Historie v obrazech: Epizoda 5

Viktorie přestála další z atentátů a poprvé vkročila na půdu smaragdového ostrova. Historické obrázky nám příběh páté epizody přiblíží ještě víc.

1. Pokus o atentát na královnu Viktorii 1849 

Poklidná projížďka kočárem skrze park se během vteřiny dramatizuje ve chvíli, kdy muž z davu namíří na královnu pistoli.

19. května 1849 projížděla královna Viktorie Hyde parkem v otevřeném kočáře. S ní byly i její tři děti – princ Albert, princezna Alice a princezna Helena. Bertie jel poblíž kočáru na koni, uzdou ho nasměroval směrem k paláci a odjel. Kočár vyjel ven z parku a jel po Constitution Hill, když mladý muž jménem William Hamilton pistolí vystřelil na královnu.

Nezaměstnaný Hamilton byl Ir původem z hrabství Limerick. V roce 1848 strávil několik měsíců ve vězení za účast na pařížském povstání. Dle některých zdrojů byl důvod Hamiltonova útoku nedostatek podpory ze strany Británie v době irského hladomoru. Jiným důvodem ale mohlo být, že jednal bez jakéhokoliv politického cíle a chtěl si prostě jen zajistit místo, kde složit hlavu – totiž ve vězení. V každém případě je nepravděpodobné, že by měl skutečně úmysl zabíjet – pistole byla nalezena nenabitá a královna nebyla zraněna. Hamilton byl rychle odzbrojen hlídačem parku a později byl shledán nepříčetným, obviněn z velezrady a odsouzen k pěti letům těžké práce na Gibraltaru.

Atentát roku 1849 byl pátým z celkem osmi neúspěšných vražedných pokusů během Viktoriiny vlády.

2. Viktoriina návštěva Irska

Královnina první návštěva Irska se odehrála na samém konci irského hladomoru, který si po celém Irsku vyžádal přibližně 1 milion obětí a další milion obyvatel před ním utekl do Ameriky.

Návštěva královny měla být v zubožené zemi měla být ukázkou podpory jejím poddaným. Mnozí ale považovali tento výlet za neuvážený. Ostrovní ekonomika byla jeden velký chaos a Irové, pobouření Britským nedostatkem zájmu o jejich soužení, začali volat po nezávislosti na monarchii. Panovaly obavy, že zvyšující se napětí by mohlo nepříjemně narušit královskou návštěvu.

Tyto obavy se ale zdály přehnané, když 2. srpna 1849 panovnice dorazila do přístavu města Cobh na jižním pobřeží hrabství Cork a byla uvítána jásajícími davy, květinami a vítěznými oblouky. Na památku své první návštěvy Viktorie přejmenovala Cobh na Queenstown a do svého deníku si zapsala:

U posledního vítězného oblouku mi byla položena do klína holubice s olivovou snítkou kolem krku, ochočená a plná života.

Viktorie strávila v Irsku 11 dní, navštívila Cork, Dublin a Belfast a v denících popisuje, jak dojatá byla projevy náklonnosti a věrnosti, kterých se jí dostalo od irského lidu. Návštěva byla považována za úspěšnou.

3. Emily Lambová, manželka lorda Palmerstona 

Emily Lambová se narodila 21. dubna 1787 jako pátá ze šesti dětí. William, lord Melbourne, který sehrál důležitou roli v prvních letech Viktoriiny vlády, byl jejím mladším bratrem. První manželství s bohatým, ale mdlým lordem Cowperem, bylo výsledkem manželské politiky a okouzlující, vroucí a temperamentní povaha Emily byla protikladem manželovy. Na tehdejší dobu bylo velmi nezvyklé hlavně jejich otevřené manželství. Za dobu manželství Emily porodila pět dětí, z nichž ale pouze první syn může být bez pochybností označen za syna lorda Cowpera. Její nejmladší potomek, dcera Frances, byla naopak zcela jistě produktem vztahu s lordem Palmerstonem.

Lord Cowper zemřel v červnu roku 1837, sedm dní po nástupu Viktorie na trůn. Lord Melbourne se stal jejím hlavním politickým poradcem a on zase pro radu, jak k mladé Viktorii nejlépe najít cestu, chodil za svojí sestrou. 16. prosince 1839 se Emily provdala za lorda Palmerstona, se kterým byli skutečně šťastným párem. Manželka byla svému muži velkou oporou v jeho politických bojích a sama pořádala pravidelné sobotní večírky pro londýnskou smetánku a členy vlády.

Zdroj: Masterpiece