Dale byl unesen kanibaly, kteří mu snědli druhou nohu, on však pro ně má malé překvapení. Skupina v kostele se zatím snaží přijít na to, s kým mají co do činění. Přinášíme vám další autorovy poznámky ke vzniku tohoto čísla.
Tak se na to podívejme. Další z takových těch vyplňovacích čísel. Vždy mě velmi bavilo dělat v komiksu nechutné scény. Již delší dobu jsem se těšil na psaní scény, jak kanibalové mluví o lidském mase a jak jim Dale odhalí, že je pokousaný.
Pokud mám vybrat jednu věc, které jsem si při opětovném čtení tohohle komiksu všiml, a čím jsem starší, tím to dělám častěji, tak to bude to, že píšu velmi přímo a upřímně. Lidé v mém komiksu mluví naprosto přirozeně, jako by mluvili i v reálném životě. Tohle číslo je toho dobrým příkladem.
Děsivé na tom je to, jak Chris naprosto bez zábran vysvětluje jejich kanibalistické pohnutky. Je to pro něj běžné, nic zvláštního, prostě další jídlo.
Nuže… a pro mě je to zábava.
Znovu tady máme seznam postav. Vůbec netuším, proč u sebe mají Dale a Eugene čárku. Možná, abych nezapomněl, že je chci nějak použít. Eugene vlastně v tomhle čísle nic nedělá, ale je možné, že něco se pouze přesunulo do dalšího čísla.
Na spodní straně je pár dialogů pro další číslo. Nakonec jsem z toho použil pouze část. To uvidíte v příštím čísle. Naštěstí jsem vynechal tu poznámku, kde Dale říká, že Andreu měl raději než svoji zesnulou manželku. To by u něj nevyznělo moc hezky.
Poznámky k jednotlivým stranám:
1. – 2. Věděl jsem, že budu budovat scénu na 4. straně, takže tyhle jsem si ani moc nepromyslel. Jak už jsem vysvětloval minule, je dost možné, že tyto stránky jsem již poslal Charliemu spolu s minulým číslem.
3. – 6. Tahle scéna se vlastně odehrála přesně tak, jak jsem ji plánoval. „Zkažené maso“ je asi jednou z mých nejoblíbenějších scén v celém komiksu. Myslím, že kdybych to mohl udělat znovu, dal bych tam raději velký záběr na Daleův šílený vysmátý obličej. Tedy, ta scéna, jak se zpoza něj díváme, jak křičí na Lovce, je skvělá, ale ten výraz, který Charlie zachytil na jeho tváři je prostě úžasný a udělal z toho památnou scénu.
7. „Vyřežu si jazyk!“, to mi na tuhle stránku stačilo. Někdy tyhle poznámky slouží pouze pro zapsání nějaké památné scény. Je na každé stránce nějaká scéna, na kterou nezapomenete? Pokud ne, snažte se tomu alespoň přiblížit. O to jde. Nějaký dobrý vizuál, dobrý dialog, zajímavý okamžik, prostě něco. V takovém případě jsou tyto poznámky dost užitečné.
8. – 10. Tohle je prázdné, protože jsem je již asi poslal Charliemu, abych ho udržel zaneprázdněného, než na mě bude zase čekat. Je to celkem trapné, ale tak to tehdy chodilo (dnes už ne, čestné skautské). Jsou to jednoduché stránky aby příběh nestál na místě.
11. – 13. Tohle jsem napsal, abych navázal na ty předchozí strany.
14. Rickův dialog zůstal přesně podle poznámek.
15. Snažil jsem se udržet zápletku „Morgan viděl Carla zabít Bena“ trochu déle při životě, než dojde k tomu odhalení.
Fajn, toto číslo se zjevně přesně drželo poznámek. Stránky 18. – 22. zůstaly beze změny. Věděl jsem, jak tohle číslo skončí, a to se také stalo.
18. stránka se posunula na místo 16. stránky. U 17. a 19. se stalo to stejné, ale pouze proto, že se posunul i zbytek.
Postřelení Glenna bylo něco, co jsem vymyslel až na poslední chvíli. Původně měli pouze najít Dalea před kostelem a panikařit a dumat nad tím, co to znamená. Nakonec jsem se rozhodl zvýšit napětí a přidat tam scénu „sledují nás“, která vedla ke Glennovu postřelení.
Tedy… bylo to díky tomu víc vzrušující!
21. – 22. Nestává se často, že číslo končí nějakou silnou a památnou větou. Nepřijde vám to jako z nějakého akčního filmu z osmdesátých let? Nemůžu s vámi nesouhlasit, ale stejně mi ta scéna přijde skvělá.
Foto: Image Comics
