V prvním čísle třináctého svazku si Rickova skupina začíná zvykat na život v Alexandrii. Rick s Glennem ukradnou ze zbrojnice zbraně, zatímco Abraham všem ukáže, jak se musejí vypořádat s mrtvými.
To ale bylo zábavné číslo. Skutečně se dostáváme do toho, jak Alexandrie funguje a jak jsou její obyvatelé odlišní od naší skupiny.
Je trochu bezohledné, že ve zbrojnici měli pouze obyčejné okno zabezpečené obyčejným posuvným zámkem? Možná… ale její obyvatelé nevědí, co všechno venku číhá, takže to nevadí.
Mimo toho celkem přímočaré číslo. Stále hezký odklon od toho, na co jsme byli zvyklí. Trochu zombie akce, ale jiného druhu. Alexandrie skutečně otřásla tím, na co jsme byli zvyklí posledních sedmdesát čísel. Je zábavné znovu si připomenout tuhle éru.
Tohle je dost dobře první číslo, které jsem napsal během výroby seriálu. Tou dobou jsem byl skutečně zaneprázdněný. Pořád jsem cestoval do Georgie připravovat místa na natáčení a do Los Angeles na kamerové zkoušky.
Možná proto je tento obsah tak čistý. Žádné poznámky kolem, žádné nákresy, pouze čistý obsah.
Na konci je poznámka „Gabe vede pohřeb v čísle 74“, ta byla pro další číslo, ale věci se změnily, a tak jsem to musel přizpůsobit.
Poznámky k jednotlivým stranám:
1. – 2. Rychlé scény na jednu stranu, abychom se uvedli do čísla a viděli, kde se právě kdo nachází. Scénou s Abrahamem jsem chtěl trochu zmást čtenáře s ohledem na konec čísla.
3. Tohle se změnilo na scénu s Morganem a Michonne místo toho, aby to bylo pokračování scény Ricka a Carla. Vždy je lepší vměstnat tam víc příběhu, když je to možné.
4. – 8. Tady jsem jednu stranu vyhodil, ale je to hezký příklad toho, když poznámky na papíře přesně odpovídají výsledku. Za starých časů kreslíř dostal pouze obsah a sám by si pak všechno naplánoval. V tomto případě by tedy dostal pouze tento papír. V některých případech (jako třeba u Stana Leeho) toho kreslíř dostal ještě méně. Často přemýšlím nad tím, jak by to vypadalo, kdybych Charliemu nechal takto volnou ruku. Na jedno nebo dvě čísla by to byl zajímavý experiment.
9. – 11. Věci se posunuly, aby měla tahle scéna víc prostoru.
12. Tohle se stalo novou osmou stranou, když jsem ji předtím vynechal.
13. Tohle se stalo devátou stranou, aby byla scéna s Glennem a Abrahamem nepřerušená.
14. Tato scéna s Rickem a Glennem se značně změnila.
15. – 16. A tady to máme. Původně měl v tomhle čísle umřít někdo ze stavařů, ale změnil jsem to, aby ve výsledku Abraham všechny zachránil.
17. Je tam napsáno: „Abraham jde do akce, zachrání toho druhého.“ Tím druhým nakonec byla Holly.
18. Tohle zůstalo, Abraham nakopal zadek.
19. Tohle se posunulo o jednu stranu, aby měl Abraham víc prostoru k nakopání zadku. Také se tato scéna přesunula do budovy, aby si mohli probrat všechny zbraně, než kdyby to dělali u zbrojnice.
22. Na konci jsem si nechal možnosti. „Víc tajemna okolo Davidsona?“ Naštěstí jsem se rozhodl jinak. Myslím, že uspokojivým koncem čísla bylo, že Abraham získal zpátky svou sebedůvěru. A také to skončilo hláškou, díky kterým se stal takovým oblíbencem. Panečku, Abraham byl zábavný.
Foto: Image Comics
