Poslední číslo třetího svazku Bezpečí za mřížemi končí velkým zvratem, ve kterém Dexter vyhazuje Rickovu skupinu z věznice. Původní konec byl sice naprosto jiný, ale stejně šokující. Co se mělo původně stát a proč to Robert Kirkman nakonec změnil?
Fajn, tak předně, podívejte se na ten papír. To je ale chaos.
Tohle číslo bylo velké, co se týče změn. První velká změna… už podle obálky, v tomhle čísle měla být poprava. Ano, takový byl plán. Původně měl Thomas dostat popravu oběšením se vším všudy. Měla to být typická poprava ve stylu divokého západu. Někdy později, když už byla obálka nakreslená, jsem se to rozhodl zrušit. Co tak dát Maggie nějakou velkou scénu?
Ale největší změna… a je to dost jasné, pokud jste četli zákulisní informace k minulému číslu, byla ta, že tohle číslo mělo vést k ukončení vztahu Ricka a Lori! Lori mu oznámila, že se chce rozvést. To měl být velký konec tohoto čísla, které zároveň ukončuje třetí svazek.
Byl jsem vážně fascinovaný konceptem postapokalyptického rozvodu. Co se stane, když se dva lidé rozhodnou v době apokalypsy ukončit své manželství? Nejsou žádní právníci, žádný soud, nic, co by to dělalo oficiálním. Takže se prostě rozhodnete, že už nejste svoji a jdete si dál? Jak by to fungovalo?
Rick ignoroval přání Lori a dal Carlovi zbraň. Začal dělat spoustu důležitých rozhodnutí bez toho, aby si s ní o tom promluvil, a viděli jsme, že je kvůli tomu pořád naštvanější. Jeho rozhodnutí pověsit Thomase pro ni byla poslední kapka. Už to dál nemohla snášet, a tak jsem se rozhodl, že budou mít pořádnou hádku, která skončí na poslední straně velkým záběrem na Lori, jak řekne: „Chci se rozvést!“
Opravdu? Co? Jak? Co to znamená? Kam to povede? Byl jsem skutečně nadšený tím, že budu prozkoumávat emocionální stránku této události a sledovat, co z toho vzejde.
Ale jak jsem psal tu velkou hádku, dialogy prostě nefungovaly. Viděl jsem, jak nutím Lori říkat věci, které by její postava nikdy neřekla, názory, které byly proti všemu, co jsem z ní udělal. Jako pro spisovatele to pro mne byla důležitá zkušenost. Uvědomil jsem si, že ničím postavu, abych uspokojil příběh. A když se za tím ohlédnu, bylo by to skutečně tak zajímavé? Postapokalyptický rozvod? Skutečně, mladý Roberte? Co sis ksakru myslel?
Takže poté, co jsem měl tento papír napsaný, jsem se rozhodl pro změnu plánu. Dovolil jsem postavám, aby určovaly příběh, ne naopak. Rick a Lori našli vzájemné pochopení a skončili jsme velkým zvratem… což udělalo konec třetího svazku trochu divným, ale to nevadí. Že ne?
Poznámky k jednotlivým stranám:
1. Velký záběr na Lori („Tak to ani náhodou!“) je přímou odpovědí na Rickovu větu („Pověsíme ho.“), kterou končí minulé číslo. Dokonce i úvodní scéna se změnila!
2. – 3. Tohle měla být původně mnohem napjatější scéna, ve které Carl nechce vidět svého otce, protože se ho bojí, a Lori nechce Rickovi dovolit jít za ním.
13. „Viděla jsem kde schovali klíč.“ Občas dojde na věci, u kterých cítíte, že je potřebujete vysvětlit, například jak Patricia získala klíč od Thomasovy cely… ale při psaní samotného obsahu si uvědomíte že to tam jenom překáží a není to potřeba.
15. – 18. Tohle jde přesně podle návrhu. Celkem divné, jak se tyhle strany vůbec nezměnily.
19. – 20. Přijde mi, že jsem věděl, že když se dostanu až sem, budu něco měnit, a tak jsem si tu nechal volné místo.
21. Původně měli Dexter a Andrew dobrovolně odejít z vězení. Věta: „Své jsme si užili, teď jste na řadě vy,“ z 22. strany měla být jejich poslední věta před odchodem.
22. „Chci se rozvést!“ Tohle jsem přeškrtl až poté, co jsem začal psát obsah. Poté, co jsem přepsal úvodní scénu mezi Rickem a Lori, jsem věděl, že se konec bude měnit. Tak jsem vybral tento papír a místo toho tam napsal odchod Andrewa a Dextera jako nový konec.
Poté jsem si však uvědomil, že by jenom tak neodešli… chtějí ve vězení zůstat a bude dramatičtější, když přinutí Rickovu skupinu odejít. A tak jsme skončili s koncem, který jsme nakonec vydali. Celé tohle číslo byla jedna velká změna za druhou. Není mnoho čísel, kde to tak je, ale ještě jich několik bude.
Foto: Image Comics