Recenze knihy Vikingové – Nájezdy synů

Vikingové – Nájezdy synů jsou druhým dílem série od Lasseho Holma a už během prvních dnů prodeje se pyšní štítkem bestseller. Uspokojí ale i náročné čtenáře?

Recenzi napsali redaktoři z Knihy Dobrovský, kde můžete knihu i zakoupit.

Lasse Holm je tu zpět s druhým dílem trilogie o Rolfu Rapkæftovi a výpravách Lodbrokových synů raného vikinského období.

Stejně jako v případě prvního dílu se i tentokrát jedná o propracovaný historický román s velkým množstvím detailů. Kniha skýtá věrohodný obraz vikinské kultury a kromě přesvědčivého líčení nájezdů a rabování přesvědčivě vykresluje jednotlivé postavy, které tak působí naprosto autenticky.

Rolf Rapkæft a Lodbrokovi synové Sigurd, Halfdan a Bjørn jsou na výpravě v oblasti Středozemního moře. Rabují, plení a zažívají vítězství na franském pobřeží, nicméně Maurové/muslimové jim dále na jihu dají pořádně zabrat. Vikingští bojovníci se ženou za slávou a kořistí a velet houfu dobyvačných válečníků lačnících po plenění a rabování není snadné. Současně začíná na lodi docházet k tajemným úmrtím a členové posádky si brzy uvědomí, že je mezi nimi vrah. Tato záhada vystavuje Rolfa zkoušce. On sám však i tak zažívá nejrůznější strádání a soužení – mnich Jarvis v něm probudí výčitky svědomí, přátelství s Hasteinem utrpí trhliny a nevlastní sestra Bella požaduje, aby za ni vyřídil jednu nepříjemnou záležitost.

Z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že Lasse Holm ve druhém díle sleduje velké množství zápletek, odboček a dějů, z nichž dokáže ztvárnit jeden velký, celistvý příběh.

Při vikingských nájezdech a rabování se příběh zaměřuje především na Rolfovy šermířské souboje, ale Lasse Holm se při líčení drancování a plenění zčásti věnuje i měnícímu se pohledu Rolfa Rapkæfta na vikingy, jenž kolísá mezi pobouřením a fascinací. Tak je tomu například ve scéně, kdy Rolf vidí, jak se žena s dítětem v náručí vrhá na útěku před vikingy do moře a ve vodě pak zoufale pátrá po svém dítěti, zatímco vikingové se jí pobaveně posmívají. Nejsilnější stránkou románu je bezpochyby způsob, jakým Lasse Holm vykresluje jednotlivé charaktery. Postavy tak působí nadmíru důvěryhodně a charaktery a jejich vzájemná dilemata a myšlenky jsou vylíčeny opravdově a aktuálně.

Jak bylo řečeno, Rolf Rapkæft prožívá zápas s vlastním svědomím. Současně se v románu objevují záblesky názorů starého vzpomínajícího Rolfa, které fungují neuvěřitelně dobře, i když se chvílemi může zdát, že jeho váhání a nerozhodnost se točí v kruhu a je tu jen proto, aby se oddálil čas konečného střetnutí, jež nutně musí v závěrečném díle přijít.

Nutno podotknout, že stejně jako v prvním dílu jsou i ve druhém svazku nejzdařileji vykresleny portréty vedlejších postav. Tři Lodbrokovi synové vystupují ze zkarikovaných archetypů a dostává se jim mnohem více odstínů a nuancí. Nejpůsobivější je postava Belly. Jde o velice zdařilý portrét ženy, jež vzala osud do svých rukou a bojuje vlastní zápas o přežití v cizím světě ovládaném muži. Lasse Holm obecně zkoumá nejzásadnější rys člověka, a to jeho vůli přežít. Zkoumá, co všechno je člověk ochoten udělat a co všechno tenkrát musel být ochoten udělat. Příkladem je muslimský chlapec z ulice Khalid s jeho schopností přizpůsobit se novým okolnostem. Zajímavý je ovšem i příběh zmučeného kněze, který navzdory tomu, že působí jako světec, okamžitě využívá vlastní nepřátele k vykonání krevní msty a podtrhuje schopnost Lasse Holma vcítit se do tehdejší mentality.

Knize předcházely důkladné rešerše, a jestliže se člověk chce o tomto období něco dovědět, najde zde nepřeberné množství materiálu. Nicméně je třeba konstatovat, že román se primárně obrací k publiku, jež se o vikingy, ságy a severskou mytologii již zajímá. Pokud člověku taková tematika nic neříká nebo pokud o tomto období nic neví, možná se mu odkazů na historii a ságy dostane až příliš mnoho. Ale pro znalé je tu mnoho drobných detailů – například zapojení rodiny Medicejů v podobě možného, byť „vymyšleného“ předka této významné dynastie.

Kriminální zápletka románem bohužel neprochází jako hlavní nit tak, jak tomu bylo v předešlém dílu, a působí poněkud nuceně v tom smyslu, že se vše naplno rozvine na posledních 40 až 50 stranách knihy.

Román, který plně dostojí kvalitě svého předchůdce, je v žánru historických románů mistrovským dílem. Lasse Holm umně propojil křesťany, uctívače Ásů a muslimy v nádherné mozaice, jež se dotýká historie, hodnot, rozdílů a společných rysů těchto náboženství. Tím nejlepším je pak schopnost Lasseho Holma vytvořit autentický obraz doby. Dosahuje toho samozřejmě především díky svým nesmírným historickým vědomostem, ale i díky své schopnosti vcítit se do tehdejší mentality a vytvářet věrohodné charaktery.

Recenzi napsali redaktoři z Knihy Dobrovský, kde můžete knihu i zakoupit.