V pátém čísle komiksu je tábor přepaden skupinou zombií a naše skupina utrpí první úmrtí. Robert Kirkman však prozradil, že původně měl umřít někdo jiný, a také se vyjádřil k velkým plánům, které měl s postavou Jima.
Ta podivná kresba nahoře je z konverzace, kterou jsem měl s Tonym Moorem a Corym Walkerem (tehdy jsme sdíleli kancelář) o tom, jak má Wolverine tři drápy, ale málokdy jsem viděli, že by způsobili tři škrábance. A tamtím jsem se snažil znázornit, jak by vypadala něčí hlava po útoku Wolverina. O pár let později jsem skutečně podobnou scénu kreslil pro X-Force, u čehož věřím, že to byla má poslední práce pro Marvel. Pokud by se tedy nerozhodli vydat Killraven, který jsem vytvořil s Robem Liefeldem.
Fajn, tohle je zatím nejstručnější návrh jaký jsme tu měli. Většina z toho je „bojování“ a podobně. Většinou jsem věděl, co se tam bude dít, takže jsem se neobtěžoval s tím všechno zapisovat. Proto, když to porovnáte s výsledným komiksem, je tam spousta změn.
Jim. Dříve jsem zmínil, že jsem s ním měl velké plány. U dalšího čísla toho bude dost, takže to probereme tady. Na The Walking Dead jsem se vždy díval jako na studii skutečného světa, která v sobě má něco komerčního: zombie. Když TWD začalo, plánoval jsem trilogii podobných knih. Normální život, normální lidé, žádní superhrdinové ani superchopnosti, bylo by na nich jenom něco, co by je dělalo zajímavými. Jedna kniha by byla zaměřena na dílnu a hlavní postavou by byl Jim. Dokonce bychom poznali jeho velkou rodinu, která ho „zachránila“ při jeho útěku z Atlanty. Plán byl takový, že zatímco byste četli tuhle knihu o obyčejném životě mechanika, a poznali byste v něm Jima z TWD, říkali byste si: „Znamená to že za chvíli zaútočí zombie?“ Ale oni ne, nezaútočili by. Žádní zombie by tam nebyli.
Už si ani nepamatuju, o čem byli zbylé knihy. Ale Jim v nich měl mít alespoň malé cameo. Takže jsme měli mít knihu s Jimem, která by byla propojena, ale zároveň i nebyla, s komiksem a dalšími dvěma knihami. Tak se na to podívejte, celá série knih skončila v tomhle pomyslném koši.
Poznámky k jednotlivým stranám:
5. Tuhle hádku o přesunutí tábora jsem nakonec posunul o trochu dál zatímco budou sekat dříví. Vzrušující.
6. Z nějakého důvodu jsem tuhle scénu nakonec vynechal. Možná jsem si myslel, že když bude Carl protestovat, že nechce zabíjet mrtvé lidi, mohlo by to vyzradit, že to na konci čísla nakonec bude dělat.
7. Tuhle větu jsem naštěstí nakonec upravil.
8. Shane původně v této scéně nebyl.
10. – 11. Tady došlo k velkému rozšíření. „Diskuze – něco – výplň“ se rozrostlo z jedné na čtyři strany. Proč? Možná si říkáte, že taková scéna byla důležitá, aby se čtenáři zosobnili s postavami, než začnou umírat. Upřimně… bylo to tam jenom proto, aby mohl Jim říct svoje „mechanik“. Tehdy jsem tu postavu skutečně zbožňoval.
18. Tady jsem se trochu zasekl, než jsem si řekl, že někdo musí umřít. Kdo by to asi tak mohl být? Co třeba Andrea! Z tohohle návrhu je jasné, že jsem tehdy ještě neměl v plánu udělat z ní potenciálního ostrostřelce. Takže když jsem to pak později udělal, rozhodl jsem se místo ní zabít Amy. Když pomyslím na to, kým se Andrea nakonec stala… je zajímavé zjistit, že málem umřela v pátém čísle.
20. Surové násilí. Původní plán byl soustředit se na následky Jimova řádění. Naštěstí jsem se pak rozhodl, že namísto toho se budu soustředit na jeho emoce a žal nad ztrátou rodiny.
Foto: Image Comics
