Vikingové: Příběhy a bohové ze severské mytologie

V seriálu Vikingové postavy často zmiňují jména bohů či známé legendy ze severské mytologie. Přečtěte si, o čem vyprávějí ty nejznámější skandinávské příběhy.

Seriál Vikingové, který je částečně založený na starých příbězích o bájných skandinávských válečnících, se často dotýká také témat ze severské mytologie. Můžete zaslechnout například jména známých bohů, postavy ale zmiňují také Valhallu nebo třeba Ragnarök. Následující článek vám přináší přehled toho nejdůležitějšího, co ze severské mytologie potřebujete vědět.

Legenda o stvoření světa

Příběhy z mytologie, které si Vikingové vyprávěli, byly velice bohaté a propracované. Na počátku údajně neexistovalo nic, pouze prázdná propast s názvem Ginnugagap. Na jejích koncích byly dva světy – mrazivý Niflheim a jiskřivý svět ohně Múspellheim. Když jednoho dne zamrzlé řeky z Niflheimu dospěly až k žhnoucímu ohni, začaly tát a zrodil se zlý obr Ymir a kráva Audhumla, jejímž mlékem se obr živil.

Když obr spal, z jeho potu vyrostli muž a žena a jeho nohy společně zplodily syna, který byl otcem rodu obrů. Audhumla zatím olizovala kameny pokryté solí, protože svět byl jinak pustý. Z jednoho ovšem povstal první bůh Búri. Jeho syn Bori se oženil s obryní Bestlou (dcera obra Bölthorna) a spolu měli tři syny jménem Vili, Vé a Ódin.

Tito tři bratři byli znepokojení množstvím obrů, kteří se z Ymliho neustále vytvářeli. Proto se rozhodli tuto rasu vymýtit a Ymliho zabili. Z jeho těla poté vyteklo tolik krve, že se v ní utopili všichni obři až na Bergelma, který se svou ženou zplodil nové obří pokolení.

Tělo mrtvého Ymliho poté bratři odnesli do Ginnugagapu a vytvořili z něj novou zemi, z jeho kostí skály a z krve moře a jezera. Vlasy se proměnily na stromy, ze stoliček a rozlámaných kostí vyrostly kopce. Nebeská klenba, kterou podpírají skřítci jménem Austri (východ), Vestri (západ), Sudri (jih) a Nordri (sever), vznikla z obrovy lebky. Nebeská tělesa pak bratři vytvořili ze žhavých uhlíků posbíraných v Múspellheimu.

Stvoření člověka

Když šli Vili, Vé a Ódin jednoho dne po pobřeží a našli dva kmeny, rozhodli se z nich vytvořit člověka. Díky tomu vznikl muž jménem Ask (jasan) a žena Embla (jíva), ze kterých postupně povstalo lidské pokolení se sídlem v Midgardu. Bohové Midgard ohraničili valem z čas obra Ymiho, aby lidi uchránili před obry.

Sídlo bohů

Z Ymliho těla bohové vytvořili Devět světů, které podpírá strom Yggdrasil. Ásové (božští válečníci) se usídlili v Ásgardu, kde si vybudovali svá sídla a kde stojí také Vallhala. Do Ásgardu je možné se ze světa lidí (Midgard) dostat po duhovém mostě s názvem Bifröst. Bohové se každý den scházejí u Yggdrasilu, který má tři kořeny – první vede k Urdině studni osudu, kde sídlí bohyně osudu norny, druhý ke studni moudrosti hlídané obrem Mímim a třetí k prameni řeky Gjöll, kde ho drak Nídhögg okusuje. Mezi další světy patří třeba domov mírumilovných bohů plodnosti a úrody Vanheim nebo Jötunheim, kde žijí obři. Nifelheim je pak místo mrtvých, kde vládne mráz a neustálá temnota.

Valhalla

V severské mytologii je Valhalla, které se říká také Síň padlých, jedním ze sídel Ódina v Ásgardu. Jedná se o místo, kam za doprovodu valkýr přicházejí padlí bojovníci neboli einherjové. Aby se mohli dostat dovnitř, musí projít posvátnými dveřmi Valgrind a poté překonat několik překážek. Pokud to zvládnou a vstoupí do Valhally, všechna zranění se jim zahojí.

