Barevný komiks: Zákulisní informace k 23. číslu

Třiadvacáté číslo komiksové předlohy bylo zajímavé v tom, že bylo příběhově nejkratší ze všech, celé se totiž odehrávalo během několika málo minut, které sledovaly rvačku mezi Rickem a Tyreesem. Která scéna byla inspirovaná skutečnou událostí?

Tak fajn, hned na úvod chci poukázat na jednu z nejlepších věcí, jakou jsme v tomhle komiksu kdy udělali. První stránka tohoto čísla a poslední stránka toho předchozího tvoří jeden obrázek. No není to super?

Je to díky úžasnému komiksu Erika Larsena jménem Savage Dragon. Je to můj nejoblíbenější komiks ze všech. A stejně jako se Larsen inspiroval Jackem Kirbym a jinými autory jeho mládí… já udělal to samé. Tenhle trik s rozdělením dvoustrany na dvě čísla udělal v Savage Dragon mezi 30. a 31. číslem. Je to tak skvělá věc, že se divím, že to ani jeden z nás už nikdy nepoužil.

Tenhle komiks se vždy tvoří tak, aby se pamatovalo na to, v jakém formátu se bude prodávat. Proto na sebe jednotlivá čísla bezprostředně navazují. Idea je taková, že až bude mít člověk celý komiks, bude se mu to číst jako grafická novela (protože v takovém formátu ho většina čtenářů bude číst). Mimo toho je ale podle mě nejsilnější zbraní tohohle komiksu to, že každé číslo má nějakou individuální zápletku, takže chápete… snažili jsme se o to nejlepší z obojího.

Tohle číslo je hlavně o velké rvačce mezi Rickem a Tyreesem, a byla to zábava, protože se Charlie mohl utrhnout z řetězu a kreslit jednu stranu plnou mlácení za druhou v typickém komiksovém stylu.

Tohle číslo by se klidně mohlo jmenovat: „To, ve kterém se ukáže, že ty dvě postavy jsou maniaci.“ Ale to by se zřejmě dalo použít na většinu čísel.

Podívejte se na spodek tohoto papíru, na kterém je návrh velké události z příštího čísla. Dostal jsem nápad na tu dvoustranu, když jsem psal tohle číslo, a rozhodl jsem, že si to raději nakreslím, než bych to měl napsat.

Vtipný dodatek, právě jsem byl na Comic-Conu v San Diegu na obědě s Ericem Stephensonem a Johnem Laymanem, když jsem dostal nápad na tu stránku „My jsme živí mrtví.“ Prostě se mi to objevilo v hlavě během obyčejného rozhovoru na konci oběda.

Poznámky k jednotlivým stranám:

1. Tohle je tedy pokračování poslední stránky z minulého čísla.

2. – 7. Tady jsem se neobtěžoval se zapisováním, věděl jsem, o co tam půjde.

8. – 11. Jenom jsem si zapsal základy dialogů, které se tam budou vést.

12. Páni! Podívejte na to! Původně měl Tyreese úmyslně strčit Ricka přes zábradlí! To je celkem velká změna. Během psaní finálního obsahu jsem si uvědomil, že by to bylo až moc přes čáru, kdyby Tyreese ztratil hlavu a v podstatě se pokusil Ricka zabít. A také by to v té hádce dalo za pravdu Rickovi, že Tyreese je nestabilní a nebezpečný… a takového jsem Tyreeseho nikdy nezamýšlel.

13. Zábavný fakt: tahle scéna je inspirovaná skutečnou událostí. Jako kluk jsem pomáhal tátovi opravovat střechu. Slézal jsem dolů k žebříku a myslel si, že je pode mnou ještě střecha. Jenže nebyla, a já sletěl na zem. Naštěstí jsme žili v jednopatrovém domku a až na pár stehů se mi nic nestalo. Ale hned, jak jsem spadl, můj táta prostě skočil ze střechy jako superhrdina. Přistál hned vedle mě a ujišťoval se, že mi nic není. Takže tím byla inspirovaná scéna, kde Tyreese skočí z poschodí, aby se ujistil, že se Rickovi nic nestalo. Můj táta si ale na rozdíl od Tyreeseho nezranil nohu. Musel jsem tu scénu v komiksu udělat víc uvěřitelnější.

15. Nakonec jsem se rozhodl, aby tam bylo méně lidí.

18. Moudře jsem se rozhodl udělat z toho jenom jeden záběr. Rozhodně to bylo lepší než původně zamýšlená tři okénka, kvůli čemuž by to vypadalo jako poslední strana čísla.

19. – 22. Tady je to víceméně beze změny. Trochu vtipné je, že jsem udělal velký zvrat tohoto čísla to, že Rick omdlí, i když už předtím v tomhle čísle omdlel a je šílené, že na konci čísla ještě stojí na nohou. Naštěstí to zabralo!

Foto: Image Comics