Batman navždy (1995)

Velkofilm s hvězdným obsazením navazující na o tři roky starší Batman se vrací Tima Burtona, s nímž ale zároveň pro mnoho fanoušků nastává jedno z nejsmutnějších období temného rytíře, tříletá hrůzovláda Joela Schumachera s neonovým Gothamem a bradavkami na Batmanově obleku.

Přes všechen odpor, který dodnes Batman navždy u diváků vyvolává, se mu a jeho režiséru Joelu Schumacherovi musí uznat alespoň jedna věc: ten film je nesmírně zábavný. Víc než dva předcházející snímky od Burtona s atmosférou temného a ponurého Gotham City a Michaelem Keatonem v hlavní roli (se kterými má Batman navždy společné jen Michaela Gougha a Pata Hinglea v rolích sluhy Alfreda a komisaře Gordona) tak Schumacherův film připomíná spíše hraný seriál s Adamem Westem ze šedesátých let.

Val Kilmer v titulní roli chrlí inteligencí i fyzickou zdatností, přestože ve své latexové uniformě mu dělá problém se vůbec podrbat na nose, a jeho gumová pláštěnka se leskne v záři růžově blikajícího Gothamu. Když k tomu přičteme skvělého Tommy Leeho Jonese a Jima Carreyho v rolích dvou hlavních padouchů Two-Face a Riddlera, kteří svým komiksovým předobrazům věrní sice příliš nejsou, jako groteskní loutky však excelují na jedničku, vyjde nám z Batman navždy odlehčená komedie, kterou se naše televize už ani neodvažují vysílat jindy než v neděli před pátou hodinou odpolední.

Soustavně selhávající pokusy Two-Face o Batmanovo zabití, včele s automobilovými honičkami a vrážením do Sochy Svobody uprostřed Gothamu, zničeho nic naruší nový padouch, Edward Nygma alias Riddler (Hádankář), který se s rozpolceným Dentem proti Batmanovi spojí a pomocí svého zařízení na čtení myšlenek a kradení vědomostí zjistí jeho pravou identitu. To do bezprostředního nebezpeční však staví nejen samotného Bruce Waynea, ale například i sličnou psycholožku Chase Meridian, která se sice zakoukala do pohledného miliardáře, ještě k tomu ji to však táhne i k tajemnému Batmanovi.

Mezi šarvátkami s nepřáteli a pomrkáváním na Nicole Kidman však musí Bruce ještě zaučovat mladého Robina, na velkém plátně se objevujícího historicky poprvé, a je zde opět „řešen“ konflikt dobra a zla a účelnost pomsty, jelikož Robin zde přichází o rodiče podobným způsobem, jako kdysi malý Bruce.

Batman navždy stál krásně blockbusterových 100 milionů dolarů (znovu tak platí, že čím větší dáte Schumacherovi rozpočet, tím horší film natočí) a přes všechnu negativní kritiku se mu podařilo vydělat více než trojnásobek a k tomu ještě obdržet tři oscarové nominace (kamera, zvuk a střih zvukových efektů). Pokračování tak na sebe bohužel nenechalo dlouho čekat.

Oficiální trailer