Přede dveřmi stojí nejkrásnější strom ze všech devíti světů jménem Glasir, který má listy z červeného zlata. Střecha Valhally je pokryta zlatými štíty, mezi nimiž stojí jelen Eiktyrni a koza Heidrún, z jejíchž struků teče medovina. Tou se společně se slaninou z kance Saehrímniho einherjové krmí. Ódin na vše shlíží ze svého trůnu a každý den vysílá valkýry na bojiště, aby přivedly padlé bojovníky. Ti poté ve Valhalle trénují na poslední bitvu a soutěží mezi sebou.

Bohové

Praotec bohů Ódin

• Bůh války, smrti, vědění a básnictví
• Je ovšem i bohem extáze a šamanských kouzel
• Má vlastní runu „Os“ – symbolizuje komunikaci
• Dokáže měnit podobu, ovládat mysl nepřátel, věštit a čarovat
• Vlastní magický oštěp Gungnir ze dřeva Yggdrasilu
• Má dva vlky, Geriho a Frekiho, kteří sedí u jeho trůnu
• Má také dva havrany, Hugina a Munina, jež mu přinášejí novinky ze světa
• Podle pověsti se vydal ke studni vědění a chtěl se napít, aby získal znalosti o všem, musel za to ovšem dát obrovi, který studnu hlídal, jedno své oko

Frigg

• Hlavní manželka boha Ódina
• Ochránkyně všech žen
• Bohyně manželství a mateřství
• Zná osudy všech a může do nich v menší či větší míře zasahovat
• Pomocí svého kolovratu upředla hvězdný pás Orionu
• Matka Baldra (bůh světla a jara), Höda (posel bohů) a Týra (bůh války a cti)
• Její runou je „Gyfu“ – symbol přátelství a obětování se druhým

Thór

• Syn Ódina a matky Země Fjörgyn
• Bůh hromu, deště, nebe a plodnosti země
• Ochránce kovářů, mořeplavců, rybářů a rolníků
• Vlastnil mocné kladivo Mjöllni
• Zápasil s hadem Jormungandem, který obtáčí celou Zemi, zabil ho, ale sám zemřel na otravu hadovým jedem

Další významní bohové

• Njörd – bůh moře a větru, dárce a ochránce bohatství
• Týr – bůh války a cti, válečníkům vdechoval zápal a odvahu
• Frey – bůh plodnosti, míru a prosperity
• Freya – sestra boha Freye, bohyně lásky a krásy
• Loki – lstivý bůh, původně obr, který uzavřel s Ódinem pokrevní bratrství a byl přijat mezi Ásy
• Baldr – bůh vycházejícího světla
• Heimdall – hlídá sídlo bohů v Ásgardu

Ragnarök

Ragnarök je v severské mytologii označován také jako soumrak bohů, poslední bitva mezi mocnostmi dobra a zla, nebo prostě jen konec světa. Podle pověsti přijdou tři zimy vcelku, bratři se budou bít mezi sebou stejně jako otcové se svými syny. Slunce a měsíc pozřou vlci a nastane obrovské zemětřesení.

Na svět zaútočí tři hlavní mocnosti – ze zajetí se vyprostí hrozivý vlk Fenrir, z moře se vyplazí had Jörmungandr a do pohybu se dá i loď z nehtů mrtvých jménem Naglfar, kterou bude kormidlovat sám Loki. Poté se rozpoltí nebe a vyjedou múspellští synové na koních v čele s obrem Surtem. V té chvíli dá Heimdall zatroubením znamení bohům, aby se připravili k boji.

Bohové vědí, že Ragnaröku se nemohou vyhnout a podle věštby budou ve velké bitvě zničeni. Přesto se na ni ale poctivě připravují, vzdorují osudu a vyjedou v čele s Ódinem do bitvy. Thór zaútočí na hada Jörmungandra a zabijí se navzájem, Ódina sežere vlk Fenris, ale pomstí ho syn Vídar, Frey padne v souboji s obrem Surtem. Navzájem se později zabijí také pes Garm a bůh Týr, dále také Loki a Heimdall. Nakonec obr Surt vrhne oheň na zemi a celý svět spálí.

Po Ragnaröku se rozzáří nové slunce a z oceánu povstane nová země. Svět bude obnoven a vzejde nové lidské pokolení, protože podle legendy přežije jeden pár, muž Leiftrasi a žena Líf, kteří se ukryli ve kmeni Yggdrasilu. Surtův oheň nedokáže ublížit ani Vídarovi a Válimu, vrátí se i Thórovi synové Módi a Magni, jež s sebou přinesou kladivo Mjöllnir, a z podsvětí vystoupí Baldr a Höd. Všichni společně pak naleznou v troskách Valhally runy, které jsou poselstvím boha Ódina

Foto: Shutterstock