Pokud si někteří čtenáři mysleli, že komiks se stává nudným, tohle číslo je přesvědčilo o opaku. Rick se konečně vypořádá s Petem a na Alexandrii se ženou další hrozby. Kirkman tentokrát odhalil velmi zajímavé plány zahrnující smrt Glenna.
Vidíte? Teď to jede! Každý, kdo si stěžoval, že dění kolem Alexandrie je nuda, by už teď měl vidět, kam jsem se chtěl vydat.
Tak tedy… obálka tohohle čísla byla nakreslena s plánem na úplně jinou zápletku. Nemyslím si, že jsem vymyslel všechny detaily, ale Glenn měl umřít v 75. čísle! Je možné, že by ho zabil Pete, jako to v tomto čísle udělal Regině, jenom by se to posunulo o dvě čísla dříve. Už jsem to zmiňoval u předchozích čísel, ale měl jsem v plánu touhle dobou Glenna zabít. Blížilo se 75. číslo, a to znamenalo velký milník, kde by se něco takového hodilo.
Ale pak jsem to neudělal.
Z nějakého důvodu jsem prostě Glenna nemohl zabít. Místo toho jsem se v 75. čísle více soustředil na Ricka a jeho psychické rozpoložení, z čehož jsem udělal velkou věc. A Glenn… ten mohl žít dál.
Ale jde o tohle… obálka tohohle čísla vznikla ještě v době, kdy jsem plánoval, že Glenn v tomhle čísle bude již mrtvý. Takže původní plán byl, že když bude Glenn mrtvý, Maggie začne někdo sledovat. Možná Spencer, možná někdo nový. Už si nevzpomínám. Byla nová vdova, která se někomu zalíbila. To měla být zápletka. Ubohá Maggie truchlila a někdo ji chtěl nutit do nového vztahu. Rozhodně by to pro ně nedopadlo dobře.
Takže když Glenn přežil… nechtěl jsem jen tak zahodit takovou parádní obálku. Už byla vytisknuta v katalozích a na internetu! Místo toho jsem v tomhle čísle vytvořil scénu mezi Glennem a Maggie, kde jí říká, že se cítí, jako by se na jejich vztah díval odněkud z dálky. V tom okně na obálce to neměl být Glenn… ale může jím být, a ten dialog mi to pomáhá zamaskovat… svým způsobem.
Ve výsledku by možná nevadilo, kdybych se na to vykašlal a prostě tu obálku použil bez té scény, ale takový já nejsem a všechno musím mít zdůvodněné. No nic!
Obsah je tentokrát celkem jednoduchý. Spousta dialogu mezi Glennem a Maggie byla použita přímo z papíru. A z nějakého důvodu jsem si tady nakreslil spoustu lopat, a vůbec netuším proč. A co jsou jako ty mřížky nalevo?
Vpravo dole je jedna zajímavá věc. Už jsem pomalu pracoval na druhém příběhovém oblouku s titulem „Není úniku“. „Všechny cesty zataraseny“ zní taky celkem dobře.
Poznámky k jednotlivým stranám:
1. – 3. Touhle dobou už celkem typické, první stránky napsány velmi jednoduše, protože jsem je již dříve poslal Charliemu.
4. Tady žádné změny.
5. – 6. Ani tady nic… přesně jsem se držel obsahu… dnes to asi bude nuda.
7. Je vzácné, když se takhle přesně držím poznámek. „Naštvaný. Vidí nůž.“ Myslel jsem, že je tam napsáno Andrea, ale to jsem pouze doufal, že tady bude nějaká změna, abych mohl o něčem mluvit.
8. – 9. Jsem si jistý, že něco tady bude.
10. – 12. No propána, kdyby bylo víc takových čísel, tak bych tohle přestal psát úplně. Tohle je šílené. Je to asi jediné číslo, kde jsem se držel poznámek do slova a do písmene.
15. No konečně něco. Přidal jsem další scénu mezi Andreou a Spencerem. To abych zvýšil napětí před scénami s Petem a abychom viděli Spencera před smrtí jeho matky. Ale jinak nic nového. Pamatujete, když jsem mluvil o Glennově smrti? To byly časy.
20. Věděl jsem, že scéna s Douglasem bude vést k Rickovu zabití Petea, ale neobtěžoval jsem se zapisovat to.
21. – 22. Rozhodl jsem se tohle vyměnit. Nepřátelská skupina slyšící výstřel je mnohem lepší zakončení než záběr na víc zombií. Předznamenává to víc nebezpečí.
Foto: Image Comics
