Spisovatel Terry Brooks, na jehož knihách je založen seriál The Shannara Chronicles, se svěřil se svými pocity ohledně první série a prozradil také něco, na co se můžeme těšit ve druhé sérii.
Spisovatel Terry Brooks, který je zodpovědný za sérii knih Shannara, poskytl rozhovor stanici Syfy. Svěřil se se svými pocity z první série a prozradil také, které knížky budou inspirací pro druhou sérii seriálu The Shannara Chronicles.
Seriál The Shannara Chronicles se objevil v televizi po čtyřiceti letech, co jste napsal svou první knihu na toto téma. Byla adaptace knižní předlohy do seriálové podle vašich očekávání?
To je opravdu těžká otázka. Samozřejmě je to obrovské plus, protože film nebo seriál funguje jako obrovská reklama pro vaše knihy. Protože jsem spisovatel, tak jsem nikdy nepodceňoval to, že se může něco takového uskutečnit. Na druhou stranu, pokud máte za sebou dlouhou kariéru, kterou já mám, začnou být fanoušci ohledně materiálu nadšení a ochranitelští. Mohli jsme to vidět u George R. R. Martina a jeho Game of Thrones nebo u J. K. Rowlingové se svým Harrym Potterem. Takže pokud se do toho pustíte, musíte to udělat dobře, nebo si budete celý svůj život klást otázku, co se stalo.
Když už jste tohle zmínil, bál jste se, co by mohli ostatní provést s mytologií světa?
Jistě, že jsem se bál. Už od začátku jsem se strachoval, jestli to bude vůbec fungovat. Prostě si nemůžete pomoct. Ale podpora a oddanost MTV byla ohromná a to mě trochu uklidnilo. Také mě uklidnilo, když jsem se setkal se scenáristy a s jejich prací. Plus, že byl přítomný Jon Faverau. Věřil jsem, že to bude fungovat. Čím víc se projekt rozjížděl a čím víc jsem toho na Novém Zélandu na natáčení viděl, včetně herců a celého týmu, tím víc jsem byl přesvědčený, že to bude fungovat. Obsazení podle mě bylo výborné. Kontroloval jsem scénář, takže jsem měl šanci do něj zasáhnout, tam kde to bylo třeba. Nakonec jsem věřil, že to bude fungovat.
Kdy vám došlo, že byla televize tou správnou propagační volbou?
Myslím, že to bylo ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl o velké podpoře. Všechny ty peníze a lidé, které do toho MTV dalo, věřil jsem, že v termínech výrobních hodnot to bude dobré. To, že se natáčelo na Novém Zélandu, bylo obrovským přínosem při zachycení autenticity prostředí. Přesně nevím, kdy mi to došlo, protože zde byly momenty, kdy jsem byl velice ze všeho nadšený, ale našly se i chvíle, kdy jsem měl obavy. Myslím, že by to bylo stejné, i kdyby se toho ujal někdo jiný. Když jsem viděl premiérové díly, byl jsem přesvědčený, že bude všechno skvěle fungovat.
Když došlo na spolupráci s producenty Alem Goughem a Milesem Millarem, jakou pozici jste zaujal, abyste byl nápomocen, ale příliš je neobtěžoval?
Musíte se ovládat. Když začnete být příliš agresivní ohledně toho, co si myslíte, že by se mělo stát, tak s vámi lidé přestanou mluvit a brát na vědomí i vaše rady. Musíte se naučit, kdy mluvit a kdy mlčet. Snažíte se být rozumní. Nikdy nezačnu argumentovat, aniž bych to zdůvodnil a nabídl řešení problému. Snažím se svůj nos strkat do toho všeho co nejméně. Tohle jsem se naučil ze spolupráce s Georgem Lucasem (když jsem psal knihu na náměty filmu The Phantom Menace). Nechal mi volnou ruku, nechal mě prakticky dělat cokoli, co jsem si zamanul. Řekl mi jen, ať nezničím film svou knihou. Film mi připadal jako dobrá šablona. Musíte důvěřovat lidem, kteří na tom pracují. Al a Miles jsou profesionálové a musíte se k nim tak i chovat. Pro každou epizodu jsem scénář zkontroloval, od konceptů po přepis, takže jsem měl možnost do toho mluvit, tam kde to bylo potřeba. Podporoval jsem je, když se mi to jevilo správné. Bral jsem to tak, že jsem tam byl jenom kvůli tomu, tedy kromě toho že jsem tam byl jako jakási otcovská postava, protože znám všechny události, které se v knihách odehrály. O dějinách mohu vyprávět líp než kdokoli jiný.
Svůj svět máte několik desetiletí neustále v hlavě. Podařilo se tvůrcům zachytit něco, jak jste si to vy celou tu dobu představoval?
