V prvním čísle desátého svazku komiksu skupina cestuje do Washingtonu, během čehož Eugene objeví velmi zajímavou mrtvolu. Proč Robert Kirkman ve svém komiksu nikdy nerozvíjel evoluci zombií? A proč v něm bylo tak málo flashbacků?
Původně jsem měl v plánu, že by každé šesté číslo, tedy první číslo nového svazku, začínalo flashbackem. Pak jsem si však uvědomil, že je to zbytečné, a zavrhl jsem to. Ve skutečnosti nejsem fanouškem flashbacků. Myslím, že jsou výborným prostředkem pro vylepšení děje pro mnohem zkušenější spisovatele, než jsem já. Ale z nějakého důvodu mě nikdy netrápilo, že je ve svém komiksu nemám. Ani nevím proč. Raději se soustředím na posouvání děje kupředu.
Ed Brubaker byl velmi otrávený ze všech těch scén u táboráku, které jsem tam dal. Stěžoval si, že když postavy vyprávějí o své minulosti, tak to pouze vyprávějí ostatním, místo toho, abychom to přímo viděli ve flashbacku. Vím, že tak se to normálně dělá, ale pro mě jsou mnohem důležitější emoce, které postavy prožívají během vyprávění toho příběhu než ukázat to, o čem vyprávějí.
Klidně přiznám, že jsem se mýlil, kdyby nebylo těch 45 milionů prodaných kopií.
Každopádně, tohle číslo nezačíná tak úplně flashbackem, ale spíše snovou scénou. Ale stejně to odkazuje na ten původní plán.
Co ta slabá zombie, kterou Eugene zkoumal? To ale byla záhada, co? Co jsem tím naznačoval? Um… nic? Upřímně se musím přiznat, že si nevzpomínám, jestli jsem s tím měl nějaké větší plány. Vím, že jsem původně plánoval, aby Eugene podrobněji zkoumal zombie, možná na nich dělal i pokusy, ale pak jsem si uvědomil, že z něj dělám doktora Frankensteina z Romerova Dne mrtvých.
Nikdy jsem netajil, jak velkou inspirací v tomhle příběhu pro mě byla Romerova práce. Stojím si za tím, že bez něj by žádné The Walking Dead nikdy nevzniklo. Tenhle komiks je pro mě pouze drobnou inovací toho žánru, stejně jako to udělaly filmy Soumrak mrtvých nebo Světová válka Z.
Romero točil další a další zombie filmy, a s díly jako Den mrtvých, Země mrtvých a další bylo jasné, že chtěl prozkoumat také evoluci zombií. Kdyby se v mém komiksu zombíci nějakým způsobem měnili a vyvíjeli, tak by to až příliš kopírovalo jeho dílo. Takže i když tam byly nějaké náznaky, víc jsem to nerozebíral.
Fajn, co to máme tam dole? „Narození 7:00, smrt 9:00.“ Myslím, že to mělo souviset s něčím, co měla nějaká postava říct o ztrátě dítěte, ale už nevím, jestli se to vůbec v komiksu objevilo.
Pak jsem si tam napsal příjmení Rosity.
Také jsem si tam zapsal krátký obsah 56. čísla.
A nakonec jsem si tam také zapsal, co se stane v 57. čísle!
Poznámky k jednotlivým stranám:
1. – 5. Tady všechno beze změny.
6. – 7. Vypadá to, že tady jsem také vůbec nic neměnil.
8. – 9. Tohle jsem nakonec rozšířil o dvě další strany. Prostě jsem toho měl víc, co chtěla Lori říct Rickovi, a tak jsem je nechal povídat si trochu déle, a také bylo načase, aby Rick začal litovat toho, že s ní volá, tak jsem to tam doplnil.
13. – 14. Fajn, tady můžete vidět, že ty dvě bonusové stránky telefonátu jsem nakonec přeci jenom naplánoval, jenom jsem je dal až o pár stránek dál.
15. Rozhodl jsem se přidat větší drama a nechat napětí mezi Rickem a Abrahamem na vyšší úrovni.
16. Hej, hlupáku, nezapomínej, že tohle je zombie komiks (na to jsem později úplně zapomněl).
18. Úžasná poznámka: „Něco super.“ Hádám, že proto jsem tam dal tu scénu s podvyživenou zombií. Možná, ale jenom možná, jsem tomu měl věnovat víc prostoru? Možná? Nebo protože ta scéna byla tak blízko konci tohoto čísla, jsem to měl víc zvážit?
20. – 21. Tohle číslo skončilo vážně nehezky. Existuje fiktivní rodina s víc tragičtějším osudem, než jsou Greeneovi? Vypadá to, jako bych tyhle milé lidičky vážně nesnášel. Tedy, postupně jsem je vyvraždil, až zůstala jenom Maggie, a ona teď udělá tohle? Jejda.
Foto: Image Comics
