V tomto čísle šokujícím způsobem zemře Abraham a místo něj je nám představen Dwight. Robert Kirkman prozradil zajímavé informace o tom, že Abrahamova smrt vůbec nebyla plánovaná, a také odhalil, proč se Daryl nikdy neobjevil v komiksu.
Tak tohle číslo bylo nadupané, no nemám pravdu?
Abrahamova smrt je možná moje nejoblíbenější v celém komiksu. Možná. A ano, vím, že může být zvláštní mít „oblíbenou smrt“ postavy, na které vám záleží tak jako mě… ale takto já pracuju. Nebojím se zabít své miláčky.
Lidé se mě často ptají, jak daleko si všechno plánuju dopředu? Lidé, kteří nepíšou, se často zajímají, jak přesně mám vše naplánované, jako kdyby přesné plánování dělalo komiks lepším. Já vám tedy řeknu, že to tak rozhodně není.
Vince Gilligan velmi jasně řekl, jak měli vše dopředu naplánované u seriálu Breaking Bad. Walt v jedné sérii otevře nádrž s obří zbraní uvnitř, a další rok si tvůrci sedli a vymýšleli, jak se to mohlo stát. Třetí série seriálu Star Trek: Nová generace skončila dílem To nejlepší z obou světů, část první. Daná epizoda a celá série skončila tím, že kapitána Jean-Luc Picarda unesli borgové a proměnili ho v Locutuse. Zesnulý Michael Pillar se nechal slyšet, že tvůrci si pak dali pauzu, šli na dovolenou, a pak se vrátili do práce a začali přemýšlet, jak bude pokračovat čtvrtá série. Neměli tušení, jak vyřeší to, aby hlavní postava nezůstala po zbytek série vesmírným zombie robotem.
Aby bylo jasno, nesnažím se toto číslo komiksu porovnávat se Star Trekem nebo s Breaking Bad.
Když se jako spisovatel zaženete do kouta, často to vede ke skvělým příběhům. Když máte vše pečlivě naplánované, ve výsledku z toho můžete mít nudný příběh se slabou akcí. Osobně jsem tak trochu hybrid. Rád si plánuju věci tak daleko, jak si to můžu dovolit. Takže si často dělám velká „pokud“: Pokud se dostanu ke 30. číslu, udělám tohle. Pokud se dostanu k 50. číslu, udělám tohle. Nechávám si otevřené možnosti, takže vždy mám nějaké plány, na kterých můžu budovat… ale vždy si nechávám volný prostor na to, abych mohl udělat něco neplánovaného a spontánního, bez ohledu na to, jak šílené dané číslo bude.
Tohle bylo jedno z těch čísel.
Neměl jsem ani nejmenší plán zabít Abrahama, než jsem tohle číslo začal psát. Napsal jsem poslední stránku předešlého 97. čísla bez nejmenšího tušení, jak bude pokračovat tohle číslo. Ale když jsem si napsal tyto poznámky, uvědomil jsem si: „Kruci, tohle číslo je hrozně nudné.“
Původní plán byl, že se Abraham s Eugenem dostanou do přestřelky se Spasiteli, a pak utečou zpátky do bezpečí Alexandrie a pomůžou ji bránit proti Dwightovi a jeho lidem. NUDA. Věděl jsem, že pro Eugenea mám spoustu plánů, ale uvědomil jsem si, že pro Abrahama vlastně nic v plánu nemám, nic velkého, a naštěstí nebyl na žádné z již zveřejněných obálek pro další čísla, a tak… no… zabít ho mi přišlo jako správná věc. A navíc by to znamenalo zajímavý vývoj pro Holly, Rositu, Eugenea a Ricka a vedlo by to k novým příběhovým linkám, a to se mi pozdávalo.
Miloval jsem tu postavu, byla jednou z mých nejoblíbenějších… ale musíte rozbít pár vajíček, abyste udělali komiks… zajímavé.
V tomto čísle se také poprvé objevuje Dwight, který jako svou primární zbraň používá kuši. Je to odkaz na někoho jiného? Oficiálně ne. Protože Daryl Dixon je postava vytvořená exkluzivně pro seriál, AMC na ni vlastní práva. A protože já vlastním práva na The Walking Dead jako celek a aktuálně se s nimi soudím kvůli licenci, vždy byli velmi přísní ohledně toho, aby se Daryl v žádné podobě neobjevil v komiksu. Protože byl pro ně licenčním zlatým dolem. Proto se také Daryl neobjevil v žádné počítačové hře založené na komiksu, ale objevuje se ve hrách od AMC, jako je Survival Instinct.
Takže Dwight s Darylem nemá nic společného, ale protože jsem dával Spasitelům unikátní zbraně, řekl jsem si, že kuše bude super!
V poznámkách můžete vidět můj design Dwightovy tváře. Chtěl jsem Charliemu ukázat mou představu o tom, jak moc chci jeho tvář zjizvenou. Spoiler: měl jsem tehdy již vymyšleno, že mu to způsobil Negan žehličkou? Ne. Byl pouze popálený. Důvod jeho popálení jsem vymyslel až později.
Poznámky k jednotlivým stranám:
1. – 2. Tady žádná změna. Líbí se mi fakt, že mozek je ve skutečnosti velmi odolný. Je doloženo, že můžete mít šipku v hlavě a pořád mluvit. Stejně jako je doloženo, že můžete být střelen do hlavy a pořád žít. Ale… pokud jste zombie, tak vás každé poranění mozku zabije. Nic neříkejte.
8. Tady jde vidět, jak takovéto velké stránky pomáhají posunout příběh. Tuto scénu jsem tam chtěl mít, a chtěl jsem, aby to bylo na celou stranu. Šestá strana byla příliš brzy, desátá strana zase příliš pozdě, tak jsem ji dal na osmou stranu a vytvořil děj kolem toho.
10. Další velký zvrat, možná jeden z nejlepších v celém komiksu.
11. Můžete vidět, jak přesně se tohle číslo drží poznámek, a sedí i jednotlivá okénka. „Zvedne ruku – krvácí. Dwight praští Eugenea. Spasitel jde na pomoc – je střelen do hlavy.“ Ano, přesně to se stalo na této straně.
14. Tady se ukazuje, že Eugene nakonec kousal Dwightův rozkrok mnohem déle, než jsem plánoval. Jo. Vůbec toho nelituju. Stojím si za tím. Skvělá scéna. Byl to výborný okamžik, který nám ukázal, jak silný Eugene může být. Když je zahnán do kouta, udělá cokoliv, aby přežil. To byl trochu kontrast k tomu, jak jsme ho doteď poznali.
18. Původně jsme měli vidět, jak Dwightova skupina odjede autem. Ale bylo to zbytečné, mnohem lepší bylo soustředit se na zombie akci.
19. – 22. Jelikož mi šlo tohle číslo tak lehce, konec jsem si ani nezapisoval a rovnou se pustil do finálního obsahu. V podstatě jsem jenom potřeboval ukázat, jak jim zombie zatarasí cestu a oni se musejí stáhnout. Tento konec nepatří k mým oblíbeným, ale bylo to velmi akční číslo, a tak jsem to nechal být.
Foto: Image Comics
