Po dvou poklidných číslech, ve kterých se nic velkého nestalo, je tady číslo napěchované akcí od začátku do konce. Nejdříve přestřelka s vojáky z Woodbury, poté začne Lori rodit, a pak je Dale pokousaný.
Omlouvám se za spoilery, pokud nyní v barevné verzi tento komiks čtete poprvé. Zdá se, že ty dvě poznámky z minulého čísla, o kterých jsem tvrdil, že jsem je vyhodil, se nakonec přeci jenom objevily v tomhle čísle. Takže promiňte.
Tohle číslo bylo pořádně nabité akcí. Nejdříve téměř umře Glenn, pak téměř umře Dale, pak téměř umře Billy… a to napětí na konci, když nevíte, co je s dítětem, to bylo dokonalé. Na tohle jsem velmi pyšný. Spousta napětí a překvapení. Ve výsledku tohle číslo bohatě vynahradí ta předchozí čísla o budování charakterů, která někteří nazývají vatou.
Opět s tím začínám. No nic.
Tohle číslo bylo napsáno velmi rychle. To vím proto, že je to souvislý text obsáhlých poznámek, které byly napsány chronologicky. Občas si můžete všimnout, že velikost písma je rozdílná. To proto, že občas napíšu polovinu čísla, a pak se k němu vrátím až za několik dnů a dopíšu zbytek, a často skáču mezi stranami. Často si sednu ke stolu a řeknu si: „Dobrá, teď musím vymyslet, co se stane na stranách 16. – 17.“ A to je všechno, co je potřeba udělat. S tímhle číslem to tak nebylo. Začal jsem navrchu a šel až na spodek. Od začátku do konce. To také znamená, že se toho spousta změnilo. Pojďme na to.
Poznámky k jednotlivým stranám:
1. Všimněte si, že jsem před úvodní poznámku vmáčkl ještě jednu scénu, díky které tohle číslo plynule navazuje na to minulé.
2. – 3. Původně jsem neplánoval, že bude Glenn postřelený. To je asi největší změna u tohohle čísla. Původně měla naše skupina jenom „dostat na prdel“, než by je zachránila Andrea.
4. – Tohle se víceméně přesunulo na 3. stranu, a díky tomu jsme na 4. straně mohli dostat drsnou scénu s Michonne.
5. Tyreese měl původně říct: „Právě jsi zabila živé lidi,“ načež by mu Andrea odpověděla: „Jaký je v tom rozdíl?“ (Přísahám, že „diff“ jsem použil pouze proto, že už mi docházelo místo.) Nakonec jsem se rozhodl, že by Andrea měla ukázat nějaké emoce poté, co poprvé zabila živé lidi. Doteď zabíjela jenom zombie.
6. „Lori a Rick?“ To byl jenom návrh. Byl jsem si celkem jistý, že by se úvodní scéna u obchoďáku mohla rozrůst na víc stran, takže jsem 6. a 7. stranu nechal volnou, kdybych je potřeboval.
8. Tahle scéna se v původních poznámkách odehrává trochu jinak.
9. – 10. Tyhle dvě strany byly naplánovány velmi podrobně. Dnes to vlastně většinou dělám právě takhle, kdy si rozepíšu i jednotlivá okénka. Ve výsledku už ani nedělám takové revize, protože pak se z toho nakonec stane třetí verze. Na tyhle dvě strany jsem měl velmi specifický nápad, jak by měly probíhat, tak jsem si to zapsal, abych nezapomněl. Když si je porovnáte s výsledným komiksem, skoro vůbec se neliší.
11. – 14. Tyhle strany jsou také velmi přesné. Ale nakonec jsem tam samozřejmě přidal spoustu detailů.
15. „Parkoviště, žádný benzín, pořád žádný benzín, napětí.“ Myslím, že tohle je jedna z nejlepších stránek, co jsem do té doby napsal. Malá rada pro každého začínajícího spisovatele: doporučuji vám napsat si do poznámek „napětí“ a vymyslet to až později. Je zábava, když si pak sednete k papíru a vidíte, jak vaše minulé já udělalo všechnu těžkou práci a napsalo slovíčko „napětí“ a vůbec nijak vám nepomohlo, a vy teď musíte vymyslet co tam dát. Je to skvělé. Opravdu.
16. – 17. Celou tuhle scénu jsem vyhodil. Možná se objeví až v dalším čísle. Kdoví? Já určitě ne!
18. – 20. Tohle se nakonec posunulo, abych si tam udělal místo. Možná jsem tam chtěl udělat dvojitý zvrat, abyste si mysleli, že to před Billym zastavil náklaďák z Woodbury? Nakonec jsem se rozhodl uzavřít to hned, a proto jsem tam doplnil ty strany.
21. – 22. Jsem tak hrdý na tu větu: „Tvoje děťátko je…“, a pak na další straně: „Je to holčička.“ Nečekali jste takový šťastný konec, že ne? Upřímně je to jeden z mých oblíbených „zvratů“ na konci čísla. A Charlie to miminko nakreslil skutečně nechutně. Velmi dobré.
A co jsou ta čísla na konci, Roberte?
Nuže, já ti to povím, drahý čtenáři. Touhle dobou jsem byl posedlý čísly prodeje. Protože pokud se komiks prodával dobře, mohl jsem pokračovat. A čísla byla tou dobou velmi dobrá. Každé číslo komiksu mělo kolem dvaceti tisíc prodaných kopií a každým číslem to stouplo o několik stovek, což bylo neslýchané. Většina komiksů postupem času ztrácí na prodeji. Takže jsem tomu věnoval velkou pozornost, abych se ujistil, že bezpečně dosáhnu 50., 75. a 100. čísla, případně víc.
Pokud by čísla začala klesat, musel bych začít připravovat konec.
Tak jsem zavolal Erikovi Stephensonovi a zeptal se ho: „Jaká jsou tenhle měsíc čísla?“ A on řekl: „Nové číslo je v prodeji jenom dva dny, je to jenom několik stovek, dej mi pokoj.“ A tak jsem ho přemluvil, aby mi dal čísla k jiným komiksům, abych si mohl udělat porovnání. Takže Živí mrtví měli tehdy jenom 744 prodaných kopií. Takže jsem si vzal 1 138 prodaných kopií komiksu Spawn a vypočítal si procenta z minulého měsíce, abych mohl odhadnout, kam se Živí mrtví tento měsíc mohou dostat…
Jak jsem řekl, byl jsem posedlý! Možná je to trochu trapné, ale bylo pro mě velmi důležité, abych tenhle příběh převyprávěl celý.
Foto: Image Comics
