Barevný komiks: Zákulisní informace k 19. číslu

První číslo čtvrtého svazku Touha je slepá nám představuje jednu z nejpopulárnějších postav příběhu – Michonne. Proč se Robert Kirkman rozhodl pro takovou postavu a jaké plány s ní měl původně? To se dozvíte u dalších zákulisních informací.

Jak už jsem říkal minule, plán se změnil. Původně měla být velká část tohoto čísla věnována uvedení Michonne a také tomu, jak se Rick snaží vypořádat s tím, že se s ním chce Lori rozvést. Ale kvůli mým změnám na poslední chvíli jsem musel řešit vzpouru Dextera a Andrewa. A to trochu osekalo scény věnované Michonne.

Michonne!

Zřejmě nejpopulárnější postava v historii The Walking Dead. Přijde mi, že překoná i Daryla Dixona, protože ten existuje jenom v seriálu, ale možná to tak přijde jenom mně.

Původně jsem ji plánoval jako postavu pro úplně jiný projekt. Měl jsem plán na sci-fi komiks o zombie nákaze jménem Dead Planet, který jsem však nakonec zavrhl a začal pracovat na Živých mrtvých. V původním návrhu, který jsem zaslal vydavatelství, jsem ji nezmiňoval ani jsem ji neměl nakreslenou, ale plánoval jsem ji uvést během druhého nebo třetího svazku. Žena s mečem a dvěma zombíky, která brázdí opuštěnou krajinou, než potká hlavní postavy. Možná se více hodí do sci-fi příběhu, když nad tím přemýšlíte, že jo?

Už si nevzpomínám, proč jsem ji přenesl do Živých mrtvých. Časem jsem chtěl uvádět pořád podivnější a výstřednější postavy, abych ukázal, jaké šílence dokáže vyprodukovat apokalypsa. Proto se zrodili Guvernér, Negan, Ezekiel nebo Princezna. Vzpomínám si, že jsem dostal dopis, ve kterém si někdo stěžoval, že tam nemám žádnou silnou ženskou postavu, a ten někdo měl pravdu. Andrea se vyvíjela pomalu, a tak jsem se rozhodl co nejdříve uvést nějakou drsnou ženskou postavu, která bude zabíjet zombíky.

Tento návrh je opět dost prázdný. To proto, že jsem dobře věděl, co plánuju dělat s Michonne, a také proto, že jsem tak odbyl zápletku s Dexterem.

Rickovo zastřelení Dextera byl pro něj zlomový okamžik, který nám ukázal všechny konflikty, jež v něm vřely. Ale abych byl upřímný… bylo to nejrychlejší řešení této zápletky, jaké jsem dokázal vymyslet. Kdybych to byl promyslel lépe, určitě bych nepodkopal Rickovo prohlášení „zabiješ, umřeš“ hned v dalším čísle poté, co to řekl. Tak trochu jsem způsobil, že hlavní postava vypadá jako hlupák… ale nějakým zázrakem to fungovalo. Je super vidět Ricka tak ztraceného, že neví, jak své lidi vést. Je to super, protože mu to dává místo pro růst, aby se stal takovým vůdcem, jakým chce být. Takže spisovatelsky to byla šťastná náhoda. Ale hlavně náhoda.

Poznámky k jednotlivým stranám:

1. Tahle scéna s uvedením Michonne se rozšířila na tři strany. Určitě to tak bylo lepší. Nepotřebovali jsme vidět Otise ještě před příchodem Michonne. Stačilo ukázat, že je v té scéně s ní. Ušetřilo to místo a dalo nám to víc prostoru pro Michonne.

2. – 4. Takže tohle se posunulo na strany čtyři a pět. Čtvrtá strana se stala stranami šest a sedm. Nechal jsem to prázdné, protože jsem věděl, co tam budu dělat a přeskočil jsem rovnou na 9. stranu. Tohle bylo mnohem lepší, když jsem byl mladší, tehdy jsem takovýto papír napsal za pár minut a hned se pustil do finálního psaní. Ale dnes… někdy to trvá dny, dokonce i týdny, než si tohle napíšu a pustím se do finálního psaní. A také si píšu mnohem víc poznámek, abych na nic nezapomněl. Jsem už dospělý!

11. „Michonne zachraňuje.“ Tohle jsem přesunul na 12. stranu, aby tam čtenář obracel stránku. Nemůžete uvést postavu na pravé straně před otočkou! Musíte tam dát něco pořádného! A ten její nástup byl pořádný! Charlie to bravurně nakreslil, že jo?!

16. Tohle byl očividně Rick, kdo zastřelil Dextera. Nevynechal jsem Rickovo jméno, protože bych nevěděl, kdo Dextera zabije. Vtipné je, že jakkoliv je tento papír tak prázdný, tohle se skutečně nakonec stalo na dané straně. Dost možná to byla první poznámka, kterou jsem si u tohoto čísla napsal. Často si jako první zapíšu ten největší okamžik a tipuji, kde k němu dojde. Dost často se trefím. Není to tak těžké, když víte, kolik se toho má stát od toho okamžiku. Poté stačí jenom počítat od konce čísla.

21. – 22. Tahle konverzace měla být původně úplně jiná. Trochu lituji toho, že jsem vyškrtl tu větu: „Ale ty už jsi ve vězení.“ Ta byla dobrá. Jinak si ale myslím, že to, co se nakonec objevilo v komiksu, bylo lepší. A nemůžete pokazit konec čísla velkým záběrem na tvář postavy!

Vtipná poznámka: někdy dostanu nápad k nějakému komiksu, zatímco pracuji na jiném. Takže jestli přemýšlíte nad tím, co znamená „Dupli-Kate“ a „Multi-Paul“… no, tak to jsem si řekl, že by bylo skvělé, kdyby v mém komiksu Invincible měla postava Dupli-Kate bratra, a kdyby ano, jmenoval by se Multi-Paul. Jako „duplicate“ a „multiple“. Chápete? Tak chápete?! Invincible je skvělý komiks a také byste si ho měli přečíst… a také zhlédnout seriál na Amazonu!

Foto: Image Comics