For All Mankind sleduje alternativní historii vesmírného závodu mezi Američany a Sověty, v němž dorazili sovětští astronauti na Měsíc jako první. Říkali jste si ale někdy, jak toho vlastně mohli dosáhnout? To díky zásadní změně v životě jedné historické postavy.
Seriál For All Mankind byl představen jako seriál, který nabídne alternativní historii o vesmírném závodě, který probíhal mezi USA a SSSR. Základní myšlenkou bylo, jak by se tento závod mohl vyvíjet, kdyby na Měsíci jako první přistáli Sověti a ne američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Jenomže jak mohlo k něčemu takovému vůbec dojít, jak mohli Sověti Američany předehnat, když se do té doby měly skutečná historie a seriálová historie odehrávat stejně?
Odpověď na to poskytl sám tvůrce seriálu Ronald D. Moore. Bod, kdy se začala alternativní historie odchylovat od té skutečné, nastal v lednu 1966, tedy tři roky před přistáním sovětského kosmonauta Alexeje Leonova na Měsíc. V této době totiž ve skutečnosti zemřel otec sovětského vesmírného programu Sergej Koroljov, po jehož úmrtí se měsíční program v podstatě rozpadl. Koroljov nese zásluhy například za vývoj rakety R-7, Sputniku 1 i vypuštění Lajky a prvního člověka Jurije Gagarina do vesmíru. Avšak od počátku 60. let na tom nebyl po zdravotní stránce moc dobře a když podstoupil v lednu 1966 operaci, nepřežil ji. V seriálové alternativní historii ale tuto operaci přežil a mohl se tak nadále podílet na vesmírném programu a posouvat Sověty k dalším úspěchům, tedy i k dosazení prvního člověka na Měsíc. Samotného Sergeje Koroljova jsme mohli vidět během druhé série, jelikož to byl on, kdo v ruském Star City navštívil „pod zámkem drženou“ Danielle Pooleovou během příprav na misi Apollo-Sojuz.
(Za různá prvenství Sovětů ve vesmíru může přežití Sergeje Koroljova. Foto: Apple)
Nicméně kromě tohoto oficiálního bodu, kdy se začaly od sebe obě reality odchylovat, je i pár vedlejších, které se staly v dřívějších letech, ale ty vznikly jen pro potřeby životních příběhů hlavních postav. Například Ed a Gordo se na konci roku 1965 účastnili mise Gemini 7, kterou ve skutečnosti podstoupili Frank F. Borman II a James A. Lovell Jr. K další odchylce došlo ještě dřív, a to v roce 1964, kdy ve skutečnosti převzal Dekeovu funkci šéfa kanceláře astronautů (v jeho době se funkce nazývala koordinátor astronautských aktivit) Alan Shepard, ale v alternativní historii ji Deke Slayton zastával nadále, a to až do roku 1974. Tyto dvě události ale neměly žádný vliv na sovětský vesmírný program, proto o nich nemůžeme mluvit jako o oficiálních bodech, kdy se začala historie měnit.
Zdroj: Collider
Trochu škoda, že Koroljov nedostal více prostoru. Je spíše pravděpodobnější, že i kdyby operaci přežil, by to nestihli před USA. Jednak byl program podfinancovaný, nemluvě o konkurentech, kteří se snažili protlačit své řešení na úkor druhých, ale hlavně nemožnost testovat letové motory by jen vedla k tomu, že by do roku 1970 stihli více neúspěšných pokusů, než by přišla vylepšená verze N-1. Ale nebylo to nic neobvyklého, ono i ta R-7 měla na počátku hodně neúspěšných startů.