V jednom z nejvíce kontroverzních čísel komiksu usekne Guvernér Rickovi ruku, Michonne zase Guvernérovi ukousne ucho, a on ji pak znásilní. Sype si za to Robert Kirkman popel na hlavu? A proč začal upřednostňovat živé lidi jako hlavní nepřátele na úkor zombií?
Nuže, tohle je rozhodně to nejsadističtější, nejbrutálnější a nejnepříjemnější číslo, které jsme tu prozatím měli. Když to čtu znovu, poprvé za dlouhou dobu, rozhodně se cítím nepříjemně. Guvernér je bezpochyby ta nejvíce zlá a sadistická postava tohohle komiksu. Negan… měl i svou dobrou stránku a svůj šarm. Na Guvernérovi nebylo dobrého vůbec nic.
Tohle je velmi, velmi temný komiks. Jeho psaní si ukouslo část mého života. Napsat jedno číslo mi trvalo mezi třemi dny až dvěma týdny, a ten čas byl pro mě vždy velmi stresující. Ponořit se do této temnoty a prozkoumávat temné stránky lidstva na vás skutečně dolehne. Vezměte si jiná díla, která jsem dělal kromě Živých mrtvých. Invincible, The Astounding Wolf-Man, Super Dinosaurs, The Infinite, Haunt nebo několik projektů pro Marvel, které jsem pro ně za ty čtyři roky udělal. V některých těch příbězích rozhodně byla temnota a brutalita, ale nic podobného tomuhle. Tyhle ostatní projekty pro mě představovali udržení rovnováhy a díky nim jsem této temnotě propadal jenom několik dnů v měsíci.
Nechci tím říct, že jsem si psaní Živých mrtvých neužíval, většinu času to byla ohromná zábava. Být schopen zkoumat různé aspekty lidstva z dálky, v kontrolovaném prostředí, byla zábavná zkušenost a zombie jsou prostě super. Ale čísla jako je tohle… existuje důvod, proč na ně dojde jenom čas od času.
Touhle dobou nám příběh specifikoval zombie jako hrozbu a naše postavy si na ně již zvykli a naučili se žít v jejich světě. Pořád byli hrozbou, ale vždy jsem věděl, že nemůžou zůstat jedinou ani největší hrozbou tohoto příběhu. Náš skutečný svět bez zombií má spoustu hrozeb, a tou nejsmrtelnější je často ta, kterou představujeme sami sobě. Takže bylo načase, abychom si ukázali, jak nebezpeční můžou být také ostatní přeživší.
Takže Guvernér. Zašel jsem s ním moc daleko? Useknout Rickovi ruku a znásilnit Michonne v jednom čísle? Možná. Možná, že to bylo příliš. Možná jsem byl mladý a nástup Guvernéra byl možná příliš extrémní. Určitě jsme to museli zmírnit, když jsme ho představovali v seriálu.
Musím však přiznat, že jsem hrdý na to, jakou pěstí do břicha bylo tohle číslo. Jako spisovatel je vaším hlavním úkolem přimět čtenáře, aby příběh prožíval spolu s postavami, a tohle číslo bylo hotový hurikán. Takže v tomhle ohledu to byl úspěch. I po všech těch letech se mi tohle číslo těžko čte.
Tedy, kdyby to bylo lehké, jaký by to mělo smysl?
Obsah tohohle čísla byl celkem prázdný. Další číslo, které jsem měl víceméně v hlavě. Nechtěl jsem promarnit příliš času jeho zapisováním.
Poznámky k jednotlivým stranám:
1. Takže jsem nakonec nepoužil přeživší z Úsvitu mrtvých. Nakonec jsem trochu změnil to, co jsem původně plánoval. Myslel jsem, že kdybych zmínil ten obchoďák z filmu, lidi by to vytrhlo z příběhu právě, když to mělo být smrtelně vážné.
6. „Velký záběr?“ Myslel jsem, že tady dám to useknutí ruky, ale nakonec jsem to posunul dále.
11. Od tohoto bodu se příběh přesně držel návrhu, což se nestává často.
14. Doktor Stevens. Ano, ve druhém čísle Rick mluvil se svým koněm a zmínil doktora Stevense. Očividně nejde o stejnou osobu. Tohle je skutečně jenom moje nepozornost. Jako třeba to, že Ježíš má příjmení Monroe stejně jako rodina, která vedla Alexandrii. Můj dětský lékař ze Cynthiany se jmenoval doktor Stephens. Použil jsem jeho jméno, protože Rick také pocházel z mého rodného města. Samozřejmě jsem na to zapomněl a použil to jméno znovu. Jenom jsem ho změnil na Stevens. Možná jako poctu mému příteli z doby, kdy jsem dělal komiks Battle Pope – Terrymu Stevensovi, který založil stránku penciljack.com, kde jsem poznal Coryho Walkera, Matthewa Robertse, E.J. Suea a další umělce, se kterými jsem spolupracoval v jiných projektech.
16. – 17. Někdy prostě potřebujete velkou dvoustranu, na které se zombie krmí. Později jsem na takové věci zapomněl, když už mě zombie nudili. Tedy, pořád jsme s nimi dělali skvělé věci, ale už ne tak často.
18. Už si nepamatuji, jestli jsem tehdy měl vymyšlená Guvernérova akvária, nebo jsem to vymyslel tady, nebo jsem se tímto inspiroval. Myslím že to poslední.
20. Takové suché konstatování takové hrozné a odporné scény.
22. A opět. „Podívá se na ruku“ tak úplně neodpovídá té hrůze, která se stala.
A nakonec pár věcí pro další číslo, které jsem si zapsal, abych na ně nezapomněl.
Foto: Image Comics
Priznám sa že som týmito zákulisnými informáciami dosť sklamaný. Keď to bolo oznámené, vyzeralo to veľmi sľubne, ale často sú to úplne zbytočné kecy o ničom, ako napr. tu. Tešil som sa že sa viac vyjadrí k tej ruke alebo podľa koho vytvoril Guvernéra, ale nedozvedeli sme sa vôbec nič zaujímavé.