V prvním čísle sedmnáctého svazku se Rickova skupina poprvé střetne se Spasiteli, ale rychle se s nimi vypořádají a pošlou Neganovi jasný odkaz. Bude však Alexandrie připravena na jeho odplatu?
A jsme na začátku příběhového oblouku Důvod se bát, jednoho z největších a nejdůležitějších okamžiků v příběhu. Také je to příběhový oblouk, který následuje hned po předchozím oblouku Ten velký svět. A to mi upřímně přijde trochu moc. Tou dobou jsem si myslel, že lidé budou nadšení, když bude po konci jednoho oblouku následovat hned další. „Páni, v tomhle komiksu se toho tolik děje.“ Obzvláště, když se ocitáme blízko 100. čísla. A jelikož se ho prodalo téměř 400 tisíc kopií, tak to asi fungovalo. Ale stejně, znamenalo to spoustu marketingu a tyto příběhové oblouky to mohlo obrat o jejich pozlátko.
Takže po konci tohoto oblouku jsme si dali na chvíli pauzu… asi na rok. Myslím, že to se počítá jako chvíle! Nebo alespoň mi to tak připadalo… když jsem byl mladší.
I když tohle číslo značilo spíše úvod do tohoto oblouku, stejně bylo důležité. Hlavně v něm nastane první přímá konfrontace se Spasiteli. Pro naše hrdiny to byla brnkačka. Vždy je zábava napsat takovouhle jednostrannou akci, ve které ukážete, jak jsou vaše postavy schopné. Když jsme se blížili ke 100. číslu, bylo důležité ukázat, jakou cestu naše postavy ušly a jak schopnými se stali. Už jsme tu podobné scény měli, ale v nich se postavy na konflikt připravovali, zatímco tady to pro ně bylo překvapení.
Doufám, že to u čtenářů vyvolalo velkou důvěru v naši skupinu, vzhledem k tomu, co se brzy stane…
Naše původní obálky pro tento svazek byly velmi zajímavé. Cílem bylo soustředit se u Spasitelů na obálkách na jejich zbraně místo tváří. Doufal jsem, že je to udělá extra děsivými. Všech šest obálek tohoto svazku nakreslil Charlie za minutku dávno předtím, než bylo tohle číslo napsáno. Takže tam došlo k menším změnám, ale o tom si promluvíme u 100. čísla.
Na spodní straně papíru jsou dvě kresby, co to ksakru je? Nuže, ve velmi, velmi, velmi raných začátcích vydavatelství Skybound jsme jako jednu ze svých prvních věcí vytvořili zombie plyšáka. Tady jsem se pro Sinu Grace snažil nakreslit velmi zjednodušenou tvář toho plyšáka, aby ji předložila výrobci, protože ta původní se mi vůbec nezamlouvala. Pokud se nemýlím, Sina později nakreslila finální tvář. To byli úplně první začátky Skybound.
Poznámky k jednotlivým stranám:
1. Pokaždé, když můžu udělat velkou stránku se spoustou textu, udělám to. Je to hezký způsob, jak odstartovat číslo.
2. Tady beze změny. Oh, mladá žena se cítí špatně a tvrdí, že to nic není? Mohla by být třeba… těhotná?! Velmi originální, již ne tak mladý Roberte Kirkmane.
3. Tady také beze změn. Pro ty, co nedokážou přečíst můj rukopis (asi všichni?): „Abe jde za Eugenem. Chodíval si ven, teď už ne. Eugene: Mám práci. Našel jsem telefonní seznam, vyznačil místa která potřebujeme. Abe se ptá na Rositu. Eugene: Byl bys naštvaný, kdyby byla šťastnější se mnou?“
5. Také beze změn. „Abe mluví s Heathem. Pár tuláků uvízlo v příkopu. Později je půjdu zneškodnit.“
6. – 7. Rozhodl jsem se, že tady tu dvoustranu nepotřebujeme. Podívejte, jak někdy dokážu být rozumný.
10. – 14. Po spoustě prázdných stránek jsme tady sešli z cesty. „Střílení. Zabíjení. Další střílení.“ Jde vidět, že jsem si nepotřeboval zapisovat, co přesně se bude dít.
15. Vážně jsem měl použít tu větu: „A kdo chrání vás?“
16. No teda, podívejte se na celou tuhle scénu, která byla vystřižena. Rick měl tomu Spasiteli stoupnout na koule a rozmačkat je. Ten týpek měl říct: „A kdo chrání vás?“ Rick by mu následně stoupl na rozkrok a řekl by: „My se chráníme sami. Jak si zatím vedeme?“ To by byla skvělá scéna. Ale přijde mi, že se to na Ricka nehodí, spíše na někoho, kdo se objeví ve 100. čísle.
18. Tohle se posunulo dopředu.
22. Celkem tichý konec na začátek svazku. Abraham a Eugene jsou ve vážném ohrožení, ale zatím o tom neví. Víc si o tom řekneme u příštího čísla.
Foto: Image Comics
