Číslo devět komiksové předlohy The Walking Dead je plné akce a napětí. Členové skupiny se probouzí na místě, o kterém doufají, že bude jejich novým domovem. Sídliště Wiltshire ale odhaluje ukryté nebezpečí a skupina ho musí opustit, poté je postihne další rána, když je Carl postřelen.
Tak, tohle číslo bylo pořádně našlapané! Spousta dialogů, ale také dvě velké události, a to všechno v jednom čísle, což je opravdu super. Nejdříve únik ze sídliště Wilshire…
Poznámka: nazval jsem ho Wilshire, protože jsem tehdy cestoval do Los Angeles a tohle číslo jsem dost možná napsal právě tam. Procházel jsem ulicí Wilshire Boulevard a rozhodl jsem se to jméno použít. Když Charlie kreslil předešlé číslo, na bránu napsal Wiltshire, zřejmě podle hrabství Wiltshire v Anglii. Když tam skupina dorazí, na bráně je Wiltshire, ale když v tomto čísle odcházejí, stojí tam Wilshire (i když jsme to u barevné verze překryli zvukovým efektem). Takže v komiksu existují obě verze, ale protože je to pořádně vidět u minulého čísla, pro většinu lidí je to Wiltshire, ale pro mně to vždy bude Wilshire, proto to tak nadále používám.
Takže tady máme únik ze sídliště Wilshire a Carl je postřelen, všechno v jednom čísle! Páni!
Kromě toho je v tomto čísle spousta zábavné práce s postavami. Je tam hezká scéna mezi Rickem a Lori, začátek vztahu mezi Tyreesem a Carol a spousta prostoru pro Donnu, u čehož se mé současné já obává, že až příliš odhaluje to, co se jí později v tomto čísle stane. Nebo také ne. Čekali jste, že se to stane? Nebo se trápím zbytečně? Dnes bych to asi udělal jinak… možná… kdoví?
Původní obálka tohoto čísla je ta nejlepší, jakou Tony Moore nakreslil. Vtipné je, že je to poslední obálka, kterou nakreslil před svým odchodem od komiksu. Původně to měla být obálka prvního svazku, ale to se nakonec nestalo. Nicméně se nám natolik líbila, že jsme se rozhodli ji použít pro některé číslo. Nakonec to padlo na toto číslo, a je na ní Rick, jak seká dříví, přičemž se za ním plíží zombie. To se ale nakonec vůbec nestane. Takže toto je první obálka z mnoha, která ukazuje něco, co nakonec v daném čísle vůbec není, aby tak zmátla čtenáře. Takových ještě bude spousta, ale tohle byla první!
Poznámky k jednotlivým stranám:
1. – 3. Tady žádné změny nejsou, všechno sedí.
4. Teda, skutečně tady měli mít Allen a Donna sex? Ne. Je to jenom další z mých divných zkratek, kterým rozumím jenom já. Bylo to tam jako upomínka na to, že má dialog končit tím, jak taťka Allen využije příležitosti a pokusí se situaci změnit na sex v tu nejhorší možnou chvíli.
6. Všimněte si, jak jsem původně plánoval mít celou stranu o tom, jak Rick žádá Andreu, aby pohlídala děti. Pak jsem se ale rozhodl posunout to na předchozí stranu a jenom na jedno okénko, abychom tady mohli začít prohledávat oblast. Asi jsem si uvědomil, že tam bude čtenář otáčet stranu a bude dobré, abychom na té další začali s průzkumem. Páni… tentokrát je to napínavé.
7. Tady došlo k velké změně. Rozhovor s Donnou se přesunul na předchozí stranu. To se děje dost často. Takže vlastně o nic nejde.
10. – 12. Tohle bylo rozšířeno, aby tam bylo více akce, a také, abych začal s dějovou linkou Julie a Chrise, která nakonec povede (tentokrát žádné spoilery!)…
14. Tuhle scénu jsem víceméně úplně vystřihl. Místo toho jsem tam dal několik kratších scén.
15. Tohle jsem přesunul, aby se to stalo hned po jejich úniku, což se nakonec také stalo na 15. straně, a tak jsem dohnal ztracený čas! Dnes bych prostě udělal číslo delší, ale to tehdy vůbec nebylo tak lehké a všechno se muselo vejít na dvaadvacet stran!
16. Když píšu takovéhle věci, říkám si: „Naser si, budoucí Roberte, který z toho budeš dělat finální číslo, vždyť ty na to přijdeš!“ Občas to funguje, protože s tím neztrácím čas a prostě vymyslím něco, co se tam hodí… ale jindy… dostanu se k těmhle poznámkám a říkám si: „Naser si, minulý Roberte! Co si tam chtěl dát?! Proč si k tomu nenapsal víc?!“
19. Podobně, vůbec jsem nevěděl, o čem si budou povídat. Většinou pak improvizuji, jako tady, kde jsem si řekl: „Potřebujeme se více soustředit na Allena a ztrátu Donny, tak se budou bavit o tom.“
20. Dnes bych to asi udělal jako dvoustranu. Ale tehdy jsem si asi myslel, že tam toho potřebuji vměstnat víc. Vzpomeňte si ale, že když bude Carl postřelený příště (menší spoiler), tak už to bude na dvoustraně.
Foto: Image Comics
