Barevný komiks: Zákulisní informace k 15. číslu

Patnácté číslo bylo do té doby rozhodně to nejnapínavější. Nejdříve zombie Julie, pak vražda Chrise, Tyreeseho útok na chodce, Rickovo zabití zombie Shanea a nakonec vražda Hershelových dcer. Co k tomu všemu řekl autor komiksové předlohy?

Další nadupané číslo. Když to čtu znovu, člověk si vážně uvědomí, jak je tenhle komiks brutální. Začínáme s tím, jak Tyreese uškrtí Chrise, a končíme s Rachel a Susie bez hlavy. Bože můj, mladý Roberte Kirkmane, co jsi to zas provedl? A Charlie Adlard to ještě k tomu nádherně nakreslil. Ten záběr na zombie Shanea mám prostě vypálený v paměti. V tomhle čísle bylo tolik ikonických momentů.

Pohled na tuto kostru ukáže, že je to další číslo, ve kterém nedošlo k žádným velkým změnám. Zajímavé je, že to, co říká Rick, když mluví se zombie Shanem, odkazuje na dobu, kdy jsem přemýšlel nad tím, že na začátku příběhu Shane zabije Ricka. Rick tady přemítá nad tím, co by se v tom případě asi stalo, a to zrcadlí to, co jsem si tehdy říkal já.

Velkou částí tohoto čísla je odhalení, že člověk nemusí být pokousaný, aby se proměnil v zombii. Myslím si, že jsem to zvládl obstojně. Je to další zlomový okamžik tohoto komiksu.

Abyste si uvědomili, jak volný byl tehdy příběh, podívejte se na poznámku na konci papíru. „Uvést v tomto nebo v tom dalším čísle Amazonku.“ To je jasný odkaz na Michonne. Původně jsem uvažoval nad tím, že ji přivedu v tomto nebo v příštím 16. čísle. Věděl jsem, že se prostě jednoho dne jenom tak zjeví před věznicí, a proto bylo v podstatě jedno, kdy se to stane. Tak proč se nakonec objevila až v 19. čísle? Tehdy jsem mluvil s Ericem Stephensonem o tom, jak jsou významné postavy jako Cable, Deadpool, Beta Ray Bill nebo Elektra poprvé představeny na obálce toho čísla, ve kterém se prvně objeví, a díky tomu si čtenář uvědomí, jak je ta postava významná, když se objeví už na obálce.

Komiksy bývají uváděny v různých katalozích na několik čísel dopředu. V době kdy jsem psal toto číslo, ta obálka Ricka na motorce už byla dávno nakreslena a uvedena v katalogu. Takže i kdybych v tomto čísle uvedl Michonne, nemohla by být na obálce. Jaké nejbližší číslo bylo volné? Devatenáct. Takže jsem se rozhodl, že její příchod trochu odsunu, aby se mohla poprvé objevit už na obálce.

Vtipné, jak logistika ovlivňuje samotný děj komiksu, že jo?

Možná si říkáte, že je to špatné, ale to byste se mýlili. Když má komiks určen hezký řád, čtenáři to jako celek poskytuje mnohem lepší zážitek. Mé psaní je hrozně moc neuspořádané, takže to tomu komiksu pomohlo. Takováhle úprava je špatná jenom tehdy, když se po vás chce, abyste rozšířili příběh tří čísel na šest, a vy tam tak musíte dát spoustu nudných věcí.

Takže tak… pár měsíců předtím, než mělo být tohle číslo uvedeno v katalogu, jsem už věděl, že se Julie promění v zombii a Rick si vezme motorku a vydá se do tábora vykopat a znovu zabít Shanea. Tak jsem řekl Tonymu, aby nakreslil hezký záběr Ricka na motorce. Vždy dávám přednost obálce, která neprozrazuje příliš mnoho z daného čísla. Ale věci jako Tyreese vraždící zombie v tělocvičně? Takové věci vymýšlím až při samotném psaní.

Poznámky k jednotlivým stranám:

2. Tedy… prostě brutalita.

3. Skvělý příklad silného dialogu, který jsem nakonec neměl odvahu použít. „Chci toho kluka zabít znovu,“ mi přijde jako mnohem lepší než to, co se v komiksu nakonec objevilo.

5. Na druhou stranu… věta "je tady něco, co musím udělat“ nakonec vůbec nebyla důležitá a jsem rád, že jsem ji vynechal. Tichá stránka je vždy mnohem lepší, když víte jak na to. Nechte promlouvat kresbu a držte se stranou. Podívejte se, jak má Rick v tom posledním okénku oči široce otevřené. Doslova vidíte, jak si říká: „Ksakru, musím vykopat Shanea.“ Bravo, Charlie!

8. – 12. Dobrý příklad mých zkratek. Věděl jsem, co se v těch scénách bude dít, a neobtěžoval jsem se si to zapisovat.

13. – 14. Tohle je divné. Rachel a Susie se chtějí jít ostříhat ještě předtím, než se Glenn a Maggie objeví ostříhaní? Už si nevzpomínám, jestli je to jenom moje chyba, nebo jsem měl jiný důvod, proč se půjdou ostříhat. To už zůstane navždy nezodpovězeno.

15. – 18. Panečku, to, jak se tady na jednotlivých stranách střídají scény, je schopnost, o kterou jsem už asi přišel. V současnosti by mi to zabralo mnohem více místa. Jsem už odepsaný? Mají lidé na internetu pravdu? Kruci. Nemůžu uvěřit že jsem to zvládl tak efektivně. Nyní jsem natolik zaměstnaný zkoumáním emoční stránky postav, že vím, že dnes by si to vyžádalo mnohem víc stran. Možná bych si ze sebe měl vzít příklad.

19. – 20. Nemyslím že jsem původně plánoval, aby Rick mluvil se zombie Shanem. Až později jsem si řekl, že to chce trochu víc obsahu a že bude zajímavé vidět jednostrannou konverzaci mezi těmi dvěma postavami.

22. Lidičky… ubohý Hershel. Jsem hrozný… vlastně na většinu svých postav. Ale jestli je tu někdo, na koho jsem byl speciálně krutý… tak to bude Hershel. Vím, že není skutečný, ale upřimně se cítím špatně za všechno, co jsem mu provedl. Možná to bylo tím, že jsem tehdy ještě neměl děti, ale dnes když je mám… hrůza.

Foto: Image Comics