To si pište! Můžu začít hned samotnými herci. Nikdy jsem nebyl takový ten spisovatel, který si představuje své postavy tak, že si je spojuje s určitými herci. Spíš jsem se díval na to, co tyhle lidi trápí a co cítí. Jejich fyzický vzhled pro mě nebyl nijak důležitý. Cítil jsem, že všichni herci jsou velice dobří v zachycování všech těch emocí a ztvárňují tak dobře svoje postavy. Tohle všechno to usnadnilo, teď si nejspíš ty postavy budu vždycky vybavovat tak, že uvidím herce, kteří je hráli.
A co něco dalšího z natáčení?
Jistě, vystihli strom Ellcrys. To byla úžasná stavební práce výtvarníků. Celý seriál začínal závodem, který v knize ani nebyl, napadlo mě, že vás to hned nakopne a vhodí do děje, což u filmu nebo seriálu potřebujete. Bylo to v bezprostřednosti děje, což mi přišlo výborné. Zbožňuji tu scénu, jak byli postavy v ruinách Paranoru a Allanon napřahuje své ruce, aby našel Druidskou encyklopedii a runy na jeho krku se rozzářily. Z toho mě mrazilo.
Proslýchá se, že Shannarova píseň přání bude předlohou pro druhou sérii. Jak pokračuje tento proces adaptace?
Právě teď jsem měl s tvůrci docela intenzivní konverzaci na téma, co by se mohlo ve druhé sérii odehrávat a jak by se to mělo odehrávat. Ptali se mě na pár věcí, tak jsem ji na to odpověděl. Ale neřekl jsem jim: „Pokud tohle uděláte, máte po kariéře.“ Jestli něco chtějí udělat, tak ať to udělají, je to jejich seriál. Myslím, že mou prací je jim pomáhat, alespoň do té doby, dokud nepošlapávají nějaké nedotknutelné části příběhu. Pomůžu jim s nějakými věcmi, aby se v seriálu mohly uskutečnit. Máme tu nějaké případy, o kterých nemůžu mluvit, když se mě zeptají na nějakou situaci, kterou nedokážou vyřešit. Dal jsem jim několik návrhů, jak to vyřešit, aniž by pokazili knížky a všechno to byla pořád ryzí pravda.
Soustředí se tvůrci jen na Shannarovu píseň přání, nebo uvažují i o jiných příbězích a postavách?
Přiklánějí se k Písni přání, ale chtějí nechat ožít i něco ze Shannarova meče. Možná se to oboje nějak spojí dohromady, což je určitě možné, protože jsou tam pořád některé postavy, o kterých jsem nepsal a které se mohou po nějaké době vrátit. Po Shannarových magických elfeínech je tu skok v čase, takže je logické, že se něco mohlo stát. Chceme to udělat zajímavě a jinak. Jistě, hodně čtenářů si řekne jak to, že tu není nic o Shannarově meči? Nějaké části z Meče můžeme vytrhnout a můžou se tak objevit ve druhé sérii. Seriál vnímám jako jakýsi doprovod ke knihám. Nenaštvu se, když nebudou tvůrci sledovat všechny linky a události, co se staly v knihách. Pokud z toho chtějí udělat něco nového, tak mi to nevadí.
Právě jste na knižním turné k vydání nové knihy The Sorcerer's Daughter (The Defenders of Shannara). Vídáte po úspěšné první řadě seriálu na těchto událostech mladší generace?
Ano, vidím to, v co jsem doufal. Přichází i mladší lidé, viděli seriál, ale nečetli knihy. Vidím tu však lidi každého věku, což je zajímavé. Přibylo hodně nových čtenářů, kteří nečetli jen Elfeíny, to mě opravdu těší. Včera jsme udělali v jednom obchodu s knihami průzkum, kdo všechno viděl seriál a každá ruka v tom knihkupectví se zvedla. Pak jsme se zeptali, komu se líbil seriál a opět všichni zvedli ruce. V tu chvíli mě napadalo, že je to 100 %, líp už si přece vést nemůžete. Protože jsem spisovatel, tak je mým cílem, aby lidé četli mou práci, tohle je jen odměna. Chci aby byl seriál úspěšný a chci, aby si diváci přečetli mé knihy.
Foto: MTV
seriál byl příjemná oddechovka, takový ten typ který si zapnete po příchodu domů a chcete jíst ale zároveň se na něco dívat, v tomto ohledu tento seriál nemá protivníka(tohle nemyslím nijak zle, je to skvěle oddechový seriál toť vše) :)
Pozaral som sa na to len preto že som nemal nič ine serial ma sklamal.
Vizuálně vypadal seriál dobře, ale působil na mě až moc jednoduše, navíc mě enormně rušily ty moderní písničky, ale těch se bohužel ve druhé řadě asi nezbaví, vzhledem k tomu že je to mtv. No jinak naopak soundrack se mi líbil. Takže seriál samotný byl u mně silně rozporuplný :)