V předposledním čísle osmého svazku se Guvernér vrací, aby získal věznici pro sebe, a to za jakoukoliv cenu. Co se v tomhle čísle mělo stát původně? To prozradil Robert Kirkman v dalších zákulisních informacích.
V tomhle čísle to začalo být šílené, nebo to tak bylo již předtím? Asi ano. Tenhle příběhový oblouk se skutečně stal přelomovým. Tolik se toho za těch pár čísel stalo, a asi jenom díky tomu jsme to dotáhli až na sté číslo. Opravdu to čtenáře utvrdilo v tom, že v tomhle příběhu se může stát cokoliv.
Tedy… chudák Axel. Taková obyčejná smrt utopená v chaosu. Pořád mi chybí. Tu postavu jsem skutečně zbožňoval.
Návrh tohohle čísla obsahuje velké změny, hlavně v tom, že se téměř všechno posunulo až do příštího čísla, ale je zajímavé ohlédnout se a podívat se, jak jednoduše bylo tohle číslo navrženo, a když jsem pak psal samotný obsah, spoustu jsem toho doplnil, jak jsem byl plný energie.
Můj psací proces je celkem přímočarý. Nikdy nedělám velké revize. Když dokončím psaní obsahu, ani ho nečtu znovu, ale rovnou ho pošlu kreslíři. Možná to zní jako lenost, ale nezatěžoval jsem se něčím, co veřejnost stejně nikdy neuvidí. Editor to nečte. Vydavatel to neschvaluje. Pro mě to je jenom e-mail mezi autorem a kreslířem. Pokud je tam něco, co kreslíř nechápe, napíše mi nebo si zavoláme a vysvětlím mu to.
Je to v podstatě až třetí verze. Nejprve si to číslo vytvořím v hlavě a ponechám si to tam. Někde bokem si naškrábu některé poznámky, jak tady často vidíte, nebo si je zapíšu do počítače. To je první verze. Pak přijdou na řadu tyhle naše papíry, kde si to roztřídím na jednotlivé strany, navrhnu si některé dialogy a ujistím se, že struktura je v pořádku. Nakonec přijde na řadu psaní samotného obsahu, u kterého strávím nejvíc času. Někdy se něco změní, buď pořádně, nebo vůbec, ale často dochází k úpravám. A nakonec, což je nejdůležitější krok, když jsou stránky nakreslené, přejdu si ještě jednou dialogy. Přijde mi to trochu jako editování u seriálů a filmů. Můžu scény změnit úplně, něco přidat nebo ubrat, a dát tomu pozlátko.
Nemyslím si, že tento způsob je nějak unikátní nebo co, ale když se za tím ohlížím a analyzuju to, uvědomuju si, že během celého toho procesu udělám opravdu hodně změn.
Poznámky k jednotlivým stranám:
1. A začneme hned tady, tohle se prodloužilo na čtyři strany namísto tří… vidíte, jak se to liší? Panečku.
2. – 3. Další příklad toho, kdy jsem věděl, co tam bude, tak jsem si jenom naškrábal malou poznámku.
4. – 5. Rick a Carl se o stranu posunuli a přidal jsem scénu s Lori. Netuším, proč jsem se snažil přidat další scénu mezi Rickem a Lori. Ale je to trochu tragédie, jak byl jejich vztah touhle dobou chladný.
6. A tady se to začalo posouvat. Útok se posunul, abych přidal nějaké přípravy a zvýšil napětí. Scéna s Carlem byla důležitá, tak jsem ji rozšířil. Scéna ze sedmé strany byla hezkým rozloučením s Axelem, vzhledem k tomu, co se za chvíli stane, ale vlastně jsem ji tam dal jenom proto, abych navýšil počet stran před útokem.
8. Tohle se přesunulo na desátou stranu a Axelova hlava ve skutečnosti neexplodovala.
10. Tohle je úplně pryč, přesunuto do příštího čísla. Kromě smrti Patricie jsem tu zbytek ponechal. A díky tomu to tady víceméně sedí s poznámkami.
12. Tohle měla být původně dvoustrana s výbuchem, ale zmenšil jsem to na jednu stranu, abych ušetřil místo.
13. Jmenoval se ten chlap Bruce? Někdy, ale jenom někdy, si nemůžu vzpomenou na jméno postavy v dialogu. Jindy na to ale myslím neustále!
14. Kouřící pistole se změnily na střílející pistole, protože to zní lépe?
15. – 16. Tady jsem přidal pár akčních scén s Andreou a… RIP náš karavan. Kdybych to dělal znovu, asi bych tomu věnoval víc prostoru. Tedy, pro náš příběh to bylo velmi důležité vozidlo. No nic…
A také, scéna s tankem projíždějícím plotem se posunula na strany 18. – 19., aby z toho mohla být dvoustrana. Konec tohohle čísla jsem tedy pořádně napěchoval!
18. Smrt Billyho… panejo, příští číslo bude pořádně akční, když jsem to tam všechno přesunul.
19. Vážně se omlouvám všem, kdo čtou komiks poprvé a přečetli si tyhle poznámky. Velké spoilery.
21. – 22. Skutečně netuším, o čem by bylo další číslo, kdyby tohle všechno zůstalo tady. Jsem si jistý, že jsem měl nějaký plán, aby rozhodně by to bylo úplně jiné. Nakonec jsem se rozhodl pro ten falešný zvrat, kterým tohle číslo skončilo. Je to laciné, ale vzhledem k tomu, co nás čeká příště, mi to za to stálo.
Finální poznámka – máme tady i seznam postav. Ty čárky měly označit postavy, které zemřou. Panečku, těch ale je. (To jsou dvě panečku v jednom čísle, je to rekord?)
Foto: Image Comics
