Na internet unikl castingový scénář

Casting nového seriálu The Witcher je v plném proudu, a proto netrpělivě očekáváme oznámení vybraných herců. Mezitím se musíme spokojit s uniklým scénářem, který však se samotnými epizodami nebude mít pranic společného.

Tvůrkyně nového seriálu o Zaklínači se před dvěma měsíci nechala slyšet, že pro casting vzniknou fiktivní scény, díky kterým se budou moci vybrat vhodní herci. Scénář těchto fiktivních scén nedávno unikl na internet (tedy jak bylo očekáváno), a proto si ho níže můžete přečíst a udělat si obrázek o tom, co se dělalo na castingu.

Po přečtení tohoto scénáře si spousta fanoušků začala stěžovat na to, že se jedná o velmi podivné scény, takřka z moderní doby, které si v seriálu nedokáží představit, protože nejsou moc podobné těm z knih a her. Ještě jednou vás proto ujišťujeme, že castingový scénář nebude mít nic společného se seriálem. Tyto scény nebudou nikdy natočeny, jedná se o scénář vytvořený pouze pro casting.

(Foto: CD Project RED)

Castingový scénář:

První scéna:

Yennefer: Přestaň. Nech toho, vrtíš se jako děcko. Copak sis na sebe nikdy nedával kabát?
Geralt: Ne tak těsný.
Yennefer: Pokud je problém s kabátem, pak je zaujme tvá kůže.
Geralt: To by se radě líbilo.
Yennefer: Ne, vážně. Jizvy mluví za sebe. Tuhle mám od kurážného mladého baziliška. Tuhle od tesáků bruxy. A tuhle jsem si udělala jenom kvůli tomu, abych měla něco i na svých netknutých prsních svalech. Myslela jsem, že to musím trochu vyvážit, víš?
Geralt: Tahle je od tebe, kouslas mě.
Yennefer: Já vím… Sakra, to je těsný.
Geralt: To je jedno, necítím se vůbec dobře.
Yennefer: Můžeš být vůbec nemocný?
Geralt: Zaklínači mohou nastydnout stejně jako ty.
Yennefer: Tobě se tam opravdu nechce, co?
Geralt: Nejsem na plesy.
Yennefer: A myslíš, že já jo? Potulování se po místnosti plné mágů, kteří čekají na tvé selhání. Připraveni se chytnout se každého náznaku slabosti. Všechny moje kamarádky tě chtějí ojet.
Geralt: No, tím jsi měla začít.
Yennefer: Budeme mít vůbec štěstí, když bude mít Sabrina nějaký vrchní oděv. Tipuju, že vytvoří iluzi, kterou zakryje jen své bradavky. Můžeš věřit tomu, že na tebe bude Triss hledět celou noc. Nebudu jí v tom bránit, ta holka si zaslouží trochu štěstí. Doufám, že i Vilgefortz bude zírat na tvou výraznou zadnici a bude v šoku, zatímco bude doprovázet svou elfí společnici. Přiznejme si to, jak staromódní.
Geralt: A co ty, budeš doprovázet svého zaklínače?
Yennefer: Nedoprovázím tě, abych někoho šokovala. Doprovázím tě, protože jsi až směšně atraktivní. Věřím, že bys to stejné řekl i ty o mně.
Geralt: Takže jenom proto jsme spolu?
Yennefer: Samozřejmě, že ne. Podívej se na nás. Společně představujeme sílu.
Geralt: Jasně, já zabíjím příšery, ty je vytváříš.
Yennefer: Však víš, že je to už několik let, co jsem si zahrávala s mutacemi. Jak dlouho mi to budeš připomínat?
Geralt: Jen teď, když nechci jít na ten tvůj ples.
Yennefer: Ale já jsem jedna z těch lepších.
Geralt: Jasně, v moři ostudných troubů, kteří dle své vůle ohýbají přírodní řád.
Yennefer: Nemusíš se s nimi bavit.
Geralt: Můžu se opít a praštit je?
Yennefer: Mohl bys už zmlknout a obléct si ten těsný kabát?
Geralt: Ano.
Yennefer: Pak se tedy můžeš opít a zbít mé kolegy. Jen to udělej někde venku a ať je to někdo, kdo mi je volný. Neměl by to být problém, nesnáším všechny kromě tebe.

Druhá scéna:

Král: Jen protentokrát?
Yennefer: Je to proti zásadám, Vaše Veličenstvo.
Král: Pak to bude naše tajemství, bratrstvo se to nikdy nedozví.
Yennefer: Je to proti mým zásadám.
Král: Určitě pro mě můžete přimhouřit oči. Pěkně prosím.
Yennefer: Ne, děkuji. (Hýbání rukou a vytvoření kouzla.) Připadáte si jako pírko nebo cítíte všechen ten odporný tuk, který vás přibližuje k vaší smrti? Ne že by na tom záleželo, když jsem ta, která vás drží nad vodou a která vás do ní ponoří, jakmile vám povím o svých citech. Váš způsob snídání je odporný. Smetana ve vašich vousech. A lidé, kteří vás nenávidí (bezpečně se dá říci, že všichni ve vašem království), tuto vaši stránku ani nevidí. Všichni vás nenávidí kvůli svým vlastním důvodům. To, jak kašlete na jejich potřeby, zatímco si pozlacujete brány. Nic z toho mě ale netrápí, aby bylo jasno. Jde jen o tu smetanu a kousky pečiva, které máte v plnovousu. Opravdu se mi z toho chce zvracet. A pak je tu ještě to plížení. Pořád se plížíte do postelí svých služebných, které vám svými těly nechtějí utírat péro. Plížení, plížení, plížení. A na vrcholu toho všeho je vaše stupidita. Připomínám, že mi to všechno je opravdu jedno, až teda na tu smetanu. Ale zatímco vaší slabé mysli mohu poradit ve válce, tak mi říkáte, že chcete sáhnout na mé prso. Slušně jsem vám odpověděla, že ne, ale teď jste, Vaše Veličenstvo, v palebné dráze mé ruky. Vracím se zpátky k práci.