Existuje něco, čím Vikingové zlepšili svět? Rozhodně ano. V následujícím článku naleznete šest věcí, za které jim vděčíme.
1. Navigace a výroba lodí
Vikingové měli speciální pozoruhodnou techniku, díky které mohli cestovat dále než kdokoliv jiný. Jejich dlouhé lodě byly z hladkého dřeva, byly mělké a na bocích měly vesla. Díky tomu byly jejich lodě rychlejší, lehčí a lépe ovladatelné. Zároveň jejich plavby potvrzují, že Vikingové měli dobrou navigaci. Museli se spoléhat na prosté, ale propracované věci, mezi které patřily například sluneční kompasy, které využívaly takzvané „sluneční kameny“. Ty sloužily k určení polohy slunce a to dokonce i když bylo zataženo. Tyto vynálezy daly Vikingům možnost cestovat do vzdálených cizích zemí. Díky tomu dokázal jejich lid okupovat až čtyři kontinenty najednou.
2. Jazyk
Po prvním vikinském nájezdu na Anglii v roce 793 Vikingové pokračovali ve svých vpádech a dokonce s Británií navázali i spojenectví. Tyto důvody měly vliv na britskou zemi, kulturu a jazyk. Během toho, co Vikingové v Británii obdělávali půdu a obchodovali s Brity, tak se míchaly jejich jazyky. Toto míšení je patrné na místech jako Grimsby, Thornby či Derby. Zde přípona „by“ znamenala ve skandinávském jazyku slova „statek“ a „vesnice“. Dalším příkladem může být Lothwaite, kde přípona „thwaite“ znamenala slova „louka“ a „kus země“. Dnešní anglická slova „give“ (česky „dát“), „window“ (česky „okno“) a „dream“ (česky „sen“) taktéž vznikla z vikinských slov. Jako další slovo je možné uvést slovo „berserk“, které neslo význam „medvědí košile“ či „medvědí kůže“.
3. Dublin
Díky Vikingům vzniklo i hlavní město Smaragdového ostrova, Dublin. Vikingové se tu poprvé usadili roku 841, kdy založili osadu Dubh Linn (v překladu „Black Pool“, čili „Černé jezero“). Osadu pojmenovali po jezeře, na kterém kotvily jejich lodě. Tato osada byla jednou z největších evropských středisek obchodu s otroky. Vikingové toto místo ovládali skoro tři století, dokud je nevyhnal irský velekrál Brian Bóruma, který je roku 1014 porazil v bitvě u Clontarfu. Na rozdíl od Anglie tu Vikingové zanechali jen pár osad, které nesou svůj původní název. Kromě Dublinu to jsou města Wexford, Waterford, Cork a Limerick.
4. Lyže
I když se nejstarší lyže datují do doby před 8 000 až 7 000 let před naším letopočtem, kdy byly nalezeny v Rusku, a první psaná zmínka o lyžích se datuje do doby mezi lety 206 př. n. l. a 220 n. l., kdy byly v Číně písemně zaznamenány, tak Vikingům dnes vděčíme za samotné lyžování. Dokonce i samotné slovo „lyže“ pochází ze starého severského slova „skío“. Seveřané lyžovali po svých sněžných zemích a to jak kvůli zábavě, tak i kvůli cestování.
5. Hřebeny
Nepřátele považovali Vikingy za barbary, ale v tom se mýlili. Vikingové byli ve své době čistější než většina tehdejších Evropanů. Myli se alespoň jednou týdně. Když bylo teplé jaro, tak se myli i vícekrát. Hřebeny, nejčastěji vytvořené z parohů zvířat, jsou věcmi, které se často vyskytovaly v nalezených vikinských pohřebištích. Různé pinzety, břitvy a ušní tyčinky byly také ve vikinských hrobech zcela obvyklé. Dokazuje to, že Vikingové o svůj vzhled velmi pečovali.
