Jak to bylo doopravdy s postavami ze seriálu Vikingové? - 2. část

Seriál Vikingové, se kterým se na obrazovkách potkáváme od roku 2013, je inspirován skandinávskou historií. Kde producenti zapojili vlastní fantazii?

Nečetli jste první část? Pokud ne, tak to určitě napravte!

S Vikingy se na televizních obrazovkách potkáváme již od roku 2013, tento seriál se však u fanoušků stále těší velké oblibě. Nejde jen o to, že si diváci mohou užít napínavé krvavé bitvy a pohled na krásné vikinské ženy, nabízí se jim také unikátní nahlédnutí do bohaté severské historie. Není však žádným tajemstvím, že ačkoli se producenti nechali starými ságami inspirovat, historie se striktně nedrželi. Jaké byly skutečné osudy některých oblíbených postav?

Princezna Aslaug

V seriálu je princezna Aslaug, která vystřídá štítonošku Lagerthu, druhou ženou Ragnara Lothbroka. Je to také dcera Brunhildry a hrdiny Sigurda, o kterém se traduje, že zabil draka Fafnira. Když přijede za Ragnarem a začne s ním žít, porodí mu mnoho synů a splní mu tak jeho sen.

Ve skutečnosti se Aslaug objevuje hned v několika historických pramenech, jako je Edda, Sága o Völsunzích či Sága o Ragnaru Huňaté nohavici. Opravdu se jednalo o dceru Sigurda a Brynhildr, vychoval ji však Brynhildřin pěstoun Heimer. Ten se po jejich smrti bál o princeznino bezpečí, a proto vyrobil velkou harfu, do které děvče schoval. Později cestoval jako chudý harfista a s sebou nosil schovanou Aslaug.

Jednoho dne, když se Aslaug koupala, ji však objevili Ragnarovi muži. Byli tak zaskočeni její krásou, že zapomněli na chléb, který pekli. Když se jich Ragnar později ptal, co se stalo, museli s pravdou ven. Ragnar chtěl vidět, zda je Aslaug opravdu tak krásná, jak jeho muži povídali, ale také zda je chytrá. Připravil pro ni tedy test – nesměla přijít ani oblečená ani neoblečená, nesměla ani jíst ani hladovět, a nesměla dorazit sama, ale ani ve společnosti. Aslaug tento test vyřešila tak, že přišla zahalená do sítě, kousala cibuli a po jejím boku stál pes.

Ragnar byl natolik uchvácen jejím důvtipem, že Aslaug okamžitě požádal o ruku. Ta ho však odmítla s tím, že nejprve musí dokončit svou misi v Norsku, a vzala si ho až později. Teprve ve chvíli, kdy si Ragnar chtěl místo ní za ženu vzít dceru švédského místokrále Ingeborg, Aslaug mu odhalila svůj pravý původ. Aby dokázala, že mluví pravdu, slíbila Ragnarovi, že mu porodí syna, jehož oko ponese obraz hada. Tak se opravdu stalo, když se narodil Sigurd Hadí oko. Kromě toho porodila další 4 syny – Ivara, Bjorna, Hvitserka a Ubbeho.

Aslaug se Ragnara také pokoušela varovat, když se rozhodl plout naposledy do Anglie. Když ho nakonec král Ælla hodil do jámy plné hadů, chránila ho začarovaná košile, kterou mu Aslaug vyrobila. Hadi se k němu dostali až ve chvíli, kdy Ællovi muži košili Ragnarovi strhli.

Ivar Bezkostý

Již od mládí byl Ivar v seriálu postižený. Kvůli tomu, že o něj jeho matka Aslaug pečovala více než o ostatní, z Ivara vyrostl rozmazlený muž. Jeho postižení ovšem neznamená, že by to neuměl s mečem. Kromě toho také vymýšlí geniální strategie. Za svůj největší vzor považuje otce Ragnara, se kterým se rozhodl odplout do Anglie.

Podle Příběhu o Ragnarových synech, který přeložil Peter Runstall, byl Ivar skutečně tělesně postižený, v mnoha věcech však své bratry převyšoval. Jeho postižení bylo údajně způsobeno prokletím, které jeho matka předpověděla. Aslaug varovala Ragnara, aby počkal tři dny, než dojde k naplnění jejich manželství, protože jinak rozhněvá bohy a jejich první dítě bude prokleté. Ragnar však její varování ignoroval a Ivar se narodil s chrupavčitými strukturami místo kostí.

Po smrti svého otce vedl vikinskou výpravu do anglosaské Anglie. V listopadu 866 dobyl York a později nechal umučit krále Ællu, aby tak svého otce pomstil. Následně porazil i Mercii a dobyl Nottingham i Východní Anglii. Ivar zemřel náhle kolem roku 870, což Vikingy velmi oslabilo. Jeho nástupci bohužel nebyli stejně úspěšní jako on a v průběhu následujících let byli poražen Alfrédem Velikým.

Bjorn Železný

V seriálu je Bjorn nejstarší syn Ragnara Lothbroka a jeho první ženy Lagerthy. Když dospěl, stal se z něj schopný válečník. Svou přezdívku získal díky tomu, že ve své první bitvě nebyl zasažen ani jedním protivníkem.

Na rozdíl od své seriálové verze byl Bjorn ve skutečnosti druhorozeným synem princezny Aslaug. Byl to nicméně schopný válečník, který podnikl nájezdy na mnoho různých míst včetně Francie, Španělska, Itálie, Anglie, ale také měst na pobřeží Středozemního moře a Afriky. Nic ovšem nenaznačuje tomu, že by ho na těchto výpravách doprovázel Rollo.

