V posledním čísle devátého svazku se Abraham snaží přesvědčit Rickovu skupinu, aby se s nimi vydali do Washingtonu. Robert Kirkman tady zavedl označení velké skupiny zombií jako „stádo“. Proč toho ale začal velmi rychle litovat?
Tak se podívejme na obsah tohoto čísla. Je tam toho spousta, ale co se týče jednotlivých stránek, moc toho není. Tohle bylo jedno z těch čísel, kdy jsem ještě neměl všechno promyšlené, když jsem začínal psát finální obsah.
„Vy jste ještě neviděli stádo, že ne?“
Vidíte tu poznámku nahoře? To je zrod pojmu „stádo“, často používaného v komiksu i v seriálu. Tohle slovo ve mně však vzbuzuje dojem stáda krav, což… no, není moc děsivé. Takže jsem velmi rychle přestal tenhle pojem mít rád. Velmi rychle mi začal být takový chabý. Upřímně, až se zachvěji, když na to někde narazím. Hlavně proto, že jakmile jsem to začal používat, došlo mi, že výraz „horda“ by byl mnohem lepší.
Ach jo.
A také jsem velkým fandou Masters of the Universe, Hordak je jedna z mých oblíbených postav a každý ví, že je vůdcem Hordy zla… takže to by pro mě byla vtipná asociace.
Spoiler. Když se později objeví Alexandrie, zaměnil jsem termín „stádo“ za termín „horda“, takže jsem to trochu napravil… i když ne úplně.
Stádo. Ach jo.
No nic. Po celém papíru jsou zábavné kousky dialogů. Abrahamova věta o řešení problémů je ve středu, ale podívejme se na spodní pravý roh.
„Rick se pobije s Abrahamem. Kousne ho. Abraham ublíží Carlovi?“
Další spoiler. To je hezký zárodek scény, která se později skutečně objeví, ale za úplně jiných okolností. Takže takhle se zrodila ta slavná scéna. A hele, původně to měl být Abraham! No nebylo by to zajímavé?
Je tak hezké, když tady konečně narazíme na něco skutečně zajímavého.
Naspodu pak můžete vidět návrh pro název svazku. Vždy, když dostanu nápad na název, někde si ho zapíšu, abych ho nezapomněl. Ještě jsem neodhalil tajemství, která se těch názvů týkají, takže tady to je. Vždy se jedná o tři slova a vždy musejí mít ten správný zvuk… alespoň pro mě. A skoro všechny mi znějí skvěle, protože jsem jednoduchý člověk.
Poznámky k jednotlivým stranám:
1. Hned navazujeme koncem minulého čísla a Eugeneovým velkým odhalením.
2. – 3. Původně měl být tohle jeden z mých milovaných „záběrů na hlavu“, a to rovnou na dvoustraně. Vím že už jsem o tom kdysi mluvil, ale není nic, co bych v komiksech miloval víc než velký záběr na tvář postavy. Lehce se to nakreslí. Má to dramatický dopad. Dobře do vypadá. Velká zábava. Mělo by to dělat víc autorů komiksů. Tady měl původně být velký záběr na Ricka, který je v šoku z toho, co řekl Eugene, a panečku, mohlo to být skvělé. Velká škoda, že jsem to tam nedal.
4. Tohle se přesunulo. Vidíte, co se stane, když odstraníte dvoustranu s hlavou? Jsou skvělé, ale zabírají místo.
7. Další mluvení. Věděl jsem, o čem se zhruba budou bavit, tak jsem si to nezapisoval.
10. Ne tak úplně zombie útok, ale super záběr na to, jak se přibližují.
11. Měl jsem plán na skvělou scénu s Abrahamem a vidlemi, to se nedalo pokazit.
12. – 13. „Hlava otevřená, mozek vytéká, blíží se ke skupině vzadu“. To se přesunulo až na 15. stranu. Někdy je důležité podrobně si naplánovat takovéhle odporné scény. Přeci jenom je to komiks se zombiemi.
16. – 17. Tenhle rozhovor Ricka s Dalem jsem zkrátil na jednu stranu. Potřeboval jsem víc prostoru pro bojujícího Abrahama!
20. – 21. „Velký rozhovor s Carlem“ se nakonec stal ikonickou scénou „nikdy nejsi v bezpečí“, což mělo původně skončit objetím. Nakonec jsem se rozhodl udělat Ricka na konci trochu chladnějším.
22. Nakonec to nebylo na celou stránku, a také tím skončil devátý svazek. Tedy, to je významná věc, poslední stránka svazku. Jedou do Washingtonu! Ale to se týče konců svazků, tenhle byl jeden z těch slabších. Nebo možná tohle bylo přesně to, co komiks potřeboval. Zajímalo by mě, co se stalo s těmi koni…
Foto: Image Comics