6. Legendy
Když pomineme archeologické důkazy, tak jedním z primárních zdrojů, které poskytují informace o vikinském životě, jsou poněkud pochybné, ale velice zábavné ságy. Islandské ságy, které byly sepsány neznámými autory ve dvanáctém, třináctém a čtrnáctém století, zachycují chronologicky životy Vikingů kolem roku 1000, kdy staří Seveřané opouštěli své pohanské bohy a konvertovali ke křesťanství. Během viktoriánské doby začali učenci tyto ságy akceptovat spolu s jejich grafickými vyobrazeními činů jak mocných vládců, tak prostých lidí. Dnešní historikové se shodují na tom, že jsou tyto ságy pochybné, přesto jsou však velmi cenným zdrojem informací o Vikinzích. Tyto zdroje jsou totiž protkány velkým množstvím mytologie a fantazie. V každém případě však můžeme Vikingům a jejich činům poděkovat za to, že nám poskytli jednu z prvních forem našich velice oblíbených telenovel.
Foto: History; Zdroj článku: History
Děkuiji autorovi za přínosný článek a všem diskutujícím za dodatečné informace. A co se týče hřebenu, tak název článku je lehce zavádějící, ale v tom odstavci se nepíše, že by vikingové byli vynálezci hřebenu, i když z nadpisu se to tak může jevit. Nesmí se vše brát doslova ;-) Jen mne udivuje jak je možné, že tehdejší lidé nechali zmizet veškeré v té době moderní technologie atd. zanechané vikingy a Římany? Trvalo to snad několik set let, než je znovuobjevily, jestli se pamatuji správně na dříve shlédnuté dokumenty.
Hezký víkend Všem seriálovým fanouškům :-)
:D K jazyku bys možná i přidal takové zajímavosti, jako že i některé anglické názvy dnů jsou odvozeny z vikingské mytologie? xD Stejně jako Švédové, Norové, Dánové jsou Anglové a Sasové germáni xD Praseverštinou ses v letech 200 – 500 perfektně a srozumitelně domluvil kdekoliv s ostatními Germány. To je jako kdyby si tvrdil, že dny Němců jsou odvozeny od vlivu Vikingů a celkově celý jejich jazyk xD (Donnerstag, Freitag). Uvedu příklad :) Od jména Freya ( = milenka) je odvozeno obecné jméno ženy (fróva, německy Frau; pragermánsky frijo, indogermánsky prija, z toho vznikla v západogermánštině Frija a v severogermánštině Frigg. Po Freyi byl pojmenován Freitag (Friday), „pátek“. Freya žije ve Folkvangu („pole lidu“ nebo „pole vojska“). Folk pochází z Volk, „národ, lid“, wang označuje v bavorské a rakouské němčině „svažitou louku“, gótsky waggs = ráj, louka, staroanglicky wang = pole, rovina, země, staroislandsky vangr = pole, osvobozené místo. Jinak, hřeben se používal již hodně dlouho v pravěku :) neznám autora, ale spoustu věcí by si měl všeobecně dohledat :)
Zajímavé :) #5 forio:
Skvělé poznatky !
#5 forio:
K tomu jazyku bych možná i přidal takové zajímavosti, že i některé anglické názvy dnů jsou odvozeny z vikingské mytologie. Tuesday ⇒ Tiw's day (Tiw nebo Týr, bůh války), Wednesday (odvozeno z jiných jmen Odina, Woden či Wotan), Thursday ⇒ Thor's Day (Thorův den) a Friday (odvozeno od bohyně Frigg, tedy Frigg's day)
#6 Baltik #7 Scirk těm bersekerům https://www.youtube.com/watch?… podle všeho to znamenalo holá kůže bear skin
#1 Pureskill: Ne, správně je jak „vikinský“, tak i „vikingský“, ale častěji se používá „vikinský“. :)
#2 Michalos: Jo, opraveno, díky. :)
Na drakarech zcela jistě neveslovali pádly ale samozřejmě vesly.
#3 Xavik'' které poskytují informace o vikinském životě '' Máte tam chybu. :) (VikinGském životě)
#3 Xavik