Jedním z nejznámějších Bjornových činů je dobytí italského města Luni díky jeho důvtipu. Podle pověsti poslal Bjorn do města své muže se zprávou, že zemřel, ale ještě předtím stihl konvertovat ke křesťanské víře, a proto chtěl být pohřbený v posvěcené půdě. Zástupci města povolili malé skupince Bjornových strážců donést jeho tělo do kostela, kde ovšem Bjorn vyskočil a probojoval si cestu k městským branám. Ty otevřel a vpustil tak dovnitř svou armádu, které se podařilo město Luni dobýt. V seriálu tento trik ovšem použil Ragnar, aby se dostal do Paříže.

Poté co porazil Eysteinna Beliho, se Bjorn stal legendárním králem Švédska a podle pramenů byl také zakladatelem a prvním panovníkem dynastie Munsö. Na trůnu ho po jeho smrti vystřídal syn Erik Björnsson.

Král Egbert

V seriálu vládne král Ecbert na území Wessexu. Jedná se o velmi ambiciózního muže, který vyrostl na dvoře císaře Karla Velikého. Má pochopení pro Vikingy a respektuje i římské tradice. Po příjezdu Ragnara s ním uzavře dohodu, díky které Vikingové získají půdu na území Velké Británie výměnou za to, že nebudou králi dělat potíže.

Skutečný Egbert byl opravdu anglosaským králem Wessexu, kde vládl zhruba v letech 802‒839. Kromě toho se ovšem stal i králem Kentu. S Egbertem také začíná pokrevní linie britských králů a královen, která se táhne až k současné Windsorské dynastii. Ačkoli se král Egbert s Vikingy skutečně potkal a úspěšně ubránil svou zemi, neexistuje žádný historický záznam, který by potvrdil jeho setkání či dokonce přátelství s Ragnarem Lothbrokem.

Æthelwulf

Jakožto jediný syn krále Ecberta je Æthelwulf, jehož jméno bychom mohli přeložit jako Vznešený vlk, královským princem a dědicem Ecbertových držav. Je to rozumný muž, který je zastáncem křesťanské víry. Aby potvrdil spojenectví mezi Wessexem a Northumbrií, za ženu si musí vzít Judith, dceru krále Ælla.

Zobrazení prince Æthelwulfa v seriálu je poměrně věrné své předloze. Opravdu byl synem krále Egberta. Jako král Wessexu vládl zhruba od roku 839 do roku 858, v průběhu jeho vlády však Dánové dobyli východní Anglii. Jeho první manželkou byla Osburga, se kterou měl dceru Æthelswith a pět synů – Ethelstana, Ethelbalda, Ethelberta, Ethelreda a Alfréda Velikého (který je ovšem podle seriálu synem Judity a Athelstana).

V roce 855 odjel Æthelwulf na pouť do Říma. Odtud se za rok vrátil s novou manželkou, třináctiletou Juditou Flanderskou. Podle kronikáře Assera proběhl během jeho nepřítomnosti pokus mu v návratu zabránit a zapletený do něj byl i jeho syn Ethelbald, který se bál nových potomků s druhou ženou Juditou. Když Æthelwulf zemřel, Ethelbald se stal králem Wessexu a vzal si za ženu vdovu Juditu, mladší syn Ethelbert se pak stal králem Kentu.

Judita Flanderská

Judith je v seriálu Vikingové dcerou krále Ælla z Northumbrie. Ten touží po uzavření spojenectví s královstvím Wessex, a proto svou dceru provdá za prince Æthelwulfa. Judith porodila syna Aethelreda, ale protože nebyla spokojená se svým manželstvím, podvedla Æthelwulfa s knězem Athelstanem. Poté se jí narodil nemanželský syn Alfréd Veliký.

Tady se ovšem seriál historie moc nedrží. Skutečná Judita Flanderská byla dcerou Ermentrudy Orleánské a krále Karla II. Holého ze Západofranské říše. Nejprve byla vdaná za krále Æthelwulfa z Wessexu, po jeho smrti se provdala za jeho syna Ethelbalda, ale ani s jedním neměla žádné děti. Když znovu ovdověla, byla poslána do kláštera, ale proti vůli svého otce utekla a provdala se za flanderského hraběte Balduina. S knězem Athelstanem se nikdy nepotkala a Alfréd Veliký nebyl jejím synem.

Athelstan

Mladý křesťanský mnich Athelstan, který původně působil v Lindisfarne a později byl zajat Vikingy a odvlečen na jejich území, patří mezi nejoblíbenější postavy seriálu Vikings. Jedná se nicméně o postavu zcela smyšlenou.

V době, kdy Vikingové podnikali své výpravy do západní a jižní Evropy, skutečně mohlo docházet k výměně náboženských poznatků mezi pohany a křesťany. Žádné anglo-saské prameny ani omezené zdroje týkající se Ragnara Lothbroka a jeho synů ovšem kněze jménem Athelstan nezmiňují.

Věděli jste, jak to bylo s postavami ze seriálu Vikings doopravdy? Nebo to bylo vaše první ohlédnutí za severskou historií? Dejte nám vědět do komentářů pod článkem!

Nečetli jste první část? Pokud ne, tak to určitě napravte!

Foto: History