Do světa The Man in the High Castle vnikl i nacistický velitel ARBI J. Edgar Hoover, který spolu s Rockwellem pořádně trápí Johna Smithe. Pojďme se tedy podívat na jeho historickou úlohu a porovnejme ji se seriálem.
J. Edgar Hoover je v seriálu šéfem společnosti American Reich Bureau of Investigation (ARBI). Smith jej v rozhovoru se svou ženou označil za muže, který je schopen postavit se na jakoukoliv stranu, hlavně, když z toho bude mít prospěch on. Hoover stojí na straně George Lincolna Rockwella a plánuje zdiskreditovat Smithe.
Seriálového Hoovera si zahrál William Forsythe. Foto: Amazon Studios
Reálný J. Edgar Hoover patřil mezi nejvlivnější americké osobnosti ve dvacátém století. Narodil se na Nový rok 1895 do rodiny s německými a švýcarskými předky a od mládí se vyznačoval velkou inteligencí a důvtipem. Vystudoval Central High School ve Washingtonu a v osmnácti krátce pracoval jako poslíček. Později uspěl při studiu práv na George Washington University a okamžitě byl zaměstnán ve státní správě, konkrétně na ministerstvu spravedlnosti.
Zde zpracovával seznamy nepřátel státu, přičemž podporoval vstup USA do války a v roce 1919 nastoupil přímo do organizace Bureau of Investigation (BOI), kde nejprve vedl jen její zpravodajskou divizi. Díky své pružnosti dokázal bez větších potíží jednat s demokratickými i republikánskými prezidenty a postupně si budoval větší a větší vliv v BOI. Nejprve se staral o odhalování bolševických radikálů, kteří působili nepokoje na počátku dvacátých let. Z toho důvodu jej ještě Woodrow Wilson povýšil na zástupce ředitele BOI a jeho nástupce Coolidge ho o tři roky později jmenoval rovnou ředitelem. Hooverovo povýšení bylo sice kontroverzní kvůli uměle vyvolané kauze okolo minulého ředitele, díky novému vlivu však tuto nepříjemnost dokázal zamést pod koberec.
Hoover jako začínající ředitel BOI. Foto: National Archives
Během druhé poloviny dvacátých let provedl Hoover v BOI značnou čistku a vyměnil téměř polovinu svých agentů. Pravou zkoušku svého postavení pak Edgar zažil na konci dvacátých a na počátku třicátých let. Velká hospodářská krize značně pomohla rozvoji gangů a mafiánských klanů a vláda pověřila právě BOI v boji proti organizovanému zločinu. Po nástupu prohibice se vliv gangů zvýšil, ale BOI se během třicátých let povedly opravdové majstrštyky. Její agenti dokázali zabít proslulého Dillingera a zajmout další gangsterskou modlu, Machine Gun Kellyho.
Roku 1935 se Hooverův vliv opět rozrostl a jeho úřad byl přejmenován na Federal Bureau of Investigation (FBI). Během druhé světové války stál Hoover v čele domácích bezpečnostních složek, které dokázaly odhalit špióna Duquesneho. Po válce se spolu s přítelem McCarthym vrhl do antikomunistické kampaně a Trumanovi několikrát předložil seznam nepřátel USA. Předpokládá se, že v této době se Hoover záměrně nesoustředil na boj s mafií, která jej podle některých historiků podplatila, aby mohla vést své nelegální aktivity.
S Kennedym měl Hoover napjaté vztahy. Foto: National Archives
V padesátých letech se Hoover opět pustil do antikomunistické kampaně a konečně zakročil i proti mafii. Hlavní fáze rozbíjení mafiánských klanů začala roku 1957 a značně poškodila vliv mafie v USA. Roku 1956 omezil nejvyšší soud vliv ministerstva a FBI, což se Hooverovi nelíbilo, proto založil nový program COINTELPRO, který vyšetřoval možné podvratné živly. Hoover v průběhu dalších desetiletí sledoval osobnosti, které podezíral z protiamerického smýšlení. Více či méně tak byli sledováni Charles Chaplin, Malcolm X, Gregory Peck, Martin Luther King a dokonce i George Voskovec.
Hoover v posledním desetiletí svého života vyšetřoval smrt Kennedyho i aktivity Luthera Kinga a toužil po zničení jeho boje za lidská práva. Byť Hooverův vliv neopadl, King nebyl umlčen a tento fakt považoval šéf FBI za svou prohru. Roku 1971 byly seznamy COINTELPRO odhaleny veřejnosti a Hoover byl náhle pod tlakem. Svou pozici uhájil a poslední rok života strávil převážně v domovském Washingtonu. I když jej prezident Nixon toužil odvolat z funkce, kvůli strachu z Hooverových informací to neučinil. Hoover zemřel 2. května 1972, jeho odkaz však v řadách FBI žije dál.
Hoover s Nixonem. Foto: National Archives
#2 Derfel Cadarn: To jenom podporuje tu teorii která řiká že svoboda v USA a ve východnim bloku byla v tý době +/- stejná. Na jednom místě zatíkali „kapitalisty“ a na druhym místě zatýkali „komunisty“ z uplně stejnejch důvodů. Dnešní pravičáci se bohužel chovaj uplně stejně, jakmile projevíš ňákej názor kterej je o půl stupně víc doleva než jejich, tak jsi hned komouš a měl bys bejt zavřenej. Přitom mě ňáký dělení na levici a pravici vubec nezajímá, to jenom ono to furt řešej. :-)
#1 pidalin: je třeba si uvědomit, že se jedná o období hned po mccarthismu a taky období boje černochů za svoje práva, takže pro něj každý, kdo pořádal demonstrace nebo měl trochu „levicovější“ myšlení byl na seznamu nepřátel…ať to byl třeba Chaplin nebo King
#3 pidalinCo dělal Luther protiamerickýho? Nebyl on ten Hoover nakonec taky jenom nácek?
#2 Derfel Cadarn