Sedmý svazek začal poklidným číslem, ve kterém se postavy připravují na útok Guvernéra. Proto někteří členové skupiny vyrážejí na výpravu za zbraněmi. Lori mezitím zpytuje svědomí a vzpomíná na Shanea.
Další poklidné číslo, které startuje flashbackem. Jestli si vzpomínáte, první a sedmé číslo také začínaly flashbackem. Což znamená, že kromě tohohle sedmého svazku tak začaly i první a druhý svazek. Jistý čas jsem zvažoval, že by každý svazek začínal flashbackem, abychom viděli i svět před apokalypsou a osvětlili trochu minulost postav. Nakonec jsem to ale zavrhl.
Jak příběh pokračoval, fanoušci asi nejvíc žádali právě víc flashbacků. Proto to možná byla chyba, ale měl jsem toho v plánu tolik, že jsem se nechtěl každých šest čísel vracet do minulosti a ukazovat věci, které se už dávno staly. A osobně víc preferuji, když nám to postavy samy poví v dialozích. Neustále porušuji pravidlo „radši to ukážu než o tom klábosit“, což přivádí autora komiksů Eda Brubakera k šílenství. Vzpomínám si, že mi mnohokrát volal a říkal: „Proč děláš tyhle dlouhé scény, ve kterých postavy sedí kolem táboráku a klábosí o své minulosti? Prostě tam dej flashback!“ Já jsem se hájil tím, že pointou toho vyprávění je ukázat, jak to postavy ovlivnilo v současnosti. Ukazoval jsem, jak postavy reagují na to, co vyprávějí a jak je to změnilo. A ve výsledku, co vůbec může Ed Brubaker vědět o psaní?
Oh.
Spoustu?
No, neřekl bych, že je o tolik lepší než já.
Aha. Je? Víc? Mnohem víc?
Chápu.
Možná jsem ho měl víc poslouchat.
Jdeme dál. Shane byl na začátku příběhu velmi důležitou postavou a bylo skvělé vidět ho znovu a ukázat, jak velký dopad má na příběh i třicet čísel po své smrti.
Nevím, proč mi to přijde tak vtipné, ale na film Turner & Hooch jsem si nevzpomněl dvacet let, a tak se musím zasmát, když ho zmiňuji v tomhle čísle. Přesně ten typ filmu, který byste našli na kazetě ve věznici, mladý Kirkmane.
Poznámky k jednotlivým stranám:
1. – 3. Opravdu úžasné zkratky. Očividně tam šlo o mnohem víc než jenom o sex. Jsem si jistý, že jsem o tom už mluvil, ale zopakuji to. Vždy mě štvalo, jak všichni fanoušci komiksu i seriálu odsuzují Lori za to, že podvedla Ricka se Shanem. Vždyť nastal konec světa, tak jak se jí můžeme divit? Možná jsem se měl víc zaměřit na to, jak toho v tom okamžiku litovala. Osobně to tam vidím, jenže ostatním to tak asi nepřipadá. Přál bych si víc vyjádřit tu paniku a strach, co předtím cítila a jak si to pak vyčítala. Vždyť je jenom člověk!
4. – 7. Tady jsem se držel plánu a nic neměnil.
8. – 9. Myslím, že to, že je to všechno napsané jedním stylem, znamená, že jsem celé číslo napsal na jedno posezení od začátku do konce. Občas se objevilo číslo, u kterého jsem nepotřeboval nic promýšlet. Zdá se, že tohle bylo jedno z nich.
10. – 11. Spousta vygooglených pasáží z Bible. Svatby v komiksech bývají nudné. Je to vtipné, že čísla, ve kterých je svatba, dosahují vysoké publicity, prodávají se skvěle… a jsou hrozně nudné. Takže jakákoliv svatba, kterou jsem v nějakém komiksu udělal, byla maximálně na dvě strany. Skutečně, jenom si to ověřte. Přísahám. Svatba Marka a Evy v Invincible byla na jednu stranu. Jednu. Radím ostatním spisovatelům, udělejte svým kreslířům radost a napište jakoukoliv svatbu krátkou. Poznámka: nejlepší komiksová svatba historie – Savage Dragon, 41. číslo. Larsen z toho udělal úžasnou přehlídku cameí, svatba je dělaná jako komedie, když vtom se strhne obrovská rvačka a je tam spousta akce. To je správné komiksování.
13. Čistá strana. Scénu s Michonne a Tyreesem jsem tehdy ještě neměl vymyšlenou a přidal ji až na poslední chvíli. Možná, abych pak mohl navázat tím jejich rozhovorem u karavanu.
14. – 15. Tahle scéna, spolu s tou na konci čísla, má ukázat Ricka, jak se vyrovnává se svým hendikepem. Už není chlápkem v centru dění… alespoň prozatím.
16. „Inventura zbraní, zapnou generátor, Turner & Hooch.“ Trumfni tohle, Brubakere!
18. Občas si jenom zapíšu, kdo se v dané scéně objeví, a zbytek vymyslím později.
20. „Konverzace v karavanu“ se změnilo na scénu „smrdí to tady“. Hehe.
21. – 22. A opět končíme velkým dramatickým okamžikem, namísto obrovského zvratu. Preferoval jsem tyhle emocionální konce. Jestli děláte svou práci správně, takovéhle konce vaše čtenáře skutečně zasáhnou. Doufejme, že jsem to v dalším čísle nepokazil a nezazdil tuhle scénu.
Foto: Image Comics
