Píše se rok 1848 a Viktorie je pošesté těhotná. Její rostoucí břicho je ale poslední starostí, která trápí její královskou mysl. Seznamte se s obrázky dokládajícími skutečnou historii tohoto období Viktoriiny vlády.
1. Paříž 1848
Děj prvního dílu třetí série nás v prvních minutách nechává nahlédnout do dění ve Francii, kde se Jeho Veličenstvo král Ludvík Filip I. z rodu Bourbon-Orléans snaží útěkem zachránit svůj holý život. Francouzi, tak nechvalně proslulí revolucionáři, opět připomínají svému králi, jak důležitá je vůle lidu.
24. února 1848 je v Paříži zažehnut oheň revoluce, která měla staletí trvající francouzskou monarchii v čele s králem smést již poněkolikáté, ale tentokrát navždy.
Král v rychlosti sepisuje abdikační listinu (na obrázku) a v přestrojení opouští svou rodnou zemi. Útočiště nalézá ve Velké Británii, kde mu královna Viktorie dává k užívání zámeček Claremont v Surrey. Zde roku 1850 umírá.
(Foto: Masterpiece)
2. Hnutí Chartistů v Anglii
Úspěšná revoluce ve Francii se promítá do politického dění i v Británii. Hlas Chartistů, členů demokratického protestního hnutí, kteří své aktivity započali především v reakci na ekonomickou krizi let 1837–1838, nabývá na síle. V hromadně podepisované Chartě je sepsáno šest požadavků:
- Volební právo pro muže starších 21 let.
- Hlasování nechť je anonymní.
- Parlamentní volby každý rok.
- Členové parlamentu ať jsou ohodnoceni mzdou.
- Rovnocenné volební obvody.
- Zrušení nutnosti vlastnit majetek, aby mohl být muž zvolen členem parlamentu.
Protesty kvůli pobytu krále Ludvíka Filipa v Anglii dokonce skutečně vyústily v pochod na Buckinghamský palác, kde někdo hodil do okna cihlu zabalenou v trikolóře.
(Foto: Masterpiece)
3. Princezna Feodora z Hohenlohe-Langenburgu
Dalším nečekaným návštěvníkem Buckinghamského paláce je Viktoriina o 12 let starší nevlastní sestra Feodora. Dcera princezny Viktorie Sasko-Kobursko-Saafeldské a jejího prvního manžela Emila Karla, prince z Leiningenu se narodila v Bavorsku. Po smrti Feodořina otce se v roce 1818 její matka provdala za vévodu z Kentu, mladšího bratra krále Viléma IV. V následujícím roce se celá rodina přestěhovala do Británie. Důvodem bylo těhotenství princezny Viktorie, ze kterého měl vzejít následník trůnu – a ten se měl narodit na britské půdě. Když bylo Viktorii 9 let, Feodora se provdala za prince Arnošta z Hohenlohe-Langenburgu, kterému porodila 6 dětí. Viktoria s „Feo“ si celý život dopisovaly a vzájemně se navštěvovaly – k pokrytí nákladů na návštěvu dostávala princezna Feodora dokonce apanáž 300 liber.
(Foto: Masterpiece)
4. Henry John Temple, třetí vikomt Palmerston
Třetí série nám také představila postavu lorda Palmerstona, ministra zahraničí ve vládě premiéra Johna Russella. Henry J. Temple byl britským ministrem zahraničí v letech 1830–1834, 1835–1841 a 1846–1851. Během svého působení ve funkci ohromoval britskou veřejnost nacionalistickými proklamacemi a mistrnou manipulací s tiskem, který mu začal familiérně přezdívat „Pam“.
Také ho předcházela jeho pověst sukničkáře. Se svou dlouholetou milenkou Emily, vdovou po zesnulém hraběti z Cowperu a sestrou našeho známého premiéra lorda Melbourna, se oženil ve svých 55 letech.
(Foto: Masterpiece)
5. Box v Británii
Při jízdě kočárem skrz park je Viktorie svědkem zápasu v boxu. Tento sport, který byl od dob Římské říše postaven mimo zákon, si v 17. století našel svou cestu zpět na výsluní. Ze začátku byl dokonce považován za kratochvíli vyšší společenské třídy – král Jiří I. například byl velkým nadšencem a v Hyde parku nechal otevřít boxovací ring. Pěsti protivníků byly nechráněné a zápasy byly spíše přehlídkou ran pod pás a brutální síly. V roce 1867 byla proto vydána takzvaná „Queensbury Rules“ – sbírka pravidel upravující chování v ringu, včetně povinnosti nosit rukavice.
(Foto: Masterpiece)
Zdroj: PBS
Výborný článek, který shrnuje to podstatné. Moc děkujeme :).