dnes za zhruba 90 % vývozu heroinu stojí Afghánistán.

Základem pro výrobu heroinu je opium. Opium získáme tak, že se bílá maková šťáva nechá odstát do druhého dne, až zhnědne. Ta se vysuší a z prášku se rozpuštěním ve vodě a vysrážením s vápenatými solemi získá morfin. Morfin musí zreagovat s acetanhydridem. Tak to by byl základ. Pak ale následuje dalších pět složitých chemických kroků, které byste doma radši zkoušet neměli. Podle kvality vstupního opia a získaného morfia je kvalitní i heroin. Do toho se pak někdy přimíchávají další látky jako kofein, glukóza, křída, mastek…

Farmaceutický heroin je 4× silnější než morfin a je čistě bílý. Zbytek je nahnědlý a je 2× silnější než morfin. Jak vidíte, výroba je poměrně složitá, proto si drogově závislí lidé za heroin dost připlatí.

V Čechách si ale neradi připlácíme, proto se v Československu začala vyrábět levnější náhražka, takzvaný český heroin, který je ale vyráběn z kodeinu.

Heroin po aplikaci přináší útlum a pocit klidu a blaženosti. Vše zlé zmizí a zůstává jen štěstí. Alespoň na 4–6 hodin. Po 10–12 hodinách ale přichází stav naprosto opačný a nastupují abstinenční příznaky. Heroinista hubne, chátrá a je lhostejný ke všemu, kromě své potřeby získat drogu a peníze na ni. Je to droga silně návyková, zároveň ale způsobuje vysokou toleranci, takže závislák dávku postupně navyšuje a riziko předávkování je veliké. I abstinenční příznaky mohou člověka ohrozit na životě. Heroin způsobuje jak fyzickou, tak i psychickou závislost. Ta fyzická relativně brzy zmizí, cca po týdnu, ale psychická přetrvává, proto se závislí bez terapeutické odvykací kůry v drtivé většině k heroinu vrací.

Heroin ale neovlivnil jen nemocné, závislé, drogové kartely a politiku. Ovlivnil i kulturu. Jsou dohady, že slavná literární postava Sherlock Holmes je závislý na heroinu. Mnoho jazzových muzikantů na něm bylo závislých. Jeho oběťmi jsou i takové osobnosti jako Billie Holiday, Janis Joplin, Jimmy Hendrix, John Lennon, Yoko Ono, Keith Richards, Kurt Cobain, Philip Seymour Hoffman a další.